Dluhy platit nebudeme, radši opustíme euro, tvrdí Finové

Finsko je připraveno odejít z eurozóny, pokud by se ukázalo, že bude muset platit dluhy ostatních členských zemí. V rozhovoru s ekonomickým listem Kauppalehti to řekla ministryně financí Jutta Urpilainenová. Helsinky podle ní sice chápou přínos eura, začaly ale zvažovat všechny možné scénáře vývoje.

"Finsko je zavázáno členství v eurozóně a my si myslíme, že euro je pro Finsko přínosem," řekla ministryně podle překladu agentury AFP. "Finsko ale nebude v eurozóně setrvávat za každou cenu, jsme připraveni na všechny scénáře," dodala.

Urpilainenová přitom zdůraznila, že Finsko nebude souhlasit s takovým modelem evropské integrace, který předpokládá, že členské státy jsou kolektivně zodpovědné za dluhy ostatních členů a za rizika, která jsou s tím spojena.

Finsko je jednou z mála zemí Evropské unie, která má hlavní úvěrový rating stále ještě na nejvyšším možném stupni AAA. To je důležité hlavně z hlediska výše nákladů na obsluhu finského dluhu.

Finové a Nizozemci rebelují

Finsko a Nizozemsko jsou proti tomu, aby trvalý záchranný fond eurozóny ESM nakupoval dluhopisy zemí eurozóny na sekundárním trhu. Finská vláda oznámila, že hodlá tento krok zablokovat a mluvčí nizozemského ministra financí řekl, že by země mohla souhlasit s nákupem obligací, ale jen v určitých případech, které by se jednotlivě posuzovaly. Na možnosti, že by záchranné fondy eurozóny nakupovaly dluhopisy kvůli stabilizaci trhů, se dohodli zástupci eurozóny na pátečním summitu.

Představitelé eurozóny domluvili několik opatření, která mají posílit měnovou unii a snížit náklady na úvěry Španělska a Itálie. Neposkytly však téměř žádné detaily svých kroků, které počítají s využitím peněz z dočasného záchranného fondu EFSF a trvalého ESM.

Nizozemský premiér Mark Rutte již v pátek uvedl, že "není velkým fanouškem" nákupu dluhopisů z peněz současných fondů, protože je to příliš nákladné, upozornil mluvčí ministerstva financí Niels Redeker.