Černá čísla pro Španělsko: Recese se prohloubila, úroky z dluhopisů lámou rekordy

Španělská ekonomika dál prohlubuje pokles, když ve druhém čtvrtletí hrubý domácí produkt proti předchozím třem měsícům klesl o 0,4 procenta. Vyplývá to z odhadů tamní centrální banky, která zároveň volá po dalších krocích k ukončení krize. Meziročně se hrubý domácí produkt snížil o jedno procento.

Vývoj za druhé čtvrtletí je horší, než byl v prvním čtvrtroce, a to jak meziročně, tak mezičtvrtletně. Během prvních tří měsíců ekonomika klesla o 0,3 procenta, meziročně pak o 0,4 procenta.

Data centrální banky se opírají o hrubá čísla. Oficiální předběžné údaje o vývoji HDP budou zveřejněny v pondělí 30. července.

Viceguvernér centrální banky Fernando Restoy podle agentury Reuters řekl, že řešením současné dluhové krize je více škrtů, více reforem a více mechanismů na posílení ekonomiky eurozóny. "Současné problémy na trhu jsou odrazem problémů ve Španělsku stejně jako v eurozóně," řekl.

Zvládne to Španělsko bez pomoci?

Španělské dluhopisy se navíc dostaly pod prodejní tlak a jejich výnosy vystoupily na nové rekordy. Klíčový desetiletý dluhopis španělské vlády má výnos přes 7,5 procenta, což je při současné ekonomické výkonnosti Španělska dlouhodobě neudržitelné. Za kritickou hranici, kdy země již nedokáže financovat státní dluh, je přitom označováno právě sedm procent.

Vyhlídky Španělska, které je nyní v recesi a hospodářský útlum avizovalo i na příští rok, se citelně zhoršily v pátek. Španělská autonomní oblast Valencie totiž požádala ústřední vládu v Madridu o pomoc se splácením dluhů. Totéž nyní zvažuje i region Murcie, takže na trhu znovu sílí obavy, zda se Španělsko obejde bez mezinárodní finanční pomoci.

Řecko, Portugalsko a Irsko nicméně žádaly o pomoc, až když se výnos dluhopisů blížil k devíti procentům.

Pod ještě silnější prodejní tlak se během dopoledne dostaly dluhopisy s kratší splatností. Strmější nárůst výnosů způsobil, že se ještě výrazněji narovnává výnosová křivka. To je potenciálně obrovský problém pro banky a další finanční společnosti, jejichž podnikání je založeno na tom, že těží z rozdílu ve výnosech.

Výnosy dluhopisů rostou i přesto, že v pátek ministři financí eurozóny požehnali pomoci pro španělské banky ve výši až 100 miliard eur. Jak je to možné?

"Pomoc španělským bankám půjde v tuto chvíli přes španělský stát a nafoukne jeho veřejný dluh. I když příští rok může být pomoc přepsána na nový fond ESM, z něhož půjde přímo bankám, Němci dál chtějí, aby finální záruky nesl Madrid. Smrtící smyčka spojující problémy bank s národní kasou by tak zůstala zachována," tvrdí Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny.

Dalšími důvody jsou podle něj horší ekonomický výhled (návrat k růstu až v roce 2014) a za třetí problémy předlužených regionů.

Oslabuje euro i koruna

Výnos španělských papírů s pětiletou splatností se zvýšil až na 7,33 procenta, což je rovněž nový rekord za dobu existence eurozóny. Dluhopisy se splatností dva roky vynášejí 6,42 procenta a jen oproti pátku se jejich výnosy zvýšily o více než půl procentního bodu.

Výnosový rozdíl mezi dluhopisy se splatností deset let a dva roky je teď nejnižší od loňského prosince. Tedy od doby, kdy byla situace na trzích tak špatná, že Evropská centrální banka (ECB) začala intervenovat.

Potíže Španělska se odrážejí jak na evropských akciových trzích, tak na kurzu eura. Vůči americkému dolaru jednotná evropská měna spadla na 1,2103 USD a je nejslabší od června 2010. Oslabuje i česká koruna.

Protesty napříč Španělskem skončily násilnostmi

Dalších 20
fotografií