Víc elektřiny z jádra, míň peněz na obnovitelné zdroje, to je nová koncepce

Aktualizovaná státní energetická koncepce počítá v příštích letech s větším využitím jaderné energie a postupným uzavíráním dožívajících uhelných elektráren. Další rozvoj obnovitelných zdrojů se bude moci obejít bez významné finanční podpory státu. Na tiskové konferenci to v úterý řekl ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba.

Využití jádra vzroste po dostavbě dalších bloků jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Využití jaderného paliva má ze současných 16 procent v energetickém mixu vzrůst na 30 až 35 procent v roce 2040. Naopak u hnědého uhlí chce Kuba, aby bylo více využíváno v teplárnách. Podíl tuhých paliv má v mixu klesnout ze 40 procent na 12 až 17 procent. Využití plynu vzroste z 18 procent na 20 až 25 procent.

Koncepce má podle Kuby přispět k modernizaci zastaralé energetické infrastruktury v Česku a zajistit bezpečnost energetických dodávek. Důležité je podle ministra také to, aby měli čeští spotřebitelé a průmysl elektřinu a teplo za přijatelné ceny.

Otázku prolomení těžebních limitů uhlí koncepce konkrétně neřeší. "Do roku 2035 vystačí Česká republika s uhlím bez prolomení těžebních limitů," předpokládá ministr. Počítá však s tím, že limitech bude nutné rozhodnout kolem roku 2020 a případně jasně stanovit, kam bude vytěžené uhlí směřovat. Do té doby musí být uhlí spalováno účinněji, podotkl. U malých domácích kotlů má uhlí postupně zcela nahradit elektřina, plyn a obnovitelné zdroje.

Obnovitelné zdroje energie

Finanční podporu obnovitelných zdrojů chce po roce 2014 Kuba významně omezit. Podpora státu má mířit  například do zjednodušení povolovacích procesů u obnovitelných zdrojů či dostupnosti kapacity v síti pro tyto zdroje. Prostor však stále vidí pro malé solární zdroje na střechách domů a pro biomasu, které by měly být na trhu konkurenceschopné.

"Státní energetická koncepce počítá s dalším rozvojem obnovitelných zdrojů, ale pouze tam, kde je to ekonomicky udržitelné," prohlásil ministr. "Bohužel systém, který byl doposud v Česku uplatňován, není dlouhodobě udržitelný. Obnovitelné zdroje energie nejsou cesta pro zajištění energie pro český průmysl,“ postěžoval si.

Podle Jana Rovenského z ekologického hnutí Greenpeace je potenciál pro využití obnovitelných zdrojů v Česku mnohem vyšší, než očekává ministerstvo. Kuba ale zdůraznil, že další rozvoj obnovitelných zdrojů musí být ekonomicky udržitelný.

Které budou hlavní obnovitelné zdroje?

Cena elektřiny poroste

Koncepce zároveň počítá s tím, že konečná cena elektřiny postupně z různých důvodů poroste ze současných zhruba 3 500 Kč za megawatthodinu až na téměř 4 500 Kč/MWh v roce 2040. Do cen se například promítnou investice do elektrizační soustavy.

Rovenský také kritizuje záměr zvyšovat využití jaderné energie. "Podle našich propočtů bychom se v budoucnu mohli obejít bez uhlí i bez jádra," řekl. Mnohem více by podle něj stát měl podporovat energetické úspory.

Podle Kuby bude koncepce spojena s řadou legislativních změn, které zavedou plánované změny do praxe. "Naše aktualizace obsahuje téměř stovku konkrétních legislativních, procesních, administrativních a technických nástrojů a opatření s vymezením odpovědného resortu a termínu realizace," dodal ministr.

Aktualizovaná státní energetická koncepce má stanovit vývoj v české energetice zhruba do roku 2040. Kuba chce dokument předložit vládě na konci srpna společně se surovinovou koncepcí. Nyní dokument míří do meziresortního připomínkového řízení.