Stát podepisuje dohody s daňovými ráji. Návrat milionů ani důležitá data nepřinesou

Ministerstvo financí během přibližně roku podepsalo osm dohod s daňovými ráji - jedná se o Bahamy, Bermudy, Kajmanské ostrovy, Britské Panenské ostrovy, San Marino a ostrovy Man, Guernsey a Jersey.

"Je to nový typ mezinárodních smluv, které by měly bránit velkým únikům," uvedl dříve pro server IHNED.cz první náměstek ministra financí Ladislav Minčič.

"Daňové ráje samy oslovují jiné země, aby s nimi tyto smlouvy sepsaly," řekl serveru IHNED.cz daňový expert Petr Foldyna ze společnosti NSG Morison.

Daňové ráje jsou totiž na "černé listině" například OECD a jednou z cest, jak z ní ven, je mít smlouvy o výměně informací s určitým počtem států, které nejsou považovány za daňové ráje.

Ministerstvo financí si slibuje, že díky těmto smlouvám přibude peněz ve státním rozpočtu a získá informace o svých občanech, kteří mají firmy v daňových rájích.

Česká republika si totiž může na základě těchto smluv dožádat o informace a "daňový ráj" bude muset odpovědět a informace poskytnout.

V praxi to však tak slibně nefunguje - daňové ráje totiž o společnostech příliš informací nemají. Obvykle se totiž v těchto destinacích platí jedna paušální daň, která je ročním poplatkem za vedení společnosti. A tato společnost už pak nemá povinnost dávat tamním úřadům informace ze svého účetnictví.

Sídlo, ředitel, vlastník

"Český finanční úřad se obvykle dozví jen to, kde má firma sídlo, kdo je ředitelem společnosti a oficiálním vlastníkem. Tím zpravidla bývá advokátní kancelář přímo v daném offshoru. Další informace se nedozví, pokud tam nebude podezření z financování terorismu," říká daňový odborník Lukáš Eisenwort ze společnosti NSG Morison.

"Když tam chce být někdo skrytý, tak tam i přes mezinárodní smlouvu skrytý bude," dodává. Podle něj tak smlouvy úřadům částečně pomohou v případě, že osoba, na kterou je společnost napsána, je skutečným vlastníkem. "Kdo by si ale na sebe napsal něco, s čím má jakýkoliv nekalý úmysl," uvádí Eisenwort.

Srážková daň z 15 na 35 %

Stát chce od příštího roku zvýšit tzv. srážkovou daň z plateb z Česka do daňových rájů z 15 procent na 35 %. Novelu spolu s dalšími změnami v daních schválili poslanci a v srpnu o nich budou hlasovat senátoři.

Srážková daň se týká především příjmů z podílů na zisku, licenčních poplatků, úroků, příjmů ze služeb a příjmů z nezávislých činností.

Přímé platby měly zlaté časy v 90. letech

V praxi to znamená, že pokud si v Česku někdo například objedná poradce z Britských Panenských ostrovů, zaplatí tuto daň ten, kdo objednává, ne poradce. Pokud by si objednával služby v Česku, srážkovou daň by neplatil.

"Spíše než systémový krok vidím snahu zastrašit a odradit lidi od offshorových zemí," řekl serveru IHNED.cz Miroslav Svoboda, partner daňového a právního oddělení Deloitte.

"Zvýšení srážkové daně dopadne hlavně na ty, kteří se k příjmům v daňových rájích už nyní přiznávají," uvedl Svoboda s tím, že "velké ryby" to nepostihne, protože využívají složitějších metod nebo působí v zemích, kterých se srážková daň netýká, jako například Kypr nebo Nizozemsko.

"Zaměřujeme se příliš na přímé platby, ale jejich objem už není významný, svůj vrchol si zažily v 90. letech," říká Svoboda k novele. Dříve bylo v oblibě, že například reklamní agentury a obchodní zprostředkovatelé svou činnost údajně dělali z Kajmanských a jiných ostrovů.