EKONOM: Evropská unie přežije, byznys se o ni postará, tvrdí belgický ekonom

Jaký bude svět v roce 2050? Podle belgického ekonoma Fathiho Tlatliho nepůjde o žádnou katastrofu. Tedy za předpokladu, že lidé pochopí, že musejí změnit své návyky. "Je skutečně nutné, aby si každý kupoval vlastní auto, když by stačilo si ho pronajímat?" zamýšlí se.

Tlatli v současnosti zkoumá výsledky unikátní studie, kterou si nechala vypracoval německá společnost DHL. Tým desítek vědců a ekonomů v ní načrtl celkem pět různých scénářů, které svět vyobrazují například jako místo, kde státy hledí jen samy na sebe, nebo jako místo, kde tón neudávají národní vlády, ale radnice mnohamilionových měst (viz Světový obchod 2050). Tlatli podle těchto závěrů připravuje návrhy konkrétních řešení pro budoucí rozvoj globální přepravy.

Scénáře, které studie přináší, jsou navzájem protichůdné. Má vůbec smysl zabývat se otázkou, jaký bude svět za 40 let, když nikdo na ni nedokáže dát jasnou odpověď?

Jednoznačně má. Naším cílem mimo jiné bylo přimět lidi, aby o těchto věcech začali přemýšlet. Aby přemýšleli o tom, zda chtějí, aby se svět vrátil do pravěku, kde se válčí o základní suroviny a kde není dost zdrojů na uspokojování lidských potřeb. Proto se snažíme nabídnout realistický obraz toho, jak může svět v roce 2050 vypadat. Čím dříve se o těchto věcech začne mluvit, tím dříve můžeme najít řešení, jak hrozícím problémům předejít.

Podle jednoho ze scénářů se může vrátit doba, kdy se státy uzavřou do sebe a světový obchod se utlumí. Je takovýto krok zpátky reálný?

Jistě. Když se podíváme do historie, tak v 18. století byl svět globalizovanější, než tomu bylo například na počátku 20. století nebo po druhé světové válce. Vývoj tedy nešel jen jedním směrem, a klidně může nastat období, kdy se protekcionismus znovu vrátí. Globalizace rozhodně nemusí být nějakým nezpochybnitelným dogmatem.

Na volném obchodu stojí i Evropská unie. Přežije ve své současné podobě?

Tak obecně je třeba říci, že každý systém se potřebuje vyvíjet a někam se posouvat. Když se podíváme konkrétně na Evropskou unii, tak ta dnes určitě přináší více pozitivního než negativního. Původně vznikla na myšlence, aby se zabránilo opakování válek. A tento důvod nadále přetrvává. Stejně tak platí, že Evropská unie přináší prosperitu, protože nabízí více příležitostí pro investice, stejně jako více možností k ochraně aktiv, než kdyby každý stát jednal sám za sebe.

V současnosti se zdá, že pro Evropu existují pouze dvě cesty - více federalizace, nebo rozklad. Na kterou byste si vsadil?

Rozhodně si nemyslím, že by vývoj spěl k destrukci. Směr totiž udávají velké nadnárodní společnosti a jejich zájmem je, aby Evropa zůstala bez bariér. Podle mého názoru se tedy dočkáme větší spolupráce, ta ovšem už nemusí pokrývat všechny možné oblasti. Půjde spíše o větší kooperaci u konkrétních témat, jako je ekologie nebo inovace. Myslím dokonce, že se prohloubí také solidarita bohatších zemí s těmi méně prosperujícími, a nemusí jít pouze o záchranu Řecka. Pomoc může začít stále více směřovat také do zemí severní Afriky. I lidé v bohatých regionech si totiž uvědomují, že v dnešním světě si nemohou dovolit mít u svých hranic státy zápasící s chudobou.

(Viz též téma)

POKRAČOVÁNÍ ROZHOVORU NAJDETE V POSLEDNÍM VYDÁNÍ TÝDENÍKU EKONOM, KTERÝ VYŠEL VE ČTVRTEK 2. SRPNA, NEBO POD ODKAZEM NÍŽE: