Vystudoval v Česku, ale za prací odešel do Německa. "Jsou zde podstatně lepší pracovní podmínky a vyšší plat," vysvětluje svou motivaci lékař Tomáš Filip, který nyní pracuje v saském Lipsku, kde absolvoval i část studia.

Zjednodušené podmínky odchodu za prací do Německa a Rakouska, které platí od loňského května, využily podobně i další tisíce Čechů.

Velký nával, kterého se němečtí a rakouští politici tolik obávali, se ale nekoná. Zatímco na konci roku 2010 pracovalo v Německu přes 14 tisíc Čechů, nyní je to už více než 23 tisíc lidí.

Necelých deset tisíc lidí, kteří odešli do Německa za prací, je ale na české poměry a nechvalně slavnou neochotu stěhovat se poměrně překvapivé číslo.

Nejčastěji odcházejí za prací do Bavorska, které kromě výhodné dostupnosti z Česka nabízí i nejvyšší mzdy a nejlepší pracovní podmínky.


  Obory, ve kterých pracuje nejvíc lidí z nových zemí EU
1. agenturní práce (zprostředkování do nejrůznějších oborů, např. obchod)
2. stavebnictví
3. zpracovatelský průmysl
4. služby
5. pohostinství
6. obchod
7. doprava a logistika

Ačkoli do Německa za prací odcházejí i lékaři a další vysokoškoláci, nejčastěji tam pracují Češi ve stavebnictví, službách a zpracovatelském průmyslu.

Poptávka po Češích je ale například i v obchodních centrech v Drážďanech. Českých zákazníků totiž přibývá, a obchodníci proto chtějí mít i česky mluvící prodavače.

"Je tu řada obchodů, ve kterých by rádi zaměstnali Čechy. Nestačí ovšem jen znalost jazyka, ale musí se také trochu vyznat v dané oblasti," říká Susanne Gertoberens z Drážďan, která vede Německo-českou agenturu pro komunikaci.

Podobně i Průmyslová a obchodní komora v Erfurtu nyní jezdí sama hledat do Česka, Polska a Maďarska mladé lidi, kteří by měli zájem o odborné vyučení v Duryňsku.

"Kvůli klesajícím počtům německých uchazečů hrozí, že by třetina učňovských míst zůstala neobsazená," vysvětlil pro magazín Die Zeit Gerald Grusser z Erfurtské průmyslové a obchodní komory.

Poslední omezení pro volný pohyb pracovních sil i pro nové členské země Evropské unie, kam patří kromě Česka i Slovensko, Polsko, Maďarsko a další čtyři země, jsou zrušena od května loňského roku.

Podle údajů z konce května pracuje v Německu celkem 354 tisíc lidí z těchto zemí. To je o 94 tisíc víc než o rok dříve, kdy ještě bylo získání práce na německém trhu podstatně složitější.

Jejich podíl na celkovém počtu všech zaměstnaných v Německu tak představuje jen jedno procento.

Nápor nezaměstnaných z jihu Evropy

Nyní se ale ukazuje, že místo návalu Východoevropanů, před kterým někteří politici varovali a strašili jím své občany, tam přicházejí desítky tisíc nezaměstnaných z jihoevropských zemí silně postižených dluhovou krizí.

Lidí z Řecka, Španělska, Portugalska a Itálie pracuje v Německu nyní přes 452 tisíc, což představuje meziroční nárůst o 6,5 procenta.

Podobně ani do Rakouska neodešly davy lidí z Česka a dalších nových zemí EU. Oproti Německu sem ale nejčastěji míří za prací do hotelnictví a cestovního ruchu.

"Půl roku pracuji tady v zimní sezoně, vydělám si a pak půl roku jsem zase v Čechách," říká číšník Tomáš Malínek, který v zimní sezoně pracuje v alpském hotelu ve Štýrsku.

Právě v oblasti cestovního ruchu je v Rakousku stále velká poptávka po nových zaměstnancích, nedostatek je zde ale i řemeslníků a lidí v technických profesích.

Aktuální míra nezaměstnanosti v Německu je 6,8 procenta, vedle toho v Rakousku je situace na trhu práce ještě pozitivnější, míra nezaměstnanosti aktuálně dosahuje jen šesti procent.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist