Shell vyhrál bitvu. Extra nízkou cenou benzinu neporušuje zákon, rozhodl úřad

Malé pumpy v blízkosti nemohou prodávat za stejně nízké ceny, nemají si totiž kde – na rozdíl od Shellu – kompenzovat nulové marže.

Shell se odhodlal ke kontroverznímu kroku na jaře. V blízkosti pump Tank Ono snížil ceny na úroveň této nejlacinější sítě v Česku. Minimální marže (podle některých informací spíš ztrátu) z daných lokalit si kompenzuje štědrými maržemi jinde – zejména u dálnic a ve velkých městech.

To podle Společenství čerpacích stanic v ČR, které sdružuje malé soukromé pumpaře, poškozuje v místě konkurenty. Shell má u nás celkem 182 pump, z toho u 19 nyní prodává za nejnižší cenu v Česku – 36,50 korun a u 20 pump pak zas za cenu nejvyšší – 39,90 korun. V prvním případě to znamená skoro nulovou marži, ve druhém zisk z litru až čtyři koruny.

"Shell s vysokou pravděpodobností nedosahuje dominantního postavení a nevztahují se tak na něj zvýšené povinnosti dominanta, jaké vyplývají ze soutěžních předpisů. V daném případě nadto z popsaného jednání značně profituje koncový spotřebitel,“ vyjádřil se předseda antimonopolního úřadu Petr Rafaj.

Poprava slušných podnikatelů

Cenový útok na Tank Ono si Shell může jako jeden z největších prodejců v Česku dovolit. Ono patří k sítím, které trvale prodávají za nejnižší možné ceny, řada konkurentů se domnívá, že to je vlivem nákupů od dodavatelů, kteří neodvádí státu daň.

Většina pump u nás nakupuje za velkoobchodní ceny, kalkulované podle burzy v Rotterdamu. A ty jsou leckdy vyšší než za kolik Tank Ono prodává přímo řidičům. „Řeči o nákupu nezdaněné hmoty jsou blbost. Nízkých cen docilujeme zkrátka tím, že máme velkou výtoč a můžeme si dovolit velmi nízké marže,“ uvedl k tomu už dříve spolumajitel Tank Ona Petr Ondra.

S konkurencí Tank Ono se malé pumpy v blízkosti ještě vyrovnaly. Když ale naprosto stejnou cenu nasadil i Shell, odebral zákazníky nejen Tank Onu, ale i ostatním pumpám, které si nemohou minimální marže jinde kompenzovat.
„Tohle je poprava slušných podnikatelů... Cenám, za které tady v místě prodává Shell se bez ztrát nedá konkurovat. Podnikám v tomhle oboru dvacet let, ale tohle jsem dosud nezažila,“ uvedla nedávno majitelka tří pump na Táborsku Drahomíra Wágnerová. Shell podle ní prodává s marží jen několika haléřů a přitom si od toho ještě musí odečíst náklady, které si účtují banky nebo společnost CCS za platby řidičů kartou – ty činí od 40 do 70 haléřů na litr prodaného paliva. Takže ve výsledku z litru prodaného paliva nevykazuje zisk, ale ztrátu.
Společenství čerpacích stanic, které se s kritikou Shellu obrátilo dotazem na antimonopolní úřad, zřejmě věc bude řešit dál. „Odpověď jsme dostali, ale není pro nás zdaleka uzavřením případu, uvedl bez dalších komentářů šéf společenství Ivan Indráček.

Shell ani další velké konkurenční sítě jako ÖMV, Benzina nebo Agip se odmítají k situaci vyjadřovat z obav před nařčením z kartelového domlouvání cen. Antimonopolní úřad jim před lety kvůli „smlouvání cen přes média“ udělil vysoké pokuty. „Je to holt taková jejich (Shellu) cenová politika. My na tak nízké ceny nepřistoupíme, nechceme nikde prodávat se ztrátou,“ opáčil anonymně manažer jedné z větších pumpařských sítí.