Mario Draghi: ECB bude odkupovat dluhopisy zadlužených zemí. Má ale podmínky

Ano, za 5 minut 12:00 - trochu symboliky neuškodí.

Po prázdninách se opět navracíme k seriálu on-line reportáží informujících o probíhající eurokrizi. A nejen dle mého názoru dnes bude o čem psát, takže jsme tu a sledujeme.

"Den D", "Draghi Day" ... všelijak popisují média čtvrteční uasedání ECB. Očekávání se totiž veliká, měnové zasedání, ale hlavně rozhodnutí o NEOMEZENÉM odkupu dluhopisů jižních zemí Evropy ze strany Evropské centrální banky.

Dnes to ale asi nebude žádný velký důvod k jásání. I když. Minimálně finanční trhy jsou ale napnuté k prasknutí, nikdo neví, co se stane...

Takže program na dnešek: Frankfurt nad Mohanem (Německo) 13:45 Zasedání Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB), které se bude zabývat měnovou politikou. Od 14:30 TK prezidenta ECB Maria Draghiho.

Příjemnou zábavu přeji...

Prezident ECB Mario Draghi na konci července uvedl, že udělá cokoliv, aby zabránil rozpadu eurozóny. Pokud by ECB začala dluhopisy zadlužených států kupovat, snížily by se vysoké úvěrové náklady těchto zemí a ochránila je před pádem do dluhové krize i nutností žádat o nákladnou a politicky ožehavou finanční pomoc.

Evropská centrální banka přitom již zahájila dosavadní program nákupů dluhopisů v květnu 2010, aby zmírnila dluhovou krizi v Řecku a dalších zemích eura. Dosud nakoupila dluhopisy Řecka, Irska, Portugalska, Španělska a Itálie v hodnotě přesahující 200 miliard eur (zhruba pět bilionů korun). Od února ale banka tyto nákupy zastavila především kvůli odporu Německa.

Na rázný krok centrální banky tlačí i Organiazce pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Její generální tajemník Angel Gurría ve středu řekl, že: "Pokud je zde ECB, která může působit na trzích ve prospěch snížení úvěrových nákladů, pak proč by to neměla dělat?" A dodal, že v sázce je celý systém a nesmí se připustit, aby bylo euro ohroženo.

Řecký trh práce se doslova otřásá ve svých (už tak chabých) základech. Statistický úřad odhalil červnovou míru tamní nezaměstnanosti, přesáhla 24 procent. V roce 2013 by se měla dostat k 30 procentům, varují odborníci - více čtěte ZDE.

V rámci připravované radikální reformy eurozóny by státy měnové unie měly odevzdat značnou část své rozpočtové suverenity Bruselu. A eurozóna má mít dokonce i vlastní parlament. Podle deníku Handelsblatt se o novou podobu eurozóny povedou prudké spory.

Celý článek - najdete ZDE.

Průmyslové zakázky pro německé podniky se v červenci meziměsíčně zvýšily o půl procenta po červnovém propadu o 1,6 procenta. Oznámilo to dnes německé ministerstvo hospodářství. Ekonomové očekávali mírnější nárůst o 0,2 procenta.

Domácí zakázky stouply o procento. To podle agentury Reuters podpořilo naděje, že německou ekonomiku v době dluhové krize v eurozóně podpoří domácí poptávka. Zakázky z ostatních zemí používajících euro naopak klesly o 0,6 procenta.

Hamburský institut pro světovou ekonomiku (HWWI) tento týden snížil odhad letošního růstu německé ekonomiky na 0,7 procenta z dříve předpokládaného jednoho procenta. Odhad růstu pro příští rok institut zhoršil ještě výrazněji, a to na 0,5 procenta z 1,5 procenta.

Mezinárodní měnový fond (MMF) požaduje po Maďarsku výměnou za dohodu o záložním úvěru rozpočtové úspory zahrnující snížení penzí a zvýšení daně z příjmu. Informoval o tom dnes maďarský list Magyar Nemzet bez uvedení zdrojů.

Maďarský premiér Viktor Orbán předpokládá, že vláda dokončí jednání o záložním úvěru od Evropské unie a MMF během podzimu. Výše úvěru se odhaduje na zhruba 15 miliard eur (370 miliard Kč).

Šéf maďarské divize rakouské finanční skupiny Erste Group Bank Radovan Jelasic však tento týden uvedl, že Maďarsku se pravděpodobně záložní úvěr nepodaří letos dojednat a možná jej nezíská vůbec. Maďarsko chce prostřednictvím záložního úvěru ochránit své finanční trhy před důsledky prohlubující se dluhové krize v eurozóně.

Maďarsko začalo jednat s EU a MMF o získání nového záložního úvěru v červenci. Cesta k jednání o úvěru se otevřela poté, co maďarský parlament začátkem července schválil změny v kontroverzním zákoně o centrální bance. Zákon v původní podobě podle EU a MMF ohrožoval nezávislost banky.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dnes zhoršila výhled většiny hlavních vyspělých ekonomik pro letošní rok kvůli dluhové krizi v eurozóně. Vyzvala rovněž Evropskou centrální banku (ECB) k intervenci na dluhopisových trzích s cílem zabránit šíření krize.

Ekonomika Spojených států letos podle nové prognózy OECD stoupne o 2,3 procenta namísto dříve předpokládaných 2,4 procenta. Odhad hospodářského růstu v Německu organizace snížila na 0,8 procenta z 1,2 procenta.

V Británii nyní OECD očekává pokles ekonomiky o 0,7 procenta namísto dříve předpokládaného růstu o 0,5 procenta. Organizace nicméně zlepšila odhad hospodářského růstu Japonska na 2,2 procenta ze dvou procent.

Skupina vyspělých zemí G7 jako celek letos podle OECD vykáže nárůst ekonomiky o 1,4 procenta. Tempo růstu by tak mělo zůstat stejné jako v loňském roce.

"Eurozóna zůstává klíčovým bodem, epicentrem krize," uvedl hlavní ekonom OECD Pier Carlo Padoan. "Rozhodující je, aby ECB mohla začít s intervencemi na dluhopisovém trhu," dodal. Upozornil však, že samotná ECB krizi nevyřeší a že je zapotřebí rychle položit základy společného bankovního dozoru.

"Hopefully common sense, not dogma, will prevail in Frankfurt today.This is about taking out fear from markets; and about saving the euro."

Hospodářství Evropské unie ve druhém čtvrtletí nepadalo takovým tempem, jak se statistici původně domnívali. Zatímco v půlce srpna Evropský statistický úřad (Eurostat) odhadoval mezičtvrtletní pokles o 0,2 procenta, dnes to zlepšil na 0,1 procenta. U eurozóny nicméně Eurostat potvrdil předchozí odhad, jenž hovořil o propadu o 0,2 procenta.

Meziročně si ekonomika celé 27členné Evropské unie ve druhém čtvrtletí pohoršila o 0,3 procenta a hospodářství 17členné eurozóny o 0,5 procenta, oznámili také statistici v dnešním prohlášení pro tisk.

Během druhého čtvrtletí spotřeba domácností poklesla v unii i v eurozóně shodně o 0,2 procenta, zatímco exporty narostly o 1,3 procenta v eurozóně a o jedno procento v EU. Dovozy rovněž stouply, a to o 0,9 procenta v obou zónách.

Britská centrální banka dnes podle očekávání ponechala svou základní úrokovou sazbu na rekordním minimu 0,5 procenta. Sazba se na této úrovni drží již déle než tři roky. Banka nezměnila ani svůj program nákupu dluhopisů.

V červenci se banka rozhodla obnovit kvantitativní uvolňování měnové politiky a napumpovat do ekonomiky dalších 50 miliard liber (téměř 1,6 bilionu Kč). Peníze banka používá na nákup dluhopisů, aby tak pomohla domácímu hospodářství z recese. Od března 2009, kdy snížila základní sazbu na nynější úroveň, již banka na nákupy dluhopisů vyčlenila celkem 375 miliard liber.

Britský hrubý domácí produkt se ve druhém čtvrtletí snížil o 0,5 procenta po poklesu o 0,3 procenta v předchozích třech měsících. Británie tak zůstala v hospodářské recesi. Podle agentury Reuters se však objevily známky toho, že recese britské ekonomiky polevuje.

Evropská centrální banka nechala po dnešním zasedání své bankovní rady základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny na rekordním minimu 0,75 procenta. Pozornost se nyní soustředí na nadcházející tiskovou konferenci šéfa banky Maria Draghiho. Čeká se, že představí konkrétní podrobnosti nového plánu nákupů státních dluhopisů, napsala agentura Reuters.

TISKOVÉ PROHLÁŠENÍ ECB - najdete ZDE

Evropská centrální banka ponechala sazby eurozóny na úrovni 0,75 procenta. Převládající názor na trhu přitom počítal s tím, že ECB přistoupí k dalšímu uvolnění měnové politiky a posune jejich historické minimum o čtvrt procentního bodu níže na 0,5 procenta.

Euro vyčkávalo rozhodnutí ECB o dalším nastavení měnové politiky uprostřed denního pásma obchodování na 1,2616 USD/EUR, v reakci na konsensu agentury Bloomberg (pokles sazeb čekalo 30 z 58 analytiků) odporujícímu rozhodnutí ale skokově posílilo vůči dolaru až na 1,2650 USD/EUR. Eurodolar se tak dostal na více než 2měsíční vrchol. Záhy ovšem společná evropská měna zisky mírně koriguje.

European Central Bank chief Mario Draghi faces the most decisive moment of his presidency on Thursday when he aims to back up his vow to save the euro with a bond-buying plan - the main focus of a policy meeting where it kept interest rates on hold.

Investors want to hear how the ECB will start the new bond-buying programme to help bring down the borrowing costs of Spain and Italy, after disagreements between bank policymakers over the plan were played out in public last week.

Celý článek ze CNBC - najdete ZDE.

O tom, že je na místě pohostit a uvítat kolegy úředníky, diplomaty či více či méně významné politiky nejen vřelými slovy, ale občas třeba i sklenkou vína, je evidentně přesvědčena Evropská komise. Svědčí o tom minimálně zásoby vína, které ukrývá ve svých útrobách.

Jak totiž dnes píše týdeník European Voice, Evropská komise, což je výkonný orgán Evropské unie, má ve skladech na 15.500 lahví vína v celkové hodnotě zhruba 260.000 eur (6,5 milionu korun). Potvrdil to místopředseda komise odpovědný za administrativu a meziinstitucionální vztahy Maroš Šefčovič v reakci na dotaz jednoho rakouského europoslance.

Ne všechny lahve jsou v Bruselu. Část je například v Lucemburku či italské Ispře, kde sídlí jedno unijní výzkumné středisko. Komisní sklepy obsahují podle Šefčovičových údajů 10,662 lahví červeného vína, 1557 lahví bílého vína, 3347 lahví šumivého vína a 935 lahví tvrdého alkoholu.

Mezi jednotlivými kousky je samozřejmě velký rozdíl. Zatímco nejdražší lahev vína stála 48,9 euro (1200 korun), tak ta nejlevnější vyšla úředníky na 2,78 eura (69 korun). Průměrná cena se pohybuje kolem 15 eur (370 korun). Pro letošek má komise naplánováno utratit za víno 36.000 eur (890.000 korun) a 2300 eur (57.000 korun) za tvrdý alkohol.

"Komise nakupuje víno pro účely reprezentace vůči třetím stranám, jako jsou zástupci států, mezinárodních organizací a další zainteresované osoby zvenčí," podotkl Šefčovič.

Prezident Evropské centrální banky (ECB) konečně předstoupil před novináře. Hned v úvodu upozornil, že ekonomický růst eurozóny zůstane velmi slabý, inflace by se podle něj měla vrátit pod 2% hranici už v roce 2013.

ECB ale snížila prognózy dalšího růstu eurozóny. Podle nových odhadů by letos ekonomika měla klesnout o -0,6 % až -0,2 % (původní prognóza byla -0,5 % až + 0,3 %).V příštím roce by měl růst činit -0,4 % až 1,4 % (původně 0,0 až 2 %).

Mario Draghi také potvrdil, co se očekávalo. ECB pomůže nejvíce problémovým zemím jako jsou Španělsko a Itálie přímou měnovou intervencí na sekundárním trhu dluhopisů (program nazývá Outright Monetary Transactions - OMTs).

Draghi trvá na tom, že program uklidní situaci na trhu s dluhopisy  a zabrání eskalaci problémů, která by mohla vyústit až v cenovou nestabilitu.

,,Činíme tak v rámci našeho mandátu udržet cenovou stabilitu ve střednědlouhém období," řekl Draghi novinářům.

Rada guvernérů Evropské centrální banky ale rozhodla, že zadluženým zemím nebude pomáhat jen tak. Státům, které budou chtít pomoct snížit náklady na financování dluhu, bude klást podmínky.

Nejpodstatnější podmínkou je závazek zemí k plnění ekonomických reforem. Znamená to tedy, že pokud některá ze zadlužených zemí bude žádat ECB o odkup dluhopisů (a tím i o snížení výnosů), musí za to přislíbit určitou ekonomickou reformu. Ta by se ale neměla podobat reformám, které například v současnosti vyžaduje "trojka" za záchrannou pomoc v podobě peněz.

Madridská burza reagovala na slova Draghiho prudkým propadem růstu, index IBEX se ale stále drží v plusu.

Investoři tak reagovali zřejmě proto, že očekávají, že Španělsko bude muset požádat o pomoc ještě dříve, než program odkupu dluhopisů ECB začne běžet.

Draghi se odmítl vyjádřit k tomu, jestli ECB pomůže španělským bankám. Dodal jen, že nyní vše drží ve svých rukou Španělsko.

Kurz eura k dolaru se po projevu Draghiho také snížil:

Maďarský premiér Viktor Orbán odmítl podmínky pomoci Mezinárodního měnového fondu a Evropské unii. Veřejnosti to sdělil na videu, které si umístil na svůj profil na sociální siti Facebook.

PODÍVEJTE SE NA VIDEO VIKTORA ORBÁNA NA FACEBOOKU

Podle něj vláda vytvoří alternativní návrhy pro své věřitele.

,,Seznam podmínek je dlouhý, bude k přečtení v tisku," řekl Orbán na videu.

Maďarská měna forint v reakci na tuto zprávu okamžitě prudce oslabila na 287,77 HUF/EUR.

Maďarsko o finančí pomoc v podobě úvěru ve výši zhruba 15 miliard eur požádalo poprvé loni v listopadu. Rozhodnutí o přiklepnutí peněz ale bylo několikrát odloženo kvůi Orbánovy nechuti k přijmutí nekterých legislativních a ekonomických reforem, které za pomoc chtěl Mezinárodní měnový fond a Evropská unie.

Podmínky od věřitelů podle Orbána obsahovaly například snížení důchodů nebo zrušení bezprecedentní bankovní daně, kterou Maďarsko zavedlo už loni. A to podle premiéra není v zájmu jeho země.

oIndex hlavní italské burzy FTSE MIB se po projevu Maria Draghiho v kontrastu se španělskou burzou nadechl k růstu. V současnosti posiluje o více než 2,5 %.

K nově odhalenému plánu ECB se už na sociální síti Twitter vyjádřil i manažer a spoluzakldatel fondu Pimco Bill Gross. Podle něj pomůže stabilizovat výnosy dluhopisů, ale ozdravení eurozóny závisí na růstu ekonomiky, který se může vyvíjet značně negativně.

Německá kancléřka Angela Merkelová a španělský premiér Mariano Rajoy o podmínkách pomoci Španělsku nejednali. Oba činitelé to řekli na společné tiskové konferenci po bilaterální schůzce v Madridu.

Obecně se přitom čekalo, že Rajoy bude u Merkelové hledat podporu, aby Němci s pomocí Španělsku souhlasili. Finanční trhy spekulují o tom, že Španělsko bude nuceno o pomoc požádat.

"Až bude něco nového, řeknu vám to," odpověděl Rajoy na otázku, zda se na schůzce jednalo o další pomoci Španělsku.

Madrid si už v červnu dohodl finanční pomoc až 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu Kč) pro svůj bankovní sektor. Některé zdroje tvrdí, že Madrid už sonduje i možnosti o větší pomoc pro celou ekonomiku, oficiální místa to ale nepotvrdila.

Nákupy státních dluhopisů, k nimž se chystá Evropská centrální banka (ECB), nejsou trvalým řešením krize. Řekl to německý ministr hospodářství Philipp Rösler, podle něhož zůstává prioritou prosazení strukturálních reforem. Ministr tak hodnotil rozhodnutí ECB zahájit nový program pomoci zadluženým zemím. Prospěch z nového programu by měly mít především Itálie a Španělsko.

"Je nanejvýš důležité, aby k nynějšímu dočasnému nákupu dluhopisů byly připojeny i podmínky a pro jednotlivé země co nejdříve stanoveno přesné znění těchto podmínek," řekl krátce po oznámení ECB Rösler, jehož citovala agentura Reuters.

Akcie na burzách v západní Evropě výrazně zpevnily. K růstu jim pomohlo jednak rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) zahájit nový program nákupu dluhopisů, jednak příznivější statistika ze Spojených států. Hlavní akciové indexy tak jsou nejvýše za posledního půl roku.

Britský index FTSE 100 přidal 2,1 procenta a uzavřel na 5777,34 bodu.Německý DAX zpevnil o 2,91 procenta na 7167,33 bodu.

Prudce vzhůru se vydaly akcie finančních institucí z eurozóny. Tyto banky totiž drží většinu státních dluhopisů nejzadluženějších zemí v regionu.

Souhrnný index bank zpevnil dokonce o 5,6 procenta a je nejvýše za posledních pět měsíců.