Německé "ano" pomáhá Itálii a Španělsku, výnosy jejich dluhopisů klesly

Pavla Francová, editorka HN Byznys

Dobré ráno všem čtenářům,

dnes se očekává řada klíčových rozhodnutí pro další vývoj v eurozóně. Dlouho vyčkávané je rozhodnutí německého ústavního soudu. Ten dopoledne vynese verdikt, zda je záchranný fond ESM a fiskální pakt EU v souladu s německou ústavou. Odpoledne pak představí předseda Evropské komise José Manuel Barroso plán dozoru nad bankami v eurozóně. Jednání ale pokračují i v Řecku, kde zástupci tzv. trojky nejsou spokojení s plány úspor tamní vlády.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso za chvíli zahájí svůj projev před Evropským parlamentem. Mluvit bude o situaci v Evropské unii a boji proti krizi eura.

Tady můžete sledovat jeho projev on-line.

Německý ústavní soud v Karlsruhe jedná o konečném verdiktu nad záchranným fondem ESM. Budovu podle německých médií doslova oblehli novináři a policie. Podle zahájení obchodování na trzích v Asii investoři očekávají pozitivní rozsudek ústavního soudu.

Světové finanční a akciové trhy jsou pochopitelně nervózní. Kultura německého soudnictví rozhodně není taková, že by bylo možné očekávat nějaké úniky informací či dokonce řízené úniky informací.

Mírně povzbudivé jsou odhady většiny důležitých německých médií. S tím, že by ústavní soud odmítl stálý záchranný val jako celek, prakticky nikdo nepočítá.

Očekává se jakési „ano, ale…“, takže spekulace jsou především o tom, co bude ono „ale“. A zde je zase poněkud méně povzbudivé, že nikoho nenapadá, co by to „ale“ mělo být.

Celý text komentátora Respektu Jana Macháčka ZDE

Předseda Evropské komise Barroso tvrdí, že Evropa potřebuje nové směřování a nové myšlení. Jednotlivé státy jsou podle jeho projevu pomalejší v rozhodování, než dění na finančních trzích. Barroso volá ve svém projevu po posílení integrace v Evropské unii.

"Nesmíme ponechat žádný prostor pochybnostem o důvěře a integritě v Evropské unii," řekl Barroso.

Co nyní Evropa nutně potřebuje, je podle Barrosa ekonomický růst, který zajistí nová pracovní místa. Proto je ale podle něj nutné posílit konkurenceschopnost Evropy. Evropská unie by se měla zaměřit především na menší podniky a export na nové trhy.

Barroso upozornil, že Evropa musí zastavit rozdělování Unie na chudou a bohatší část. Především mladí lidé jsou současnou krizí silně zasaženi."Lidem musíme ulehčit, aby mohli pracovat v dalších zemích," řekl Barroso.

Společná evropská měna krátce před vyhlášením rozsudku o ESM posílila a dostala se na 1,2885 dolaru. Tak silné bylo euro naposledy v polovině května.

Šéf Evropské komise Barroso řekl, že v Evropské unii musí posílit politickou u ekonomickou integraci. "Potřebujeme silnější společnou ekonomickou koordinaci," uvedl v projevu před Evropským parlamentem Barroso.

Barroso chce, aby Evropská centrální banka převzala dohled nad všemi bankami v eurozóně, a udělala tak první významný krok směrem k bankovní unii. "Evropa potřebuje víc Evropy, ne víc loutek," komentoval reportér Fabrizio Goria.

Podle plánů EK by společný dohled měl začít fungovat v lednu příštího roku, zprvu se ale omezí na banky, která požádají o pomoc záchranný fond ESM. Od července 2013 by se dohled ECB rozšířil na největší banky důležité pro finanční systém a v lednu 2014 by pod něj spadalo všech 6000 bankovních ústavů eurozóny, včetně družstevních záložen a spořitelen.

Vznik jednotného dozoru je podmínkou pro to, aby evropské záchranné fondy mohly poskytovat finanční pomoc přímo ohroženým bankám. To by mělo zabránit prohlubování dluhové krize.

Podle Barrosa představí Evropská komise na podzim nový návrh pro větší integraci hospodářské a měnové unie. Posílit musí spolupráce mezi evropským a národními parlamenty.

Barroso řekl, že Evropská unie potřebuje novou dohodu.

Z Evropské unie se má podle Barrosa stát demokratická federace národních států, která má řešit společné problémy, a ne postupovat proti sobě. Nemá se jednat o vytvoření evropského superstátu, ale federaci jednotlivých států.

Evropa podle něj musí být víc demokratická a je potřeba posílit diskuzi a rozvoj stávajících institucí. Rozvoj EU a její integrace by podle Barrosa neměl být určován podle nejpomalejších členů, tedy například Velké Británie, která je největším kritikem hlubší integrace. Mezi návrhy Barrosa patří i vytvoření vlastních branných sil EU.

Předseda Evropské komise také zdůraznil, že Řecko je pevnou součástí eurozóny.

V Německu vrcholí napětí před rozhodnutím tamního ústavního soudu v Karlsruhe o ESM. Tamní zpravodajské weby píší, že rozhodnutí bude znamenat bud zkázu eura, nebo potupu německé ústavy. V deset hodin by měli soudci vynést verdikt.

Němečtí ústavní soudci začínají vynášet rozsudek o fiskálním paktu EU a záchranném fondu eurozóny ESM. Předseda soudu Andreas Vosskuhle představuje osoby, které stížnosti na ESM a fiskální pakt k soudu zaslali.

Německý ústavní soud odmítl námitky vůči ESM a fiskálnímu paktu. Soudci rozhodli, že záchranný fond ESM je v souladu s německou ústavou. Klade si ale podmínky. Poslanci musí potvrdit, že záruky Německa jsou omezené do výše 190 miliard. Poté může zákony spolkový prezident Joachim Gauck podepsat.

V případě, že by se Německo mělo na fondu účastnit větší částkou, je nutný další souhlas poslanců spolkového sněmu.

Pro záchranný fond ESM ovšem rozhodnutí znamená zelenou.

Euro vzápětí po rozhodnutí německého ústavního soudu, který povolil fond ESM a fiskální pakt EU, začalo posilovat. Obávaný negatiní verdikt by totiž pravděpodobně znamenal konec eura. Roste také německá burza.

Verdikt soudu ovlivnil i ceny dalších aktiv a komodit. Například cena severomořské ropy Brent se vyšplhala těsně k hranici 116 dolarů za barel, podobně americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) smazala ztráty a vystoupila až na 97,60 USD.

Záchranný fond eurozóny ESM, který dnes schválil nejvyšší německý soud a dal mu tak zelenou, může začít fungovat během několika týdnů. "Jakmile Německo smlouvu ratifikukje, mohou rychle začít pracovat grémia ESM a fond ESM tak během několika málo týdnů bude funkční," řekl Steffen Kampeter, německý státní sekretář pro finance. Německo bylo poslední zemí, která smlouvy neratifikovala.

Podle hlavního ekonoma Unicredit Andrease Reese je dnešek dobrý dnem pro eurozónu. "Eurozóna tak získala druhý důležitý nosník ve své architektuře. S fondem ESM a fiskálním paktem na jedné straně a nákupy dluhopisů ECB na straně druhé. tyto dvě opory uklidní finanční trhy," cituhe Andrease Reese web Handelsblatt.

Zatímco se slaví verdikt německých soudců a uvolnění cesty pro zcáhranný fond eurozóny ESM, v Řecku se stávkuje. Tamní učitelé protestují proti dalšímu snižování mezd v důsledku vládního balíku úspor. V příštích dnech se očekávají další četné protesty a stávky.

Balík úspor dnes bude znovu projednávat vládní koalice v čele s premiérem Samarasem. Zástupci tzv. trojky zatím nejsou s výsledky a plány úspor spokojení a požadují další detaily. Mezi jejich návrhy patří i zavedení šestidenního pracovního týdne či odchod do důchodu v 67 letech. Mezi Řeky to jen posiluje odpor.

Po verdiktu ústavních soudců, který otevřel cestu pro fond ESM a fiskální pakt se v Německu okamžitě začaly hlásit ke slovu odpůrci i příznici tohoto rozhodnutí. Napjatě se čeká na projev spolkové kancléřky Angely Merkelové, která vystoupí v poledne před poslance Spolkového sněmu.

Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle již verdikt komentoval na twitteru."Je to chytré rozhodnutí v proevropském duchu naší ústavy," napsal Westerwelle. Proti tomu levicová strana Die Linke označila rozhodnutí soudců za zbabělé. Také někteří poslanci vládních stran CDU a CSU otevřeně verdikt kritizují.

Akcie na burzách v západní Evropě po ranním zaváhání navázaly na růst z předchozích dnů. Podpořil je hlavně verdikt německého ústavního soudu, který podle očekávání zamítl námitky proti záměru, aby se Německo podepsalo pod fiskální pakt Evropské unie a přijalo i stálý záchranný fond eurozóny (ESM).

Panevropský index FTSEurofirst 300 kolem 11:00 přidával 0,6 procenta a pohyboval se blízko 1114 bodů. Ocitl se tak na novém maximu od loňského července. Indikátor přitom zahajoval v mírném záporu. Užší index Euro Stoxx 50, který sleduje obchodování pouze na burzách v eurozóně, vzrostl o 0,7 procenta na 2577 bodů.

Zásadní debata o státním rozpočtu SRN ve Spolkovém sněme se točí okolo rozhodnutí ústavních soudců a povolení fondu ESM a fiskálního paktu. "Těší mě přednost informační povinnosti před držením tajemství, kterou mají grémia ESM vůči spolkovému sněmu a kterou dnes stanovil spolkový ústavní soud," řekl Frank walter Steinmeier z opoziční strany SPD. Čeká se na projev kancléřky Merkelové.

Šéf takzvané euroskupiny Jean-Claude Juncker reagoval na německý souhlas vůči fondu ESM a fiskálnímu paktu. Fond by mohl začít fungovat za necelý měsíc. "Plánuji, že svoláme první schůzku rady guvernérů ESM na 8. října v Lucemburku," řekl Juncker.

Podle německé kancléřky Angely Merkelové vyslalo dnes Německo pozitivní signál do celé Evropy. "Náš nejvyšší soud uvolnil cestu pro ESM a fiskální pakt, ale také znamená posílení práv parlametu," řekla Merkelová během svého projevu v německém spolkovém sněmu.

Tato jistota je podle ní důležitá i pro další kroky. "Dnešek je dobrý den pro Německo, dnešek je dobrý den pro Evropu," řekla německá kancléřka.

Komentovala také dění v Evropské unii, podle Merkelové je přitom nyní nejdůležitější znovuzískání ztracené důvěry v Evropě. "To je těžký proces, na kterém pracujeme," řekla kancléřka s tím, že Německo se bude dál aktivně podílet na posilování hospodářské a politické integrace. Ve svém projevu také podpořila vytvoření společného dohledu nad bankami v eurozóně. "Ukázalo se, že národní dohled nad bankami v jednotlivých zemích není dostatečný," řekla Merkelová.  

Německý ústavní soud již zveřejnil celé znění dnešního rozhodnutí o záchranném fondu eurozóny ESM a fiskálním paktu EU. Na této stránce je dostupný. Zásadní věta, která zamítá stížnosti, je na straně 189.

Ve Štrasburku, kde dnes probíhá zasedání Evropského parlamentu, se rozhodnutí německého ústavního soudu, které umožňuje rozjezd záchranného fondu ESM, slaví. "Ústavní soud pochopil, že zapojení do Evropské unie je pro Německo stejně důležité jako ústava," cituje Financial Times Deutschland poslankyni Rebeccu Harms.

Evropský parlament uvítal i to, že Německo v podstatě připustilo zvýšení sumu v záchranném fondu nad 190 miliard eur, pokud to schválí spolkový sněm.

Německé podmíněné ano, nadchlo celý svět. Euro posiluje, akcie zamířily vzhůru, země v problémech si mohou oddechnout, protože peníze budou. Budou, ale na jak dlouho a k čemu?

Pokud by o pomoc zažádala Itálie i Španělsko, euroval by stačil zhruba na dva roky.

Zatím se ale nedaří vyvézt z krize ani země, které už pomoc čerpají, byť z jiného fondu. Řecko provádí reformy, jejichž výsledkem je hluboký propad ekonomiky, sociální bouře a současně velká nespokojenost věřitelů. A také druhý balík pomoci.

Portugalsko je prý na dobré cestě, ale protože je v nejhorší ekonomické situaci za čtyřicet let a nedokáže plnit přísné podmínky pomoci, požádalo o jejich zmírnění a dostalo jej. Irsko zatím plní – za doprovodu „křehké“ ekonomické situace a vysoké nezaměstnanosti. Španělsko chce pomoc pro své banky, zatím ale zkoumá podmínky a premiér Rajoy už řekl, že je nepřijatelné, aby věřitelé rozhodovali o konkrétních škrtech.

Kypr je ve frontě čekatelů na pomoc, evropští představitelé jen řekli, že je země v horším stavu, než čekali. Pokud by se krize dál prohlubovala v zemích, co už v problémech jsou a dál rozšířila na zatím „zdravé“ země, žádný euroval – ani kdyby nebyl omezený německou podmínkou - stačit nebude a eurozóna tak, jak ji známe, končí. I s jednotným eurem.

Neomezeně omezená síla eurovalu po německém ano je však jen jedním z úskalí budoucího vývoje eurozóny. Odkup dluhopisů zemí v problémech stále neřeší podstatu krize. Pořád jde jen o nákup času. Ale jestli jej bude dost na to, aby se země dokázaly vzpamatovat, nebo jestli Evropu čeká "jen" ztracená dekáda či dokonce rozpad, tak na to ani německé ano eurovalu odpovědět nedokáže.

Troika asking #Greece to change labor law to allow for working week to last up to 78 hours, according to reports.

— Nick Malkoutzis (@NickMalkoutzis) September 12, 2012

Troika also reported to be demanding from #Greece new increase in retirement age from 65 to 67 immediately.

— Nick Malkoutzis (@NickMalkoutzis) September 12, 2012

Výnosy italských a španělských dluhopisů se po dnešním rozsudku německého ústavního soudu a uvolnění cesty záchrannému fondu ESM, snížily. Napětí v eurozóně se značně uvolnilo a například výnosy italských desetiletých dluhopisů se dostaly pod důležitou hranici pěti procent. Také o španělské dluhopisy byl na trhu větší zájem.

Naopak dluhopisy Německa, které platí jako bezpečný přístav, dnes ztratily mírně na atraktivitě. "Chuť na německé státní dluhopisy polevuje," řekl Nick Stamenkovic z RIA Capital Markets pro Handelsblatt.

Řecko vytipovalo na 40 neobydlených ostrovů a ostrůvků, které by mohlo až na 50 let pronajmout. Vláda chce tímto způsobem snížit zadlužení a naklonit si zahraniční věřitele, kteří váhají, zda Řecku uvolnit další část slíbené finanční pomoci. Pronájem organizuje státní rozvojový fond.

Světové ceny ropy dnes rostou již pátý den po sobě a odpoledne získávaly více než půl dolaru na barel. Ropný trh podpořilo rozhodnutí německého ústavního soudu o záchranném fondu eurozóny a naděje na uvolnění měnové politiky v USA.