Stabilizační mechanismus má dělat, co má ECB zakázáno, tvrdí expert na evropské právo

Evropa ve středu přežila svůj den D. Co rozhodnutí německého ústavního soudu znamená, vysvětluje v rozhovoru pro HN profesor evropského práva UK Michal Tomášek.

HN: Spolkový ústavní soud ve středu zamítl celou sérii žalob, podle nichž je Evropský stabilizační mechanismus a také smlouva o rozpočtové odpovědnosti neslučitelná s německou ústavou. Co jeho verdikt znamená pro Německo a celou eurozónu?

Je to klíčové rozhodnutí. Znamená, že padla docela významná překážka ratifikace jak Evropského stabilizačního mechanismu, tak Smlouvy o rozpočtové odpovědnosti.

Již nic nestojí v cestě tomu, aby byly tyto dokumenty ratifikovány ve dvou nejdůležitějších státech eurozóny. Tedy v Německu po středečním nálezu, a ve Francii po nálezu Ústavní rady začátkem srpna.

Spolkový ústavní soud v Karlsruhe jasně řekl, že Evropský stabilizační mechanismus je slučitelný se spolkovou ústavou.  

 HN: Kdo se vlastně obrátil s žalobou na ústavní soud?

Bylo podáno více žalobních návrhů. Mezi nimi od  profesorů jak ekonomie, tak práva. Jejich základní argument zněl, že oba instrumenty – tedy ESM a fiskální pakt – znamenají průlom do rozpočtové suverenity Německa.

Podle jejich názoru bude rozpočtová suverenita Spolkové republiky oslabena, nebo jí bude dokonce zcela odňata. A to z toho důvodu, že o rozpočtu, a tedy veřejných financích, nebude rozhodovat Spolkový sněm, nýbrž nějaká bruselská byrokracie. To byla podstata jejich námitek, které Spolkový ústavní soud neuznal.

Dodejme, že stejná námitka byla vznesena také také francouzské Ústavní radě, což je obdoba Spolkového ústavního soudu. Podle francouzské ústavy o rozpočtu rozhoduje lid prostřednictvím volených zástupců.