Otázky a odpovědi: Co potřebujete vědět o finanční ústavě, kterou schválila vláda

Příští vládě se může stát, že bude jen škrtat, resp. bude muset přijít pouze s vyrovnaným nebo přebytkovým rozpočtem.

Nečasova vláda totiž schválila tzv. finanční ústavu, která stanovuje maximální míru zadlužení státu na 60 % HDP. Tento krok má zlepšit české veřejné finance a zároveň přesvědčit trhy o boji proti vysokému zadlužení.

Co je to dluhová brzda?

Dluhová brzda jsou opatření, které musí vláda udělat, když zadlužení dosáhne určité výše. Má čtyři fáze a začíná fungovat už při zadlužení 40 % HDP. Tedy bude mít dopad na vládu už v roce 2014, kdy má zákon začít platit. Zadlužení Česka totiž nyní dosahuje téměř 43 % HDP.

Co se stane, když dluh bude mezi 40 - 45 %

Vláda neprodleně informuje sněmovnu a zdůvodňuje poslancům, co stojí za růstem dluhu.

Národní rozpočtová rada dává návrhy opatření, které by měla vláda přijmout.

45 – 48 %

Vláda ještě v roce, kdy zadlužení překročí 45 %, navrhne škrty, které mají snížit celkovou výši výdajů alespoň o 3 %. Bude záležet na vládě, v čem bude škrtat, nebude však muset sáhnout na důchody, na likvidaci škod po živelných pohromách, na odvody do EU nebo na záruky za půjčky MMF.

Snížení celkových výdajů o 3 % musí být provedeno jen v roce, kdy dojde k překročení zadluženosti.

Od následujícího roku dojde ke snížení platů ústavních činitelů kromě soudců o 20 % a platy ve veřejné sféře budou zmrazeny. Znovu budou moct růst až v momentě, kdy zadlužení klesne pod 45 % HDP.

48 – 50 %

Vláda musí předložit pouze vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet.

Také kraje, obce a státní fondy (od roku 2018 i zdravotní pojišťovny) nesmí mít schodkové rozpočty, nesmí si vzít významnější dlouhodobou půjčku.

50 % a více

V případě, že dluh překročí 50 %, musí vláda požádat sněmovnu o vyslovení důvěry.

Pokud vláda důvěru dostane, musí předložit vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet.

Kdo bude dohlížet?

Na hospodaření vlády má dohlížet Národní rozpočtová rada. Návrh zákona hovoří o tom, že se jedná o nezávislý orgán, členy rady však budou volit poslanci. Může se tedy stát, že členy budou uznávaní ekonomové, ale taky, že bude sloužit jako „trafika“.

Rada vyjde ročně na asi 50 milionů korun, z toho dvanáct milionů připadne na platy jejích členů. Tyto náklady budou hrazeny nikoliv ze státního rozpočtu, ale z prostředků České národní banky.

Národní rozpočtová rada se má vyjadřovat ke všem zákonům týkajícím se veřejných financí. Zároveň bude dávat doporučení. Ve výsledku patrně nebude mít možnost zabránit schválení zákona, který by dle jejího názoru zhoršoval veřejné finance.

Od kdy má finanční ústava platit?

Vláda počítá, že zákon začne platit od 1.1. 2014.

Kdy dluhová brzda nebude platit?

Dluhová brzda nebude platit při vyhlášení stavu ohrožení nebo válečného stavu. Vláda rovněž nebude muset přistoupit k úsporám po dva roky v případě, že čtvrtletní HDP meziročně poklesne o pět a více procent, nebo výdaje na odstraňování živelních pohrom a výdaje na mezinárodní závazky ČR překročí tři procenta HDP.

Změní se limity?

Jelikož se jedná o ústavní zákon, koalice potřebuje i hlasy opozice. Té se nelíbí zejména navrhovaná výše limitů zadlužení.

Patrně tak vzrostou výše zmíněné limity, princip dluhové brzdy by měl být zachován.

"Nejsme proti finanční ústavě, čekáme ale, že se o některých bodech bude nadále jednat," řekl HN stínový ministr za ČSSD Jan Mládek, který chce limity o pět procentních bodů výš. "Jinak tato opatření dopadnou hned na příští vládu, ať už bude jakákoliv, protože v té době už bude zadlužení na 45 % HDP," dodal.

Změnu limitů připouští i Miroslav Kalousek. „Pozitivní je, že nemají námitky k opatřením,“ uvedl ministr financí.