Český obchod: Od Jednoty za 20 let k ráji superhyperdiskontmarketů

Česká půda je velmi úrodná. Zejména na supermarkety a hypermarkety. Během dvaceti let jich tu vyrostlo na 1600. Česko se tak řadí například mezi země s největší hustotou hypermarketů. 

První velký obchod západního střihu a se zahraničními vlastníky přitom vznikl ještě v Československu v roce 1991. Tehdy holandský řetězec Ahold otevřel v Jihlavě supermarket Mana. Přilákal tisíce lidí, kteří vzali obchod doslova útokem. 

A od té doby obchodní řetězce zažívají v Česku boom. 

Ahold následovaly Billa a Delvita. Rychle se už v samostatné České republice připojovali další obchodníci.

Deset největších z nich ale mělo jen slabounký podíl na českém maloobchodu. Patřilo jim pouhých sedm procent trhu.

Během 90. let se ale z obchodů postupně staly víkendové chrámy rodinné zábavy. Na konci 90. let už desítka největších obchodníků kontrolovala téměř 40 procent trhu.

A z nákupů v hypermarketech se stala víkendová zábava celých rodin. Přeplněné nákupní vozíky a souboje mezi regály v obchodech patřily k tradičním sobotním pozdvižením a stále oblíbenějšímu sportu. 

Dnes už má top 10 obchodníků podle údajů výzkumné společnosti Incoma GfK dvoutřetinový podíl na tuzemském maloobchodním trhu. 

Podle informací téže společnosti dosáhly loni celkem tržeb 325 miliard korun. Když se k nim připočítají i menší obchody sjednocené pod značkou družstva Coop, přesahují souhrnné tržby 351 miliard korun. 

Zároveň se ale Česko vyznačuje slabou koncentrací trhu. Žádný z velkých obchodních řetězců totiž nemá větší než desetiprocentní podíl.

"Zatímco v drtivé většině zemí ovládá největší řetězec 20 až 30 procent trhu, v Česku to není ani deset procent. Podobně je to i v případě tří nejsilnějších řetězců. Ve většině zemí ovládají 40 až 60 procent trhu. V ČR jen 28 procent," uvedl jednatel společnosti Incoma GfK Tomáš Drtina.  

Velký nástup velkých obchodů

Česko se řadí mezi země s největší koncentrací hypermarketů. Na milion obyvatel Česka jich připadá už 26. Nejvyšší je tento ukazatel ve Švédsku, kde na milion lidí vychází 28 hypermarketů, vyplývá z analýzy společnosti Nielsen. Naopak v Polsku jich je jen osm a v Nizozemsku pouze tři.  

Podle téže agentury zmizelo od roku 2001 z českého trhu zhruba šest tisíc tradičních malých prodejen s potravinami a smíšeným zbožím, které vytlačily zejména velké zahraniční obchodní řetězce. 

V posledních dvou letech se ale trend začíná pomalu obracet. Soukromé malé obchody se sice nevracejí, ale řetězce začínají otevírat menší obchody v centrech městech pro menší a rychlejší nákupy.

Boom zažívají i vietnamští obchodníci. Těch funguje nyní v Česku podle odhadů okolo tří tisíc. 

Hlavně s jejich nástupem se rozšířily i do menších měst večerky. Na začátku 90. let to byla záležitost téměř výhradně velkých měst, dnes už si může i na malých městech po večerních zprávách nakoupit každý. 

Obrací se ale i další věci. Po obrovském zájmu o zahraniční zboží jsou nyní Češi ochotni připlatit si za české výrobky a lokální potraviny. 

Pomalý nástup farmářských trhů se rozvinul takřka v malé hnutí, kde platí, že nakupovat na farmářských trzích je in, a kdo to nedělá, je téměř horším člověkem. 

Přesto například podle Lubomíra Mechury ze společnosti Nielsen český tradiční trh postupně vymírá. 

Minulostí jsou už i pojízdné prodejny. Těch přitom ještě na konci 80. let jezdilo po českém venkově několik set. Nakoupit potraviny v zapadlých vesničkách tak je téměř nemožné. Šancí by do budoucna mohl být další rozvoj rozvážkových služeb obchodních řetězců, jako zahájilo Tesco. 

I přes tyto problémy je český maloobchodní trh podle poradenské společnosti DTZ nejrozvinutější ze zemí střední Evropy. 

Největší obchodní řetězce a jejich tržby v Česku

Zdroj: Incoma GfK