Nečas po summitu EU: Dokud není ČR v eurozóně, nemá důvod pro vstup do bankovní unie

Premiér Petr Nečas je přesvědčen, že Česká republika nebude mít důvod vstupovat do rodící se bankovní unie až do doby, než rozšíří řady unijních států platících eurem. Česko se sice zavázalo do eurozóny vstoupit, ale nyní to není na pořadu dne. Není ani stanoveno žádné datum, kdy by se tak mělo stát.

"Chcete-li znát můj osobní názor, tak já jsem hluboce přesvědčen o tom, že ke vstupu do bankovní unie nemáme a nebudeme mít žádný důvod, pokud budeme stát mimo eurozónu," uvedl Nečas.

"V této chvíli neumí říct vůbec nikdo, jak tento systém bude fungovat. To je teprve ve hvězdách. Z tohoto pohledu také sáhodlouhé úvahy o tom, že když se někdo nezúčastní, tak vystupuje protievropsky, jsou spíše dětinské," řekl. "My nemáme žádný důvod tady kamkoli spěchat," dodal premiér.

Ministři financí EU se v noci na čtvrtek po 14 hodinách intenzivních jednání dohodli na vzniku jednotného bankovního dohledu pod záštitou Evropské centrální banky. Jejich dohodu potvrdil následně dnes skončený summit unie. Jednotný dohled, který by měl začít fungovat od března 2014, se bude týkat eurozóny, avšak přidat se budou moci dobrovolně i další státy.

"Získali jsme jasné záruky, které vyvrací naše obavy týkající se společné bankovní regulace," řekl Nečas, proč Česko odstoupilo od veta, kterým hrozilo.

"Šlo nám o zájmy českých občanů, kteří mají ve zdravém bankovním sektoru témě tři tisíce miliónů úložek. Podařilo se prosadit původní český návrh o hlasování v Evropské bankovní autoritě, to chci zdůraznit, byl náš návrh a podařilo se ho prosadit v celé EU," uvedl Nečas.

ČNB spokojena není

Česká národní banka oznámila, že dohodu o bankovním dohledu bere na vědomí, ač není spokojena s tím, že Česko neprosadilo silnější záruky, zejména právo vetovat změnu z dcery na pobočku. Toto práve ale ČNB podle některých odborníků nemá už nyní. "V konečné fázi vyjednávání politická reprezentace České republiky nezohlednila ve své pozici plně doporučení ČNB, a proto se ČNB této závěrečné fáze rozhodla neúčastnit," uvedl mluvčí ČNB Marek Petruš.

Dohled je jen jednou z částí bankovní unie. K těm dalším patří zejména fond na řešení problémů bank v potížích a společné schéma pojištění vkladů. V těchto otázkách je ale debata velmi vzdálená konci.

Lídři se bavili i o dalších možných reformních krocích, které by měly pomoci EU v tom, aby se v budoucnu lépe vyhnula či vypořádala s případným opakování finanční a dluhové krize. Mezi státy ale nad jednotlivými nápady a vizemi, z nichž některé by si vyžadovaly změny základní smlouvy, panují výrazné rozdíly.

"Diskutovala se hlubší integrace eurozóny, ale žádné konkrétní kroky schváleny nebyly. Je třeba mít širší čas pro diskusi," řekl Nečas.

"Já bych řekl, že tam jsou rozdílné zájmy. Ti, kteří na tu pomoc čekají, by samozřejmě nejradši zvolili termín, který bych definoval jako okamžitě, nejpozději ihned. Ti kteří to mají platit, samozřejmě se do toho nehrnou a chtějí pečlivé legislativní kroky," uvedl Nečas.

Řešením je konkurenceschopnost

Na jednacím stole se objevilo třeba to, že by eurozóna měla mít vlastní rozpočet, jehož prostředky by měly být využívány například jako určitá "pobídka" pro země procházející zásadními reformami. Debata na toto téma ale podle českého premiéra není nyní aktuální.

"Jsme přesvědčeni, že řešením není přenášení kompetencí a centralizace, ale konkurenceschopnost. Zdravá konkurence mezi státy může být ku prospěchu. Mezi nejvíce konkurenceschopné ekonomiky patří Dánsko a Irsko, ačkoliv mají různé modely. Příliš se mluví o společných balících peněz v eurozóně, eurozóna nepotřebuje vlastní rozpočet. Podařilo se nám prosadit, aby se o tomto rozpočtu nemluvilo a to ani pod zdánlivě nevinným názvem," řekl Nečas.

"Debata o zvláštním rozpočtu eurozóny není na pořadu dne a nám se podařilo vyřadit konkrétní termíny jednání o tom. Nevidíme příliš velký smysl fungování tohoto rozpočtu, vyjma několika případů jako je řešení asymetrických šoků," dodal premiér. Jde o asymetrické šoky způsobené monetární politikou.