Nezaměstnaných přibude. Obchodní zástupci a projektoví manažeři se ale bát nemusí

Nezaměstnanost bude vrcholit v únoru, v červnu by se měla pohybovat těsně nad devíti procenty, říká v rozhovoru pro IHNED.cz Tomáš Dombrovský, analytik LMC, provozovatele portálů Jobs.cz a Prace.cz.

Jak hodnotíte údaje o nezaměstnanosti, které zveřejnilo MPSV? Překvapilo vás v nich něco?
Vývoj míry nezaměstnanosti v prosinci 2012 je sice nemilý, nikoliv však příliš překvapivý. Odráží se v něm jednak konec sezonních prací, jednak též tradiční útlum všech náborových aktivit firem na sklonku roku.

Nepříjemné překvapení z našeho pohledu přišlo již na konci loňského léta a zejména v září 2012, kdy jsme na Jobs.cz registrovali druhý nejnižší počet obsazovaných míst od února 2011 (nižší byl - tradičně - jen v prosinci 2011). Meziroční propad v září dosáhl bezmála 15 %. Tento pokles počtu volných míst současně doprovodilo výrazné zvyšování počtu reakcí uchazečů na vystavené pozice, v říjnu 2012 dosáhl na Jobs.cz rekordních 624 tisíc. Na základě tohoto vývoje jsme počátkem října predikovali míru nezaměstnanosti na konci roku 2012 na úrovni 9,3 - 9,4 %. Reálný prosincový výsledek nás proto nepřekvapil.

Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že v prosinci a lednu každoročně dochází k nezanedbatelným nárůstům míry nezaměstnanosti. V roce 2011 činily meziměsíční nárůsty prosinec/listopad +0,6 p. b., a mezi prosincem 2011 a lednem 2012 došlo k nárůstu o dalších 0,6 p.b. Nyní oznámený nárůst míry nezaměstnanosti v prosinci 2012 oproti listopadu o 0,7 p.b. z tohoto trendu výrazně nevybočuje. Vývoj na pracovním trhu je dán dlouhodobějšími vlivy a jak negativní, tak především pozitivní vlivy se vždy projevují s několikaměsíčním odstupem.

Projevují se v číslech nějaká opatření a kroky vlády?
Vládní opatření jsou jedněmi z impulsů, které mají na vývoj nezaměstnanosti nezanedbatelný vliv, byť zásadnější roli často hrají vlivy vnější, zejména na úrovni celé Evropy/EU, na níž je naše ekonomika silně napojená, potažmo USA a některých dalších ekonomicky významných regionů.

Z negativních vlivů daných vládními kroky lze jmenovat růst daňového zatížení, které oslabuje už tak nepříliš výraznou domácí poptávku. Významnou roli v průběhu celého loňského roku sehrály též výdajové škrty v rozpočtu, které ovlivnily řadu odvětví, zejména pak stavebnictví. Za méně zjevný, avšak neméně důležitý považuji též negativní dopad silného důrazu na kontroly a postih tzv. švarcsystému, který dále podvázal již tak poměrně nepružný tuzemský pracovní trh.

V tomto ohledu lze hodnotit též vliv změn v zákoníku práce, které vstoupily v platnost od 1.1.2012. Bohužel nedošlo k výraznější podpoře zkrácených úvazků, které v ČR stále výrazně chybějí. U nově obsazovaných pozic jsou v ČR dlouhodobě pouze cca 4 % míst na zkrácený úvazek, zatímco průměr v EU se pohybuje kolem 20 %. Flexibilní formy zaměstnávání u nás zatím velmi chybí a jejich podpora by mohla pracovní trh výrazněji rozhýbat.

Jak se díváte na změnu metodiky výpočtu nezaměstnanosti ministerstvem práce a sociálních věcí?
Vnímám to jako rozumný krok, který pomůže odstranit dvojí měření podle různých metodik MPSV a ČSÚ/Eurostatu. Nově definovaný způsob vykazování míry nezaměstnanosti bude lépe srovnatelný z daty v rámci celé EU a měl byl by též věrněji odrážet realitu. V ČR je i nyní situace na pracovním trhu jednou z nejlepších v EU, původní metodika byla v tomto ohledu dost zavádějící. Lidé tuto změnu bohužel mohou vnímat jako pouhý statistický trik, jakmile se však nová metodika zažije, doufám že ocení možnost lepšího srovnání vývoje u nás a ve zbytku Evropy.

Jak se podle vás bude nezaměstnanost vyvíjet v letošním roce? Překročí podle dosavadní metodiky hranici 10 %?
V lednu 2013 se dá očekávat další zvýšení míry nezaměstnanosti dle původní metodiky MPSV až k hranici 10 %. Celkem výrazně tomu napovídá i vývoj počtu pracovních míst obsazovaných skrze Jobs.cz v prosinci 2012, kdy nepřekročil hodnotu 17 tisíc, což znamená cca 12 % pokles oproti prosinci 2011 (19030 pozic).

V dalších měsících první poloviny roku očekáváme mírné zlepšení, dané zejména nástupem sezonních prací a obsazování pozic s nimi spojených. V meziročních srovnáních bude počet nových pozic pravděpodobně jen stagnovat. Míra nezaměstnanosti by se do června měla pohybovat kolem úrovně 9 - 9,2 %.

Další vývoj bude velmi záviset na impulzech, které naše ekonomika v první polovině roku dostane. V případě dobrého vývoje by na podzim mohlo dojít zejména k oživení náborů v průmyslu a výrobě, zvláště ve strojírenství. Velký vliv může sehrát též vývoj ve stavebnictví. V případě jeho oživení v létě a ve druhé polovině roku by to mělo jednoznačně příznivý dopad na celkovou míru nezaměstnanosti v ČR.

O jaké profese bude velký zájem, naopak které to letos budou mít s hledáním práce těžké? Očekáváte nějaké změny u absolventů?
Zájem je dlouhodobě o schopné lidi v oblasti prodeje a obchodu (především obchodní zástupce), což je dáno mj. poměrně vysokou fluktuací v této oblasti. Velkou bitvu firmy dlouhodobě svádějí také o programátory, vývojáře či softwarové architekty - zde je zdaleka nejnižší počet dostupných uchazečů o tuto práci. Nedostatek lidí pociťují firmy také u řady dalších technických profesí náročných na znalosti - např. konstruktérů, designérů, technologů apod. Zejména pokud dojde během roku 2013 k oživení ekonomiky, tento nedostatek se dále vyostří. Černým koněm ve srovnání je profese projektových manažerů, která během uplynulého roku vystoupala na čtvrtou příčku co do počtu pozic vystavených na Jobs.cz. I zde bude poptávka nadále silná.

Práci naopak budou hůře shánět lidé, kteří se poohlížejí především po pozicích s nižšími kvalifikačními předpoklady - např. v administrativě či ve službách. V těchto segmentech konkurence mezi uchazeči o práci již delší dobu sílí a vzhledem k tomu, že v první polovině 2013 očekáváme vyšší míru nezaměstnanosti než ve stejném období o rok dříve, nedá se očekávat, že by mohlo dojít k výraznému zlepšení.

Otázkou zůstává vývoj v oblasti bankovnictví a finančních služeb. Po propouštění v loňském roce zde již pravděpodobně nebude sílit tlak na další snižování stavů, pravděpodobně se zde však ani nedočkáme výrazného zvýšení počtu náborů. Mzdy v tomto segmentu nadále zůstávají nadstandardní.

Má vláda reálnou možnost nějak výrazněji míru nezaměstnanosti ovlivnit a snížit ji? Co by českému trhu práce podle vás pomohlo?
Jednoznačně by pomohlo "uvolnění šroubů" a podpora flexibilních forem zaměstnávání, zejména krátkých úvazků, které nyní v ČR velmi chybí. Náš pracovní trh je nyní dost nepružný, práci lidé většinou mají buď na klasický plný úvazek, nebo vůbec. Změny a soustředěná podpora ze strany státu v této oblasti by v poměrně krátké době mohly přinést příjemné ovoce.

Pozitivní vliv může mít též konec přehnaně tvrdých postihů (i kontrol) tzv. švarcsystému, které vloni měly nepříjemné dopady. Rozhodně pomohou také prorůstová opatření, včetně investic ze strany státu, které mohou české ekonomice přidat pozitivní impulsy, které v poslední době dosti chyběly.