Analytici: Schwarzenberg i Zeman mohou pomoci české ekonomice. Díky vstřícnosti k EU

Postup Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga do druhého kola prezidentské volby dává šanci na aktivnější proevropskou politiku, shodují se analytici.

Názorové rozdíly mezi oběma kandidáty nejsou podle nich příliš veliké, přestože se Zeman profiluje spíše levicově a Schwarzenberg pravicově.

Z hlediska hospodářství země tak není velký rozdíl, kdo z vítězů prvního kola nakonec usedne na Hradě. Možnost prezidenta ovlivnit ekonomiku je totiž spíše nepřímá, například prostřednictvím jmenování členů bankovní rady České národní banky.

Právě složení členů bankovní rady ČNB budou podle Pavla Mertlíka, hlavního ekonoma Raiffeisenbank, oba pánové v případě svého vítězství volit odlišně. Nepůjde ale o velké rozdíly, které by měly hospodářskou situaci výrazně ovlivnit.

To potvrzuje i hlavní ekonom Patria Finance David Marek. Z dosavadních vyjádření obou kandidátů to podle něho vypadá, že preferují pokračování tradice jmenovat odborníky, a nehrozí prý, že by se zásadním způsobem otočilo kormidlo měnové politiky.

Změnit by se ale mohl postoj Česka k Evropské unii, což by pro tuzemskou ekonomiku mohlo být výhodné, uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Posunem z dosavadního negativistického módu, který zažíváme v posledních deseti letech, k pragmatičtějšímu obratu může Česko vydělat prostě tím, že bude považováno za přijatelnějšího partnera pro různá jednání, řekl.

Šichtařová: Pro euro je spíš Schwarzenberg

Pohled na evropskou integraci a měnovou politiku je podle Markéty Šichtařové z Next Finance u obou dvou postupujících kandidátů hodně podobný. Zemanovo vítězství by ale vedlo k mírně zdrženlivějšímu postoji například vůči příliš uvolněné měnové politice, kdežto Karel Schwarzenberg by si patrně do bankovní rady vybíral lidi, kteří by byli spíše pro větší bankovní integraci a dřívější přijetí eura.

Možnost kandidátů ovlivnit složení centrální banky ale není otázkou nejbližších měsíců, protože bankovní rada je čerstvě jmenovaná. Jmenování vlastních lidí se tak podle Šichtařové projeví až ve druhé polovině prezidentského období, a do té doby se může hospodářská situace v Evropě výrazně proměnit.

Posun blíže k postojům Evropské unie očekává od výměny hlavy státu i Marek. Podle něj se dá očekávat, že se Česko pravděpodobně posune ze současného rebelského okraje blíže k pozici, kterou zastávají okolní státy Polsko nebo Slovensko.