Sněmovna podpořila návrh finanční ústavy, která zavádí omezení pro zadlužování státu

Sněmovna ve středu podpořila v úvodním kole projednávání návrhu finanční ústavy, která zavádí omezení pro zadlužování státu. Protože jde o ústavní předlohu, koalice se o její podobě musí dohodnout s opozicí.

Opozice ale žádá ve vládním návrhu změny a volá po prováděcím zákonu. ČSSD neúspěšně navrhovala přerušení projednávání finanční ústavy do jeho předložení, a KSČM dokonce přepracování předlohy. Nyní návrh míří do rozpočtového výboru.

Mezi základní prvky normy patří stanovení maximálního limitu pro výši veřejného dluhu a vznik Národní rozpočtové rady.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka uvedl, že si dokáže normu představit jen s upravenými parametry, připomínek prý bude celá řada. "Zákon musí počítat s tím, že Česko bude procházet hospodářskými cykly, a při krizích nesmí vládě svázat ruce," řekl.

Právě opoziční ČSSD může být tou stranou, na jejíž vládu by opatření dopadla jako první.

"Je zvláštní, že vláda na konci svého volebního období prosazuje zákon, který se dotkne až další vlády, a ne jí samotné," řekl HN předseda poslaneckého klubu strany Jeroným Tejc.

Od úrovně 40 procent veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu by totiž vláda měla vysvětlovat sněmovně, proč k překročení hranice došlo, a získat ke schválení nových státních záruk více než polovinu poslanců. Jenže tuto hranici Česko překročilo už předloni.

"Parametry jsou příliš nízké," uvedl Václav Votava (ČSSD). Debata by měla podle něho směřovat k tomu, že první opatření by nastala při překonání zadlužení 45 nebo 50 procent HDP.

Veřejný dluh České republiky – dluh vzniklý na úrovni státního rozpočtu, veřejných škol, státních fondů, zdravotních pojišťoven i místních rozpočtů – není v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie závratně velký. Jeho výše ale rychle roste. A zákon o rozpočtové odpovědnosti má být recept, jak jeho růst zastavit.

Ne všichni jej ale považují za dobré řešení.

"Na první pohled to vypadá jako bič na politiky. Ale představte si, že přijde do dvou tří let tvrdá recese. Opravdu krize, proti tomu se teď máme fajnově. Naskočí nám kvůli tomu dluh. A podle ústavy pak bude muset politik buď šetřit, nebo zvyšovat daně. A šetřit politici příliš neumějí. V tom pro ekonomiku nejhorším možném okamžiku ji další zvýšení daní jen srazí na úplné dno. Fiskální ústava nás může zacyklit v krizi," říká analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.

"Ještě horší to mají na Slovensku, kde už přijali euro. Nemohou ani oslabit kurz, a tím ekonomice pomoci."

Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek s tím ale nesouhlasí: "Velké krize nepřicházejí ze dne na den, proto si nemyslím, že by fiskální ústava svazovala vládám ruce v horších obdobích. Navíc tam jsou i speciální situace jako živelní katastrofy či výrazný pokles ekonomiky, kdy jsou možné výjimky." Podle něj je přijetí fiskální ústavy krok správným směrem:

"Může se třeba lehce hýbat s navrhovanými limity, kdy už se mají přijímat některá opatření, ale v zásadě je to správné. A myslím, že podepsání fiskálního kompaktu Evropské unie by bylo také skvělou pojistkou."

Paroubek: Bude to kuratela nad vládou a parlamentem

Opatření by se podle návrhu neuplatňovala při vyhlášení stavu ohrožení nebo válečného stavu. Vláda rovněž nebude muset přistoupit k úsporám po dva roky v případě, že čtvrtletní HDP meziročně poklesne o pět a více procent, nebo výdaje na odstraňování živelních pohrom a výdaje na mezinárodní závazky ČR překročí tři procenta HDP.

Návrh zákona dále počítá se zřízením rozpočtové rady, která má mimo jiné sledovat vývoj veřejných financí a zpracovávat stanoviska k rozpočtovým dopadům zákonů. Podle předsedy NS-LEV 21 Jiřího Paroubka to bude kuratela nad vládou a parlamentem. Předloha rovněž předpokládá zpřísnění rozpočtových pravidel pro místní správy a samosprávy.

Zákon by měl platit od roku 2014.

Česko má osmý nejnižší dluh v EU

Samotný vládní dluh Česka byl ve třetím čtvrtletí loňska mezi 27 státy EU osmý nejnižší, když dosahoval 44,9 procenta HDP. O rok dříve dosahoval 39,8 procenta. Meziroční navýšení o 5,1 procentního bodu je sedmým nejvyšším růstem v EU, ukazují data evropských statistiků.

Podle informací ve Strategii financování a řízení státního dluhu českého ministerstva financí by měl vládní dluh v poměru k HDP stoupnout do roku 2015 až na 49,2 procenta HDP.

Za loňský rok by měl podle materiálu dluh stoupnout na 45,5 procenta a letos na 47,6 procenta HDP. V roce 2011 byl podle říjnové notifikace Českého statistického úřadu 40,8 procenta HDP. Pro přijetí eura je nutné dodržet hranici 60 procent.