EKONOM: Babišova řepka místo masa. Chov dobytka je na pokraji ztrátovosti

Polská sůl, koňské maso, pančovaný alkohol... Vždy, když se objeví problém s potravinami, tak se o něm intenzivně mluví, hledá se řešení, uvažuje se o změně legislativy. Jenže pak se na to nějak zapomene.

Je to tak: Sejde z očí, sejde z mysli. Stane se nějaký malér, vymýšlejí se různá opatření a panuje obrovské nadšení je přijmout, jenže za dva měsíce to vyšumí a bohužel to vyšumí více či méně v neprospěch spotřebitele.

Vědí řetězce, co vůbec kupují? Mají přehled o tom, z jakých surovin, z jakých zdrojů daná potravina pochází?

To je další velký problém. Nyní probíhá rozsáhlá diskuse kolem novely zákona o potravinách. Samozřejmě že za kvalitu a bezpečnost potravin odpovídá ten, kdo je uvádí na trh, tedy obchodník. Jenže to není tak jednoduché. Sortiment hypermarketů tvoří nějakých 50 tisíc výrobků, a obchodník do všeho nevidí a není schopen v žádném případě zkontrolovat, jestli je daný výrobek úplně bezvadný, zejména když je zabalený nebo se nedá vizuálně zjistit, že je škodlivý. Čili já říkám ano, obchodník je zodpovědný, ale ta zodpovědnost by se měla rozdělit. Mělo by se říci, že spoluzodpovědný je i výrobce, a to dát přímo do zákona. 

Na úrovni Evropské unie platí legislativa, která dohlíží prakticky na všechno. Nakolik se míjí účinkem?

Velký problém je v tom, že dozorové orgány v jednotlivých členských zemích nepracují stejně a rovnoměrně. U nás je známo, že máme velmi přísný dohled, zejména potravinářskou inspekci, veterinární správu. Bohužel v Evropské unii to tak všude nefunguje. Kdyby Polsko mělo stejně vyrovnaný aparát, tak by se ty excesy z poslední doby nikdy nestaly. V Česku máme dokonce lepší systém, než mají Němci. 

Zákazník přijde do obchodu a tam už pouze vidí regály plné zboží. Co se však za tím skrývá?

Mnoho lidí si neuvědomuje, jak složitá je práce v obchodě a ještě je navíc velice špatně placená. U nás jsou průměrné mzdy ve výši 13 tisíc, což je asi polovina průměru v celé republice. Lidé navíc dělají soboty a neděle. Také vzhledem k šílené fluktuaci se nedá vyhnout tomu, že se objeví lidská chyba jako například přelepování sýrů. Avšak nedomnívám se, že maloobchod je v Česku tak špatný, že plodil systémové chyby či v něm kypěl organizovaný zločin. 

Zhruba před 15 lety zemědělství tvořilo osm až deset procent hrubého domácího produktu. Dnes jsme na úrovni zhruba tří procent. Obdobné to bude v potravinářství. Není tady určitá možnost přece jen se vrátit ke kořenům?

Zemědělci se dnes více vyplatí pěstovat řepku a potom ji prodat panu Babišovi než se orientovat na chov dobytka, který je na pokraji ztrátovosti nebo je dokonce úplně ztrátový. Ekonomika dělá své. Pokud vím, nyní se zpracovává strategie zemědělství pro příští roky, a tam se například počítá s dotacemi na chov dobytka. My bychom velice uvítali, kdyby se vrátilo české maso do českých obchodů, ale není to tak jednoduché a ekonomická situace v tom hraje zásadní roli.

Přehrajte si celý rozhovor: