Sehnat strojního mechanika s jasnou specializací nebo třeba glazovače keramiky je téměř neřešitelný problém. Firmy si proto snaží poradit svépomocí. Kdyby se měly spoléhat na stát, musely by brzy s výrobou v Česku skoncovat. 

Rychle tak přibývá projektů, kdy si firmy spolu se středními školami vytváří speciální obory, které jim mají pomoci zajistit pracovní sílu.

Od začátku příštího školního roku tak například společnost Laufen spustí na Střední uměleckoprůmyslové škole v Bechyni učební obor výrobce a dekoratér keramiky. 

"Na trhu práce nejsou vůbec žádní lidé s takovou kvalifikací, jakou potřebujeme. Pociťujeme nedostatek kvalifikovaných keramických odborníků všech úrovní znalostí a dovedností," vysvětluje Miloslav Hambálek ze společnosti Laufen CZ. Ta patří do skupiny Roca, jež je největším evropským výrobcem sanitární keramiky. 

Výdělky v Laufenu přitom v průměru sahají ke 30 tisícům korun. 

Příprava programu, do kterého se zatím přihlásili tři žáci, trvala přes rok a půl. "Pro zahájení výuky potřebujeme alespoň pět zájemců," dodává Hambálek s tím, že firma se snaží studenty nového oboru motivovat finanční podporou na ubytování, stravování či cestovné a v budoucnu nabídne i stipendia.

HNByznys na facebooku

/klikem na ikonu vstupte na profil/

Podobně se snaží zajistit zaměstnance i německá firma Gerresheimer, která vyrábí plastové komponenty pro farmaceutický průmysl. Od začátku letošního roku spustila na Středním odborném učilišti v Domažlicích speciální obor strojní mechanik se zaměřením na vstřikování plastů. 

Podnik vytvořil pro studenty speciální výcvikové středisko za tři miliony korun a žákům vyplácí stipendium, které se s dobrým prospěchem navyšuje. V prvním ročníku je to tisíc korun. Učeň navíc po třech letech školy nemusí hledat obtížně práci, ale nastupuje rovnou do firmy. 

Také výrobce keramiky Lasselsberger spolupracuje se středními školami, učňům nabízí stipendium a po škole pracovní smlouvu. "Lidi teď ještě máme, ale u části našich zaměstnanců se blíží důchodový věk a musíme se dívat dopředu," říká Jitka Velíšková, vedoucí personalistiky Lasselsbergeru.

Nyní se v Česku jedná o jednotky, nejvýše pár desítek takové formy spolupráce firem a škol. Situaci nemapuje ani ministerstvo školství, které nemá údaje o oborech vytvořených právě díky iniciativě firem. 

Málo praxe a zastaralé metody

Na problémy středního školství a odborného vzdělávání dlouhodobě upozorňuje například Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK). Pro řadu firem je skutečně problém najít zaměstnance s potřebnou kvalifikací.

"Současná situace ve vzdělávání není v Česku ideální. Je příliš zaměřené na vysoké školství, přitom pro tradičně průmyslovou zemi je velice důležitý dostatek odborných pracovních sil. Potřebujete lidi, kteří umí obsloužit stroje a jsou zruční. Ti, co to ještě umí, pomalu stárnou a budou odcházet. Noví ale dostatečně rychle nepřibývají," uvedl v rozhovoru pro IHNED.cz Bernard Bauer, výkonný člen představenstva ČNOPK.

Problém spočívá i v tom, že na středním vzdělávání je velice malý podíl praxe. A když už praxe je, pak probíhá většinou na zastaralých strojích a a neodpovídá současným potřebám firem.

Na problém začala nyní po dlouhé době výzev a urgencí reagovat i vláda. Od letošního roku spustilo ministerstvo školství spolu se zástupci zaměstnavatelů projekt Pospolu. Jeho cílem je právě zlepšení spolupráce mezi školami a firmami a posílení praktického vzdělávání u zaměstnavatelů. Během letošního roku se má představit ve všech krajích Česka.