Památková ochrana žižkovského nádraží výstavbě nové čtvrti nezabrání

Prohlášením památkové ochrany žižkovského nákladového nádraží v Praze se otevřela cesta ke zpracování změny územního plánu, která by měla v budoucnu umožnit zástavbu celého areálu.

Rozhodnutí ministerstva kultury tak rozvoj území nezbrzdí, shodují se developer i místní radnice. Náměstek primátora Tomáš Hudeček (TOP 09) ČTK řekl, že schvalovací proces vedoucí k proměně území je na samém počátku. Jednání potrvají řadu měsíců, možná let.

Diskusi kolem památkové ochrany Nákladového nádraží Žižkov před lety vyvolal záměr, podle kterého měla funkcionalistická budova ustoupit okolní rozsáhlé výstavbě. Proti demolici se ale postavila část odborné i laické veřejnosti.

Po řadě let nakonec ministryně kultury Alena Hanáková minulý týden definitivně rozhodla, že nádraží, které stojí na rozsáhlých nevyužívaných pozemcích, musí být zachováno.

Původní plány na výstavbu nové městské čtvrti ale i nadále trvají. Nádražní budova se stane jejím centrem.

"Rozhodnutím ministerstva padla jediná nevypořádaná připomínka, která bránila zahájení procesu územních změn," řekl Leoš Anderle ze společnosti Sekyra Group. Na proměně území má zájem i místní radnice.

"Prohlášení kulturní památkou neznamená konec rozvoje území, jak se veřejnost mnohdy mylně domnívá," uvedl místostarosta Prahy 3 Matěj Stropnický (ŽnS), letitý zastánce zachování nádražní budovy.

Už nyní je ale podle obou jasné, že dřívější plány, podle nichž měla nádraží a pozemky protnout velkokapacitní komunikace, takzvaná Jarovská spojka, jsou minulostí. Zvažuje se jen běžná komunikace a tramvajová trať.

Sekyra má předkupní právo

České dráhy, které jsou majitelem pozemků i památkově chráněné budovy, před lety uzavřely s firmou Sekyra Group smlouvu, která developerovi zajišťuje budoucí odkup všech těchto nemovitostí. Podmínkou je pouze získání platného územního rozhodnutí, vysvětlil Anderle. Tomu ovšem musí předcházet změna územního plánu, která odstraní stavební uzávěru a zároveň definuje, co na území může vyrůst.

Stavba z 30. let patřila podle odborníků k nejmodernějším svého druhu v Evropě jak z hlediska technologie, tak z hlediska architektury. Národní památkový ústav (NPÚ) vnímá funkcionalistickou budovu jako cennou připomínku architektury své doby. Podle památkářů je ale areál schopen pojmout i novou funkci.

Právě u toho, jak obrovský objekt využít, je řada otazníků.

"Důležité bude, jakou míru zásahu při konverzi budovy památkáři připustí," uvedl Anderle. Doufá přitom, že nebudou trvat na jejím zakonzervování. "Pro vdechnutí nějaké funkce jsou určité zásahy nezbytností," doplnil.

Náklady na opravu odhadl na dvě až tři miliardy korun. Připustil přitom, že by část rozsáhlé budovy mohla sloužit ke komerčním účelům, vzniknout by mohly loftové byty a kanceláře, další by ale podle něj mohla být využita pro veřejné účely. Ve hře zůstává už dříve diskutované umístění Národního filmového ústavu (NFÚ). "Otevřené jsou ale i další možnosti," doplnil.

Stejnou cestu vidí i žižkovská radnice. "Usilovně jednám s několika organizátory dočasných projektů, které by nádraží už letos zpřístupnily veřejnosti, ale i s několika zájemci o trvalé využití," řekl Stropnický. V budoucnu by v části nádraží rád viděl kulturně vzdělávací centrum. Městská část je podle něj připravena se na podobném projektu finančně podílet.

Nákladové nádraží Žižkov

Dalších 21
fotografií