Euro i trhy táhne dolů plán na zdanění vkladů u kyperských bank. Návrh kritizuje i Putin

Investoři považují plán eurozóny na pomoc Kypru, který zahrnuje zdanění bankovních vkladů, za nebezpečný precedent, který by mohl podkopat důvěru v bankovní sektor celé eurozóny.

"Pokud bude tato daň vybrána, vytvoří to precedent. Vyvolává to pochybnosti o tom, zda jsou vklady v ostatních zemích v bezpečí," uvedla analytička Jane Foleyová ze společnosti Rabobank.

"Byl to velký šok slyšet, že zdaní úspory. Existuje obava, že by se to mohlo dotknout větších zemí, jako jsou Španělsko a Itálie," dodal analytik Keniči Asada z firmy Custody Services Bank.

Ministři financí zemí eurozóny se v noci na sobotu dohodli na programu pomoci Kypru v objemu až deseti miliard eur (asi 256 miliard Kč). Kypr ale v rámci dohody musí vybrat jednorázovou daň z bankovních vkladů.

Investoři nyní čekají, zda dohodu o pomoci schválí kyperský parlament. Schůze parlamentu se původně měla uskutečnit již v neděli. Nyní byla však už podruhé odložena a proběhnout by měla v úterý pozdě odpoledne.

Jednotná evropská měna vůči dolaru sestoupila na 1,2882 USD, tedy nejníže od 10. prosince. Později část ztrát smazala. Vůči pátečnímu závěru tak vykazovala pokles o 0,8 procenta, napsala agentura Reuters.

Oslabuje i pražská burza, i když jen méně než  jiné evropské trhy. "Západoevropské burzy propadají až o dvě procenta poté, co eurozóna podmínila finanční pomoc Kypru zdaněním vkladů v tamních bankách," uvedl Pavol Mokoš z Patria Direct.

Kritika přichází i z Ruska

Do plánu zdanit bankovní vklady na Kypru se "obul" i ruský prezident Vladimir Putin. Podle něj je to "nespravedlivé, neprofesionální a nebezpečné". Podle ruské agentury ITAR-TASS Putin svolal kvůli vývoji kyperské finanční krize speciální zasedání svých poradců.

Ruské ministerstvo financí naopak označilo zdanění bankovních vkladů za nezbytný krok. Náměstek ministra Sergej Šatalov podle agentury RIA Novosti řekl, že výši zdanění je možné snížit "v závislosti na výši vkladu a osobě vkladatele". Podle Šatalova přesto jde o nejrozumnější řešení současné situace. 

Agentura AFP s odvoláním na ruského odborníka uvedla, že ruské firmy a ruští občané mají v bankách na Kypru uloženo kolem 20 miliard dolarů (téměř 400 miliard korun). Další zdroje přicházejí s ještě vyššími odhady.

Podle ratingové agentury Moody's měly k 1. září loňského roku ruské firmy na Kypru přibližně 19 miliard dolarů. Dalších asi 12 miliard dolarů by podle ní mohly představovat aktiva ruských bank v kyperských institucích.

Do záchrany se chce zapojit Gazprom

Ruský tisk s odvoláním na zprávy kyperské televize Sigma napsal, že státní monopol Gazprom má v úmyslu pomoci v restrukturalizaci kyperského dluhu výměnou za těžební práva v kyperském pobřežním šelfu. Tento scénář by podle ruských médií umožnil kyperské vládě ustoupit od plánovaného zdanění bankovních vkladů.

Ruský návrh prý do kanceláře kyperského prezidenta Nikose Anastasiadise dorazil v neděli večer. Gazprom by podle něj měl získat "podstatnou kontrolu nad plynovými nalezišti na Kypru". Kyperský prezident ale podle televize Sigma nehodlá návrh studovat, protože dává přednost tomu, aby řešení problému bylo nalezeno v rámci Evropské unie.

FT: Zpackaný plán pomoci

List Financial Times (FT) v pondělním vydání napsal, že "Evropa zpackala další záchranný plán". Portál Eurointelligence vedle toho tvrdí, že rozhodnutí vrátilo do Evropské unie nejistotu.

Sotva eurozóna začala směřovat správným směrem ve svém boji se stále se měnící dluhovou krizí, vrátila se ke své staré neřesti. "Když se její člen začal topit, nehodila mu záchranný pás, ale dala mu na krk mlýnský kámen," napsaly FT v redakčním komentáři. Listu vadí, že plán neprovází restrukturalizace kyperských bank a že přináší politická rizika.

"Co se úplně nepodařilo (italskému politikovi) Beppe Grillovi, zvládli ministři financí eurozóny jediným rozhodnutím v sobotu časně ráno. Tím, že zdanili i ty nejmenší vklady, přinesli opět nejistotu," napsal Eurointelligence.

FT uvedly, že rozhodnutí porušilo ducha pojištění vkladů, podle něhož jsou vklady v unijních bankách bezpečné do úrovně 100 tisíc eur. "Neodpustitelně tak zradilo ty, kdo mají nejvíc co ztratit a nejméně za něco mohou," píší FT.

Podle WSJ má Kypr s 800 000 obyvateli a HDP kolem 18 miliard eur neprůhledný bankovní systém s vklady kolem 70 miliard eur. Mnohé z těchto vkladů patří Rusům a dalším cizincům.