Brusel žádá po Kypru rychlý návrh nové dohody. Bankomatům docházejí peníze

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble podle internetového serveru BBC varoval, že pokud Kypr nepřijme zahraniční pomoc, nemusely by tamní banky otevřít nikdy.

Západoevropské akcie zahájily dnešní obchodování mírným poklesem kvůli přetrvávajícím obavám ohledně dluhové krize na Kypru. Jejich vliv převážil nad příznivými údaji z Číny a příslibem americké centrální banky pokračovat v dosavadní podpoře domácí ekonomiky. Panevropský index FTSEurofirst 300 krátce po zahájení obchodování klesl o 0,1 procenta na 1197,18 bodu.

Česká měna dopoledne oslabila vůči oběma hlavním světovým měnám. Kolem 09:50 k dolaru proti středě klesla o 14 haléřů na 20 Kč/USD. Nad touto úrovní byla naposledy loni v listopadu.

Vůči euru si koruna pohoršila o dva haléře na 25,74 Kč/EUR, předtím se ale propadla až na nejslabší úroveň od poloviny loňska. Vyplývá z údajů serveru Patria Online.

Podle Vladimíra Pikory z Next Finance bude trh dále čekat, jak se vyvine situace na Kypru, kterému po odmítnutí pomoci od eurozóny hrozí státní bankrot. "Nečekám žádné rychlé řešení. Spekulanti budou muset vyčkávat, což dá koruně více prostoru k nervozitě a oslabení," dodal.

Kyperská akciová burza se rozhodla, že zůstane po zbytek tohoto týdne uzavřena. Burza tak reagovala na rozhodnutí úřadů odložit otevření bank až na příští týden.

Kyperské banky jsou stejně jako burza zavřeny od začátku týdne, a to kvůli obavám z hromadného vybírání vkladů. Otevřeny by měly být nejdříve v úterý, protože v pondělí bude na Kypru státní svátek. Podle dřívějších plánů měly být banky i burza otevřeny již dnes.

Kypr se nyní snaží najít cestu k odvrácení státního bankrotu poté, co jeho parlament odmítl kontroverzní nabídku pomoci od eurozóny zahrnující zdanění bankovních vkladů.

Na Kypru dnes začalo rozhodující setkání všech politických stran, na kterém prezident Nikos Anastasiadis představí novou verzi záchranného plánu. Parlament, který v úterý odmítl plán podmíněný zdaněním bankovních vkladů, by o ní mohl hlasovat již dnes.

Podle agentury DPA počítá plán s využitím peněz penzijních fondů, církve i dalších organizací. Podle médií zahrnuje rovněž zdanění vkladů, ale až od hrance 100.000 eur (2,6 milionu Kč). Kypr nyní jedná rovněž o pomoci ze strany Ruska.

Kyperský parlament v úterý odmítl bezprecedentní plán eurozóny na jednorázové zdanění vkladů u kyperských bank. Ten byl pro mezinárodní věřitele podmínkou k tomu, aby od nich země získala finanční pomoc deset miliard eur (256 miliard Kč).

„K poučení je tu spousta věcí. Viděli jsme, že eurozóna není schopná řešit své problémy racionálně. V krizi eurozóny je toto snad nejhorší ukázka neschopnosti příslušných orgánů, ale zároveň to podtrhuje zoufalost situace, v níž se nachází 17 zemí, které platí společnou měnou. Situace je tak vypjatá, že žádné opatření k záchraně neblahého projektu není dostatečně extrémní. Politici se za žádnou cenu nechtějí vzdát politického kapitálu investovaného do tohoto monumentálního průšvihu. Fakt, že jsme dospěli do fáze, kdy se politici neostýchají konfiskovat úspory nevinných a slabých občanů, je v tuto chvíli poněkud nečekaný. Je to zejména špatné znamení do budoucna, kdy se krize ještě prohloubí."

Evropská komise s Ruskem "vstřícně konzultuje" řešení kyperské finanční krize. Prohlásil to dnes v Moskvě na konferenci o vztazích mezi Evropskou unií a Ruskem šéf bruselské exekutivy José Manuel Barroso. Situace na Kypru se podle Barrosa dotýká ruských zájmů, a proto o ní EU s Moskvou diskutuje. "Vztahy s našimi partnery budeme budovat otevřeně," prohlásil Barroso.

Předseda Evropské komise připustil, že Brusel Rusko neinformoval o způsobu, jakým chtěl řešit kyperské problémy. Upozornil ale, že kompromisu v jednání mezi EU a Kyprem o řešení krize dosud nebylo dosaženo.

V Moskvě má dnes druhým dnem pokračovat jednání kyperského ministra financí Michalise Sarrise s jeho ruským partnerem Antonem Siluanovem. Sarris před zahájením rozhovorů novinářům řekl, že Kypr bude požadovat prodloužení lhůty splatnosti ruské půjčky ze 2,5 na pět let a snížení útoku ze 4,5 na 2,5 procenta. Kypr splácí Rusku úvěr ve výši 2,5 miliardy eur (63,9 miliardy Kč).

Prodlužující se krize kyperského bankovního systému se začíná vážným způsobem dotýkat vztahů EU-Rusko. Nelibost vůči dosavadnímu přístupu západních věřitelů v čele s eurozónou včera vyjádřil ruský premiér Dmitrij Medveděv, když počínání skupiny ministrů financí (eurogroup) přirovnal ke „slonu v porcelánu".

Rusům na Kypru hodně záleží. Vlastní zhruba třetinu z celkových vkladů ve výši 68 mld. EUR v tamních bankách. Přes ostrov do Ruska navíc v obou směrech ročně protékají desítky miliard EUR kontrolované holdingovými společnostmi, které poté peníze rozesílají po celém světě. Významnou roli kyperské banky hrají i při financování ruského realitního sektoru. Podle kalkulací Centra makroekonomického výzkumu Sberbank se Rusové na zdanění vkladů měli podle poslední verze záchranného plánu podílet ze 40 %.

Celý článek na Patria.cz - čtěte ZDE.

Možnosti Kypru, jak zažehnat neřízenou bankovní krizi, se každým dnem zužují. Kypr se včera snažil na všech frontách prosadit alternativní plán nahrazující nepopulární daň na vklady v bankách. Počítal s využitím aktiv v penzijním systému, restrukturalizací a prodejem dvou největších kyperských bank, nabídkou nalezišť zemního plynu v Rusku výměnou za novou půjčku od Moskvy.

Pomalu ale jistě se ukazuje, že Moskva nemá moc chuť tahat Kypru trn z paty. Vedle toho ani žádná z ruských bank nemá zájem odkoupit jakkoliv restrukturalizované kyperské banky. Kyperský ministr financí sice řekl, že jednání s Ruskem byla konstruktivní a budou dál probíhat tak dlouho, jak bude zapotřebí.

To ale pro Kypr rozhodně nebude zadarmo. Centrální banka byla nucena protáhnout bankovní prázdniny až do příštího úterka. Zmrazený platební systém čistě aritmeticky ochuzuje kyperskou ekonomiku každý den o více než procento z kvartálního HDP.

Protahování bankovních prázdnin navíc zvyšuje riziko rychlého odlivu vkladů po otevření bank, a to i v případě, že se nakonec Kypr s Trojkou dohodne. ECB navíc dala kyperským bankám nůž na krk a řekla, že pokud nebude dohoda do pondělka, odstaví je od přístupu k eurové likviditě.

Pro eurozónu sice eventuální kyperský výbuch take přináší určitá rizika, na rozdíl od řeckého euro-exitu je ale Brusel pravděpodobně schopen nákazu zastavit. Kypr tak v tuto chvíli jednoznačně tahá v jednáních za kratší provaz.

Jan Bureš (Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny)

Kypr bude muset přikročit k určitému zdanění bankovních vkladů, protože nemůže počítat s finanční pomocí ze strany samotného Ruska. Uvedl to dnes šéf Euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny, Jeroen Dijsselbloem. Varoval rovněž, že Kypr představuje systémovou hrozbu pro eurozónu.

Kypr se nyní snaží najít cestu k odvrácení státního bankrotu poté, co jeho parlament odmítl nabídku pomoci od eurozóny zahrnující zdanění bankovních vkladů.

Dnes ráno začalo rozhodující setkání všech kyperských politických stran, na kterém prezident Nikos Anastasiadis představí novou verzi záchranného plánu. Podle agentury DPA počítá plán s využitím peněz penzijních fondů, církve i dalších organizací. Podle médií zahrnuje rovněž zdanění vkladů, ale až od hranice 100.000 eur (2,6 milionu Kč).

Na Kypru kvůli bankovní krizi vázne zásobování léky a projevovat se začíná i nedostatek benzinu. Mnoho čerpacích stanic a některé supermarkety navíc nepřijímají kreditní karty. Banky na středomořském ostrově totiž zůstávají zavřené poté, co EU zemi minulý týden nabídla pomoc podmíněnou zdaněním bankovních vkladů.

Podle svazu lékárníků se už několik dní nedovážejí léky. "Pokud banky do příštího úterý neotevřou, budeme čelit nedostatku," uvedli v prohlášení lékárníci. Předseda sdružení čerpadlářů v přístavním městě Larnaka Andreas Joannu prohlásil, že většina benzinek by o víkendu mohla zavřít. Nemají totiž peníze na nákup dalších zásob.

Ačkoli ještě fungují bankomaty, mnoho lidí už si nemá co vybrat, protože bankovní převody jsou blokovány a lidem na účty nechodí mzdy. "Rozbili jsme synovo spořící prasátko, abychom mohli nakoupit potraviny," řekla agentuře DPA žena v domácnosti Mairi Stylianuová.

Kyperský prezident Nikos Anastasiadis představil zástupcům politických stran novou verzi záchranného plánu. Parlament, který v úterý odmítl plán podmíněný zdaněním bankovních vkladů, by o ní mohl hlasovat již dnes.

ECB uvedla, že bez dohody o záchraně přestane kyperským bankám poskytovat nouzovou finanční pomoc. Šéf kyperské centrální banky Panikos Demetriades prohlásil, že záchranný program by měl být do pondělí hotov.

Kyperské politické strany se dnes dohodly na vytvoření zvláštního fondu, který má zemi zachránit před státním bankrotem. Oznámil to úřad prezidenta Nikose Anastasiadese.

Kyperský parlament v úterý odmítl bezprecedentní plán eurozóny na jednorázové zdanění vkladů u kyperských bank. Ten byl pro mezinárodní věřitele podmínkou k tomu, aby od nich země získala finanční pomoc deset miliard eur (256 miliard Kč).

Kypr nyní pracuje na novém plánu. Ten by podle agentury DPA mohl zahrnovat využití peněz penzijních fondů, církve i dalších organizací. Podle médií zahrnuje rovněž zdanění vkladů, ale až od hranice 100.000 eur (2,6 milionu Kč).

Podle ruského experta Alexeje Makarkina Kypr Rusku nabízí licenci na využití nalezišť zemního plynu u jihokyperského pobřeží. Rusko ale podle Makarkina váhá, protože objem zásob je nejistý a těžební práva si nárokuje i Turecko.

Rusko už nemůže Kypru pomoci další půjčkou, protože vyšší kyperský dluh by zemi posunul "za hranici životaschopnosti". Prohlásil to dnes v Moskvě v rozhovoru pro kyperskou televizi ministr financí Michalis Sarris. Kypru by ale mohly pomoci svými investicemi státní a soukromé ruské firmy. Obě strany už podle ministra vytvořily pracovní skupiny, které jednotlivé varianty probírají.

Sarris má dnes v Moskvě jednat o ruské pomoci s ruským ministrem financí Antonem Siluanovem, ale z jednání zatím na veřejnost nepronikly žádné informace. Sarris kyperské televizi řekl, že je "opatrným optimistou," pokud jde o naději na zdárné řešení kyperských finančních problémů. Času je ale podle něj vzhledem k dramatickému vývoji bankovní krize málo.

Mezi oblasti, kde by Moskva mohla investovat, patří podle Sarrise kyperská plynová naleziště a bankovní sektor. Podle ruských expertů by mohla ruskou pomoc zprostředkovat státní rozvojová banka VEB (Vněšekonombank), která by mohla dodat až 5,8 miliardy eur (150 miliard korun) na refinancování kyperských bank výměnou za aktiva, která by později mohla prodat.

Řešení by bylo obdobou ruského privatizačního schématu z 90. let minulého století, kdy tehdejší vláda Borise Jelcina získala peníze výměnou za příslib budoucích majetků, které se později staly základem miliardového jmění ruských oligarchů. Vedení VEB ale dnes podle agentury Interfax podobné spekulace odmítlo.

Sarris před zahájením rozhovorů novinářům řekl, že Kypr bude požadovat prodloužení lhůty splatnosti ruské půjčky ze 2,5 roku na pět let a snížení úroku ze 4,5 na 2,5 procenta. Kypr splácí Rusku úvěr ve výši 2,5 miliardy eur (63,9 miliardy Kč).

Kyperský ministr potvrdil, že kromě ruské půjčky se jedná i o spolupráci v energetickém a bankovním sektoru. Podle ruského experta Alexeje Makarkina Kypr Rusku nabízí licenci na využití nalezišť zemního plynu u jihokyperského pobřeží. Rusko ale podle Makarkina váhá, protože objem zásob je nejistý a těžební práva si nárokuje i Turecko.

Téma kyperské finanční krize dnes v Moskvě dominovalo i konferenci o vztazích mezi Evropskou unií a Ruskem, které se zúčastnili šéf Evropské komise José Manuel Barroso a předseda ruské vlády Dmitrij Medveděv. Barroso na konferenci uvedl, že EU s Ruskem řešení kyperské finanční krize "vstřícně konzultuje". Situace na Kypru se podle Barrosa dotýká ruských zájmů, a proto o ní EU s Moskvou diskutuje.

Předseda Evropské komise připustil, že Brusel Rusko v sobotu neinformoval o návrhu na zdanění bankovních vkladů, jímž chtěl řešit kyperské problémy. Upozornil ale, že kompromisu v jednání mezi EU a Kyprem o řešení krize dosud nebylo dosaženo. Moskva si podle agentury Interfax stěžuje, že Brusel s ní při řešení kyperských problémů zachází jako s "druhořadou zemí".

Ruský premiér Dmitrij Medveděv pohrozil snížením podílu eura na ruských měnových rezervách, pokud způsob řešení kyperské finanční krize poškodí ruské zájmy. Medveděv to uvedl v rozhovoru pro několik západoevropských deníků, který dnes zveřejnil web ruského předsednictva vlády.

Zdanění kyperských bankovních vkladů, který EU navrhovala, označil ruský premiér za "důvod k zamyšlení" o ruském vztahu k evropské měně. Rusko má v eurech asi 42 procent svých rezerv.

K problému kyperské krize se dnes Medveděv vyslovil i na zasedání ruské vlády. Doporučil ministrům, aby zvážili možnost vytvoření daňového ráje na ruském Dálném východě. Přesunout by se tam podle ruského premiéra mohly finanční prostředky z krizí zmítaného Kypru či z jiných podobných oblastí, například z Baham či Britských Panenských ostrovů. Vhodným místem pro daňový ráj by podle Medveděva byl Sachalin či Kurily.

Dojednaný zvláštní fond by měl získat peníze od důchodového fondu, církve a dalších institucí. Měl by představovat příspěvek Kypru k mezinárodní finanční pomoci. Peníze má do něj vložit také kyperská centrální banka. Celkově by tak fond mohl shromáždit 4,8 miliardy eur. Eurozóna požaduje, aby se Kypr na své záchraně podílel částkou 5,8 miliardy. Tu mělo vynést původně plánované zdanění bankovních vkladů.

Podle zpráv médií by nový plán mohl zdanění vkladů v omezené míře obsahovat. Parlamentní mluvčí však prohlásil, že takovýto návrh není na stole. Konzervativní strana Demokratické shromáždění (DISY) uvedla, že je "opatrně optimistická", že bude brzy nalezeno řešení krize. Nepředpokládá však, že by se již dnes o novém plánu hlasovalo v parlamentu. Nový plán navíc musí odsouhlasit rovněž zástupci Evropské unie, ECB a Mezinárodního měnového fondu, napsala agentura DPA.

Irská ekonomika loni vzrostla o 0,9 procenta a překonala tak odhady analytiků, kteří počítali s nižším růstem. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů, o kterých informovala agentura Reuters. Irsko, které kvůli finančním těžkostem v minulých letech muselo požádat o mezinárodní pomoc, tak loni zaznamenalo jedno z nejvyšších temp růstu v eurozóně, jež se vypořádává s dopady dluhové krize.

Růst hrubého domácího produktu Irska v posledním čtvrtletí minulého roku ve srovnání s předešlým obdobím zůstal beze změny. Za celý rok 2012 však výkon irské ekonomiky překonal odhady analytiků, kteří počítali pouze s 0,6procentním růstem.

Irská vláda počítá v celém letošním roce s růstem ekonomiky o 1,5 procenta.

Irsko zažilo ke konci minulého desetiletí kvůli krachu realitní bubliny těžkou bankovní krizi a sanace bank vedla k neúnosným rozpočtovým deficitům a prudkému růstu státního dluhu. Země se v listopadu 2010 dohodla na úvěrové pomoci s EU a MMF v objemu 85 miliard eur a její podmínky se jí dařilo plnit.

Irsko minulý týden prodalo investorům své první desetileté dluhopisy a pokročilo tak na cestě k úplnému návratu na kapitálové trhy. Má však jeden z největších rozpočtových deficitů v Evropě a nadále čelí tvrdým úsporným opatřením a zvyšování daní.

Na Kypru se začíná rýsovat plnokrevný bankrot. Tedy skutečný bankrot, bankrot, při kterém vám jiné země nepomáhají. Mnozí mluví o Kypru jako negativním precedentu - a mají jistě pravdu - ale uvědomme si, že to má i své světlé stránky; je to i signál pro Řeky a Španěly do budoucna: až někoho zas napadne si stěžovat, že nabídnutá pomoc je přísná, máme tu kyperský scénář.

Takhle nějak vypadá kvazibankrot bez voňavky a make-upu, tedy bez polštářů pomoci od jiných. Seznamte se. Potykejte si. Za tento bankrot může EU asi tak jako USA, tedy dílem, ale většinu hříchů si nesou místní sami: regulatorní instituce, příliš velká váha finančního sektoru, manické investování atd. Co je tentokrát jiné, je to, že Evropa už odmítá tolik pomáhat, respektive skákat, jak si krachující stát píská.

Cleý článek - ZDE.

Popi, majitelka kiosku s novinami a cigaretami na náměstí v centru Nikósie, ve středu posílala zákazníky pryč, protože jí došly drobné. Není zdaleka sama, takové problémy nyní na Kypru trápí celou řadu podnikatelů, napsal deník Financial Times.

"Pokud máte na útratu pětieurovou bankovku, tak je to v pořádku," říká Popi. "Jinak, si vedu přehled jen pro pár pravidelných zákazníků. Přicházím však o řadu obchodů."

Problémy s nedostatkem mincí doléhají i na taxikáře. Ti si za cestu v centru města účtují paušální sazbu pět nebo deset eur, aby se jim vyhnuli. "Normálně potřebuji okolo 300 eur v drobných za den," vypráví taxikář Eugenios. "Ale další nemohu dostat, dokud se znovu neotevřou banky, a já nevím, kdy se tak stane."

Internetové bankovnictví se uzavřelo v pátek, ale Kypřané si z bankomatů mohli vybrat mezi 250 a 600 eury po nařízení centrální banky, aby přístroje zůstaly plné v obavách z možným protestů panikařících střadatelů. Avšak nedostatek mincí je jednou z věcí, které, zdá se, bankéři přehlédli.

Banky zůstanou uzavřené až do úterý, den po státním svátku 25. března, ale řada Kypřanů se obává, že vše může trvat ještě déle, pokud se jejich vláda s Bruselem nedohodne.

"Je hrozivé, že se Kypr za pouhých několik dnů změnil v ekonomiku závislou na hotovosti," říká Anthimos Eugenidis, student ekonomie, který se v lékárně snažil rozměnit stoeurovou bankovku.

Aktuální vývoj napovídá, že se Kypr vydá první ze tří cest - prodá svou duši Rusku. To už nemůže zemi poskytnout další půjčku, ale zajímá se o naleziště zemního plynu u jihokyperského pobřeží.

Celý komentář.

19u teleconferentie #Eurogroep over situatie #Cyprus. Statement op #Eurozone Portal na afloop: eurozone.europa.eu

— Jeroen Dijsselbloem (@J_Dijsselbloem) March 21, 2013

7 PM #Eurogroup conference call, taking stock of situation #Cyprus. Statement on #Eurozone Portal afterwards: eurozone.europa.eu

— Jeroen Dijsselbloem (@J_Dijsselbloem) March 21, 2013

Kyperské banky, které jsou kvůli finanční krizi až do úterý pro klienty uzavřené, už obdržely od vkladatelů příkazy k finančním převodům do zahraničí v úhrnné částce nejméně sedmi miliard eur (asi 180 miliard Kč). Evropská unie se proto snaží přimět kyperskou vládu, aby přesun velkých částek zmrazila i po otevření finančních ústavů. V opačném případě jim hrozí bankrot.

"Kyperské úřady mají do úterý na práci tři věci: předložit důvěryhodný a životaschopný plán B, který nahradí záchranný plán zamítnutý parlamentem, dlouhodobě zablokovat kapitál uložený v bankách, a pak také připravit fúzi dvou největších bank, které jsou v potížích," řekl agentuře AFP zdroj z Evropské unie, který si nepřál být jmenován.

Podle stejného činitele je jinak Kypr vystaven vážnému riziku, že bude muset opustit eurozónu. Podle zdroje AFP se předpokládá, že klienti chtějí do zahraničí převést mnohem víc peněz, než jen za sedm miliard eur.

Rozhodnutí zablokovat kapitál je čistě na kyperské vládě. Smlouvy Evropské unie tuto eventualitu připouštějí.

Pokud by kyperské banky zbankrotovaly, musely by vyplatit klientům garantované vklady na základě pravidel EU do výše 100.000 eur (2,5 milionu Kč). Kyperský bankovní systém by se z toho dlouho nevzpamatoval, protože už nyní ztratil důvěru investorů a málokdo bude na ostrově ukládat velký kapitál, usoudil rovněž zdroj AFP.

Cizinci drží asi polovinu ze zhruba 68 miliard eur uložených v kyperských bankách. Mezi hlavní zahraniční vlastníky kyperských kont patří Britové, Řekové a zejména Rusové.

Česká národní banka dnes informovala, že pohledávky českých bank vůči úvěrovým institucím na Kypru jsou dlouhodobě zanedbatelné a podle aktuálních dat ke konci roku 2012 byly nulové. Případné zdanění vkladů na účtech v kyperských bankách, o němž se i po zamítnutí kyperským parlamentem stále spekuluje, se tedy českých bank nedotkne.

Reportérka Wall Street Journal zachytila na video bankovní úřednice, které se shromáždily před kyperským parlamentem.

Kyperská akciová burza se rozhodla, že také zůstane po zbytek tohoto týdne uzavřena. Reagovala tak na rozhodnutí úřadů odložit otevření bank až na příští týden.

Evropská měna dnes na devizových trzích oslabuje. Mohou za to další známky prohlubování poklesu ekonomiky eurozóny a obavy z kolapsu bank na Kypru.

V 18:15 SEČ euro vůči dolaru oslabilo o 0,2 procenta na 1,2905 USD a k jenu o 1,3 procenta na 122,69 JPY. Dolar vůči jenu klesl o procento na 95,08 JPY.

"Nejistá situace na Kypru a slabé ekonomické údaje z eurozóny jsou hlavním problémem a jsou to dva důvody proto, abychom euro v tuto chvíli nekupovali," komentoval situaci na trhu stratég TD Securities Greg Moore.

Kyperská banka Laiki, která je vysoce zadlužená a která čelí tlaku zákazníků na výběr vkladů, začala omezovat výběr hotovosti. Každému klientovi tak dovolí vybrat z bankomatu pouze 260 eur (asi 6700 Kč) denně z původních 700. Spekuluje se přitom, že druhá největší banka na Kypru už zůstane navždy zavřená. Podle kyperské televize ji vláda zamýšlí restrukturalizovat.

Zákazníci banky dnes vytvářeli dlouhé fronty před bankomaty, aby vybrali alespoň část svých úspor. Řada přístrojů tak velmi rychle přišla o veškerou hotovost.

"Potřebujeme peníze. Máme rodiny, děti, vnoučata a výdaje. Banky už jsou zavřené od soboty," řekl agentuře AP obyvatel Nikósie Andri Olympiu, když si vybral peníze z bankomatu u pobočky banky Laiki.

Guvernér centrální banky Panikos Demetriades v kyperské televizi oznámil, že v bance Laiki proběhne restrukturalizace. Ta podle něj odvrátí bankrot a zachrání úspory do výše 100 000 eur.

O plánu by měl ještě dnes večer hlasovat kyprský parlament, uvádí agentura Bloomberg.

Banka Laiki by měla být podle televize RIK rozdělena na dvě části. Do té zdravé budou prý přesunuty úspěšné investice a také vklady do 100 000 eur. Ty jsou totiž podle pravidel EU povinně pojištěny. Ve druhé části by se měly ocitnout takzvané toxické investice a vklady nad 100 000 eur.

Předpokládá se také, že bude propuštěno asi 500 zaměstnanců banky. Díky tomu by se měly ušetřit až dvě miliardy eur.

Restrukturalizaci bank o víkendu jako vhodné řešení navrhoval německý ministr financí i zástupci MMF. Je to lepší řešení, než zdanění vkladů, píše The Guardian.

Západoevropské akcie uzavřely nejníže za dva týdny.

Investoři se stahovali z akcií po slabé statistice z Německa a kvůli přetrvávajícím obavám o další vývoj situace na Kypru, kde hrozí kolaps největším bankám.

Panevropský index FTSEurofirst 300 klesl o 0,7 procenta na 1190,72 bodu.

Kyperský parlament dostal návrh zákona, který dává ministru financí či guvernérovi centrální banky pravomoc stanovit kapitálová pravidla pro banky, především určit maximální výši výběrů poté, kdy banky otevřou.

Jak píše The Guardian, při restrukturalizaci Laiki Bank u nepojištěných vkladů hrozí investorům "sestřih" kolem 40 %. V porovnání s tím by byla 15,4 % daň výhodnější, komentuje britský deník.

Zástupce vládní demokratické strany reportérům řekl, že restrukturalizace Laiki Bank sníží příspěvek Kypru na vlastní záchranu o 2,3 miliardy eur. Pomocí fondu solidarity a dalších zdrojů by tak potřeboval ostrov získat "jen" 3,5 miliardy eur.

Ministři financí eurozóny vydali po telekonferenci prohlášení. Vyzývají v něm Kypr, aby co nejdříve předložil nový návrh, jak chce splnit podmínky pro poskytnutí pomoci. Ten poté projedná Trojka.

Eurogroup zopakovala, že pojištěných vkladů do 100 000 eur by se žádná daň týkat neměla.

V prohlášení se také uvádí, že země eurozóny jsou připraveny pomoci Kypru s reformami a přispět tak ke stabilizaci eurozóny jako takové.

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor´s dnes snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Kypru o další stupeň na úroveň CCC, ještě hlouběji do spekulativního pásma. Kypru hrozí bankovní krize a státní bankrot a snaží se získat od mezinárodních věřitelů v čele s eurozónou finanční pomoc.

S&P srazila rating Kypru do "céčkové" kategorie, poslední před bankrotovou známkou D, v prosinci z dosavadního stupně B. Agentura se obává, že země bez vnější pomoci nebude schopna splácet dluhy a kyperské banky zkrachují.

Kypr požádal Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o pomoc loni v červnu poté, co dvě největší místní banky utrpěly obrovské ztráty kvůli svému napojení na Řecko a byly nucené požádat o pomoc stát. Ministři financí eurozóny o víkendu dohodli zemi pomoc deseti miliard eur (258 miliard Kč), podmínili jej však bezprecedentním požadavkem vybrat zdaněním vkladů u kyperských bank 5,8 miliardy eur. V úterý plán kyperský parlament odmítl a vláda nyní hledá jiné možnosti.

Kyperská vláda ve čtvrtek předložila parlamentu tři návrhy zákonů v rámci opatření na záchranu země před bankrotem. Zřízen by měl být takzvaný fond solidarity, jehož prostřednictvím bude mimo jiné zastaven státní majetek.

Počítá se také s omezením pohybu kapitálu, který má zabránit chaotickému výběru vkladů z bank a na stůl se má poslancům dostat i plán restrukturalizace druhé největší banky Laiki. Té hrozí kvůli hlubokému zadlužení bankrot.

Poslanci, kteří budou patrně zasedat dlouho do noci, mají v rámci série opatření projednat vznik fondu solidarity. Za jeho obligace chce vláda ručit nejen státním a církevním majetkem, ale také rezervami zlata a dalších jistin centrální banky a zřejmě také dvou znárodněných penzijních fondů.

Zákon o omezení pohybu kapitálu má umožnit ministrovi financí nebo guvernérovi centrální banky účinně kontrolovat pohyb peněz. Jde o nouzové opatření, které má vkladatelům znervóznělým současnou finanční krizí zabránit převodu peněz do zahraničí.

K tomuto kroku kyperskou vládu vybídla podle anonymních zdrojů Evropská unie. Divoký výběr vkladů by banky po jejich plánovaném otevření příští týden v úterý de facto zlikvidoval. Podle agentury AFP banky už obdržely od vkladatelů příkazy k finančním převodům do zahraničí v úhrnné částce nejméně sedmi miliard eur (asi 180 miliard Kč). Bez zásahu státu by je po obnovení provozu musely banky splnit.

Jednat se má i o speciálním zákonu o restrukturalizaci banky Laiki, která má být rozdělena na dvě části: do "zdravé" budou přesunuty úspěšné investice a dále vklady do 100 000 eur, které jsou podle pravidel EU povinně pojištěny; do "nezdravé" části mají být přesunuty takzvané toxické investice a vklady nad 100 000 eur.

Podle posledních zpráv se noční maraton jednání v kyperském parlamentu konat nebude. Poslanci odložili projednání v minulém vstupu popsaných návrhů, jak zemi zachránit před bankrotem, na pátek.

Podle kyperských médií čeká v nejbližších dnech kyperské poslance celkem pět návrhů zákonů, agentura AP hovoří dokonce o sedmi.

Americké akcie obnovily pokles a jejich hlavní index ztratil více než půl procenta. Trh opět oslabovaly obavy ze situace na Kypru, který se snaží najít cestu, jak by mohl dostat finanční pomoc a zachránit se před bankrotem.