Kyperský prezident ve čtvrtek přijde s novým plánem pomoci. Počítá s penězi z Ruska

Dokdy má Kypr čas?

Kypru dojdou peníze 3. června, kdy musí splatit dluh 1,4 miliardy eur. Řešení ale musí přijít mnohem dříve. Kyperské banky nemohou zůstat uzavřené dlouho, zároveň se ale podle think tanku Open Europe nemohou otevřít před vyřešením situace, protože by lidé téměř určitě začali překotně vybírat peníze, a nastal by tedy takzvaný run na banky. Open Europe očekává, že řešení bude nutné najít do začátku příštího týdne. V opačném případě by nedostatek likvidity a ekonomické aktivity mohl začít vážně poškozovat kyperskou ekonomiku.

Politici na Kypru se po úterním odmítnutí podmínek plánu pomoci od eurozóny pustili do krizových jednání, která by v zemi odvrátila finanční chaos a státní bankrot. Vedle Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) jednají kyperští činitelé o finanční pomoci v Rusku.

Jaké jsou příčiny krize?

Kypru se před finanční krizí z roku 2008 dařilo. Mezinárodní měnový fond (MMF) tehdejší stav země popsal "jako dlouhé období růstu nízké nezaměstnanosti a zdravých veřejných financí". V roce 2009 sice země prošla recesí, ta ale byla ve srovnání s Evropou mírná. Kypr ale podle stanice BBC potopily dva propojené faktory - zhoršující se vládní finance a stále více problémové banky.

Kyperské finanční ústavy během "dobrých let" hodně půjčovaly, mimo jiné i do Řecka, zároveň prudce rostl trh s nemovitostmi. A prudce rostly i banky. V roce 2007 jejich celková aktiva - zahrnující poskytnuté půjčky - odpovídala 835 procentům hrubého domácího produktu země.

Část z nich připadala na zahraniční banky, samotné kyperské banky ale například jen řeckým klientům poskytly půjčky ve výši 160 procent hrubého národního produktu Kypru. Polovinu peněz, které si vypůjčila řecká vláda, jí pak loni odpustily jako součást mezinárodní snahy pomoci problémovému Řecku. "Řecku to možná pomohlo, kyperské banky to ale poškodilo," podotkla BBC.

V týdnu před víkendovým rozhodnutím o jednorázovém zdanění vkladů v kyperských bankách si tamní politici poslali do zahraničí téměř 4,5 miliardy eur (115 miliard Kč).

Napsal to německý zpravodajský server Deutsche Wirtschafts Nachrichten s odvoláním na italskou tiskovou agenturu Ansamed a kyperská média. Podle nich si peníze do ciziny schovali hlavně členové kyperské vlády a lidé z jejího okolí.

Nejmenované zdroje uvedly, že tito politici byli o připravovaném zdanění bankovních vkladů informováni předem.

Proč Kypr své banky nezachránil jako jiné země?

Kypr si nemůže dovolit poskytnout bankám kapitál, který potřebují, jednoduše proto, že na to nemá dost peněz. Vládní pokladnu oslabil ekonomický pokles doma i v eurozóně. Země si navíc vzhledem k nedůvěře finančních trhů prakticky nemůže ani půjčovat. Kypr proto potřebuje pomoc eurozóny nebo nějakého jiného silného mezinárodního hráče. Po úterním hlasování v kyperském parlamentu se mluví o Rusku.

České cestovní kanceláře zatím nezaznamenaly pokles poptávky po zájezdech na Kypr kvůli jeho komplikované finanční situaci. Uvedla to tajemnice Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) Kateřina Petříčková.

Evropská centrální banka (ECB) nemůže kyperským bankám dodávat peníze, protože bez rychlé rekapitalizace nejsou tyto banky solventní. Řekl to německému listu Die Zeit člen užšího vedení ECB Jörg Asmussen.

"Už nyní je ale zřejmé, že ze situace vyjde jako poražený Kypr i celá EU. Velcí investoři i drobní střadatelé se budou ptát, jestli podobná situace nemůže nastat v Řecku, Portugalsku nebo Itálii, řekl v on-line rozhovoru pro IHNED.cz Michal Friedberger, obchodní ředitel Akont Trust Company.

Jaký je důvod jednorázového zdanění vkladů?

Jednorázové zdanění je cestou, jak zmenšit pomoc eurozóny Kypru, a tak i nového zadlužení tamní vlády. Podle BBC ale tento krok téměř nepochybně měl i politický podtext. Eurozónu znepokojuje možné praní ruských peněz na Kypru a přítomnost velkého množství ruských vkladů v tamních bankách. Eurozóna, zejména Němci, tak nechtěli zachraňovat ruské peníze z peněz evropských daňových poplatníků. Eurozóna se dohodla, že Kypru poskytne zhruba deset miliard eur. Jednorázová daň pak měla vynést téměř šest miliard eur.

Zdanění bankovních vkladů na Kypru je možná zažehnáno, vše záleží na ochotě Ruska sanovat kyperský problém. Přesto nad celou měnovou unií visí varovný prst. Žádné ujištění neznamená, že stejný postup nebude později aplikován ve Španělsku nebo Itálii. Tyto země by se ale už bez zdanění vkladů zřejmě neobešly. Vystoupení z měnové unie je možná jediným možným krokem. Dopad na důvěru v banky a jednotnou měnovou unii je ale zásadní.

Michal Sýkora
MPM Invest

Hlava vlivné ortodoxní církve na Kypru, arcibiskup Chrysostomos II, nabídl při setkání s prezidentem země, že pomocí církevního majetku pomůže Kypru z finanční krize. Arcibiskukp nabízí, že nechá zatížit církevní nemovitostí hypotékou a nakoupí státní dluhopisy, píše CNBC.

Církev má na ostrově značné majetky a je také hlavním akcionářem třetí největší banky Hellenic Bank.

Činitelé eurozóny zatím trvají na tom, že jejich nabídka pomoci nadále platí za nezměněných

podmínek, to znamená, že Kypr musí získat zdaněním vkladů 5,8 miliardy eur. "Míč je nyní na kyperské

straně," řekl po úterním hlasování parlamentu šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes vyjádřila nad úterním odmítnutím plánu v parlamentu politování a řekla, že evropští partneři nyní od Nikósie čekají nový návrh.

"Budeme pokračovat v jednáních, hlavně prostřednictvím trojky. Zvážíme s respektem každý návrh, který Kypr předloží. Německo chce řešení," řekla Merkelová.

Kyperské banky dnes zůstávají uzavřeny třetí den. Poprvé od víkendové dohody se měly otevřít ve čtvrtek, guvernér centrální banky Spyros Stavrinakis ale řekl, že o tom se ještě nerozhodlo. Po sobotním oznámení dohody Kypřané vyprázdnili bankomaty a po otevření bank by mohli začít masově vybírat vklady.

Kyperský ministr financí Michalis Sarris má v Moskvě sérii schůzek s představiteli Ruska. Už má za sebou jednání s ministrem financí Antonem Siluanovem.

"První schůzka byla velmi konstruktivní," řekl Sarris. Nicméně dodal, že nepadla "žádná nabídka, nic konkrétního". Kvůli tomu zrušil i plánovanou tiskovou konferenci.

Sarris taky uvedl, že by v Moskvě mohl zůstat, dokud nebude dosaženo dohody.

Hovoří se o tom, že Kypr chce po Rusku prodloužení splatnosti půjčky 2,5 miliardy eur, kterou Moskva koncem roku 2011 poskytla Nikósii. Původně má Kypr peníze splatit za tři roky, žádá prodloužení o pět let. K tomu si chce od Ruska půjčit dalších 5 miliard eur.

O situaci v zemi by od 17:00 SEČ měla podle úřadu prezidenta jednat ministerská rada.

Místní média předpokládají, že po tomto jednání bude oznámeno, kdy budou znovu otevřeny banky.

Nekončící uzavření kyperských bank, které je má chránit před divokým výběrem vkladů majiteli znepokojenými finanční krizí, začíná dělat starosti tamějším obchodníkům. Ti potřebují k své činnosti větší zásoby peněz, než jaké mohou v současnosti vybírat jednotlivci z některých bankomatů na svoje každodenní potřeby.

"Nemůžeme nakupovat, nemůžeme ani prodávat," komentoval situaci podle agentury AFP Kostakis Sofoklidis, majitel společnosti dodávající mražené potraviny, který svým dodavatelům zejména z Německa a Nizozemska platí formou platebních příkazů v bance.

"Mnozí z mých klientů jsou restaurace a hotely. Už je nemůžeme zásobovat. Mám 25 zaměstnanců, kteří nyní ještě mají co na práci. Ale příští týden, pokud se mi vyprázdní sklady, co budou dělat?" pokračoval.

"Taky nevíme, kdy dostaneme zaplaceno, pokud vůbec dostaneme zaplaceno," dodal Sofoklidis.

Kypr nechal banky zavřené po sobotní dohodě v eurozóně, že budou zdaněny bankovní vklady, což v úterý ale nakonec tamější parlament zamítl. Víkendová událost vyvolala okamžitou paniku - lidé se vrhli na bankomaty, které brzy přišly o hotovost. V průběhu týdne však začaly být opět doplňovány, vybírat lze ale jen malé částky na pokrytí nákupů běžné potřeby.

Lidé také mohou platit kartami za běžné zboží ve velkých obchodech, například v hypermarketech. Stále větší množství malých obchodů a například čerpacích stanic ale začalo vyžadovat placení v hotovosti, které při zvyšující se poptávce začíná být málo. Zcela zablokovány jsou naopak obchody prostřednictvím internetu, a to nejen při transakcích na Kypru, ale i mezinárodních.

"Nemám žádnou kontrolu nad svým účtem," stěžovala si Gatienne Thibautová, která provozuje francouzskou restauraci. "Přijdu o důvěru svých dodavatelů ve Francii. Řeknou: 'I když mi chce zaplatit, nemůže'," řekla. "Jsme rukojmí, i když za nic nemůže," dodala rozzlobeně.

Trojice mezinárodních věřitelů - Mezinárodní měňový fond, Evropská komise a Evropská centrální banka - zamítla kyperský plán B.

Ten spočíval v tom, že Kypr požadované miliardy eur získá tak, že z peněz v penzijním fondu nakoupí vlastní státní dluhopisy.

Banky na Kypru zůstanou zavřené také ve čtvrtek a v pátek. Oznámila to tamní centrální banka.

Kyperské banky jsou zavřeny od začátku týdne kvůli obavám z hromadného vybírání vkladů. Otevřeny by měly být nejdříve v úterý, protože v pondělí bude na Kypru státní svátek, napsala agentura DPA.

Kyperský prezident ve čtvrtek předloží politickým stranám alternativní plán, jak dosáhnout na mezinárodní pomoc.

Kypr musí vybrat vybrat 5,8 miliardy eur, podle původní dohody mimořádným zdaněním vkladů. To však v úterý poslanci zamítli.

Detaily nového plánu zveřejněny zatím nejsou, trojice mezinárodních věřitelů ale už zamítla možnosz znárodnění penzijních fondů. Z jejich prostředků chtěl Kypr nakoupit své státní dluhopisy.

Server BBC hovoří o tom, že plán počítá s pomocí Ruska, jehož občané a firmy mají v kyperských bankách uloženo nebo investováno zhruba 30 miliard dolarů.

V Moskvě o pomoci jednal jak kyperský ministr financí, tak i šéf resortu energetiky.