Kyperští poslanci zatáhli za záchrannou brzdu. Problémovou banku rozdělí na dvě části

Jan Strouhal, editor HNByznys

Dobré ráno,

tak i na závěr tohoto týdne budeme sledovat, jakým směrem se ubere osud Kypru. I když by bankrot této malé země kvůli své velikosti příliš neovlivnil investory a neohrozil tím eurozónu, je minimálně poučné tamní vývoj sledovat.

Kyperský parlament by dnes měl rozhodnout o návrzích, které by měly zemi zachránit před bankrotem, tedy otevřít cestu pomoci od eurozóny. Ta netrpělivě čeká, na čem se zákonodárci dohodnou.

Sledujte celé dění on-line.

Kyperská vláda ve čtvrtek předložila parlamentu tři návrhy zákonů v rámci opatření na záchranu země před bankrotem. Parlament odložil debatu o návrzích na pátek.

Zřízen by měl být takzvaný fond solidarity, jehož prostřednictvím bude mimo jiné zastaven státní majetek. Počítá se také s omezením pohybu kapitálu, který má zabránit chaotickému výběru vkladů z bank a na stůl se má poslancům dostat i plán restrukturalizace druhé největší banky Laiki. Té hrozí kvůli hlubokému zadlužení bankrot.

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's dnes snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Kypru o další stupeň na úroveň CCC, ještě hlouběji do spekulativního pásma. Kypru hrozí bankovní krize a státní bankrot a snaží se získat od mezinárodních věřitelů v čele s eurozónou finanční pomoc.

S&P srazila rating Kypru do "céčkové" kategorie, poslední před bankrotovou známkou D, v prosinci z dosavadního stupně B. Agentura se obává, že země bez vnější pomoci nebude schopna splácet dluhy a kyperské banky zkrachují.

Agentura reuters připravila pro své čtenáře shrnující video ohledně současné situace a možnostech Kypru.

Nabízíme, i když jen pro anglicky rozumící čtenáře.

Kyperský ministr financí Michalis Sarris se z Moskvy vrací s nepořízenou. Kypr chtěl v Rusku dojednat navýšení 2,5 miliardového úvěru (v eurech), který už Rusko v minulosti ostrovu poskytlo.

""Nedostaneme podporu, kterou jsme chtěli získat," řekl Sarris novinářům po opuštění moskevského hotelu. "Musíme teď jet domu, protože situace se stává velmi vážnou," dodal.

Sarris ale zřejmě dojednal odložení splatnosti zmíněného úvěru o pět let, tedy na rok 2021. Snažil se také o snížení úroků.

Informaci v předchozím příspěvku potvrdil i ruský ministr financí Antoniv Siluanov. Ten novinářům řekl: "Pokud jde o ruskou stranu, tak jednání s Kyprem byla ukončena."

Nepřímo tak naznačil, že v současné době neexistuje možnost dalšího vyjednávání.

Restrukturalizací kyperského bankovního sektoru mohou být zasaženy i Britové. Kyperská Laiki Bank má totiž několik poboček ve Velké Británii. Přesněji jednu v Birminghamu a dvě v Londýně.

Problémem je, plánobvané zdanění bankovních vkladů by se týkalo i zahraničních poboček kyperských bank. Britští střadatelé, kteří mají své účty u banky Laiki, by tak postihl stejný osud jako obyvatele Kypru. Jejich vklady v hodnotě nad 100 000 eur by byly zdaněny.

Z Kypru přichází další zprávy ohledně vyjednávání zákonodárců. A na začátek není příliš veselá. Kyperská televize Sigma TV informuje, že jednání zákonodárců jsou minimálně hodinu a půl odložena.

RT @yannikouts: #Cyprus Parliament debate on banking & finance bills postponed for at least 1½ hours ~@sigmalivecom

— Efthimia Efthimiou (@EfiEfthimiou) 22. března 2013

Německá kancléřka Angela Merkelová není spokojwena s tím, jak kyperští představitelé informují věřitele, tedy tvz. Trojku o postupech ve vyjednáváních. Podle ní Kypr nekontaktoval Trojku už několik dní. A trpělivost, zdá se, Merkelové dochází.

MERKEL SAID TO SAY :unacceptable for Cyprus to test Europe like this

— 50 Pips (@50Pips) 22. března 2013

Zavřené ruské dveře zřejmě Kypru pomohly otevřít si cestu ke Spojeným státům.

Podle ruského listu Vesti šéf americké diplomacie John Kerry kontaktoval kyperského ministra financí Michalise Sarrise. Podle příspěvku na Twitteru by USA uvažovaly o finančí pomoci výměnou za plyn.

RANsquawk: Russian press Vesti reports US Secretary of State John Kerry called #Cyprus fin min to discuss bailout in exchange for gas

— Open Europe (@OpenEurope) 22. března 2013

Není žádným tajesmtvím, že nám geograficky bližší země Slovinsko se také potýká s dluhovým problémy. Podle člena bankovní rady ECB Marka Kranjece se ale Slovinsko nemusí obávat, že by skončilo jako Kypr.

No, uvidíme...

Mluvčí kyperské vlády vydá prohlášení až ve 12:00 tamního času, u nás bude 11:00. Už nyní je jasné, že parlament bude o návrzích hlasovat až v odpoledních hodinách.

Z finanční parlamentní komise aůe přicházejí zprávy, že by se Kypr mohl vrátit k návrhu eurozóny. Tedy ke zdanění vkladů. O zábavu tedy budeme mít postaráno i odpoledne.

(oops) Acc to RIK TV, there was a discussion in finance committee of Parliament, to return to the initial Eurogroup's proposal #Cyprus

— Efthimia Efthimiou (@EfiEfthimiou) 22. března 2013

A nyní pár aktuálních obrázků přímo z Nikósie od zahraniční novinářky Tesy Arcilly.

Foto č. 1: Lidé se shromažďují před parlamentem

Foto č. 2: Policisté také

Jan Bureš, hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny

Kyperský výbuch - bankovní panika vedoucí k odchodu z eurozóny - by nebyl pro zbytek eurozóny zadarmo. V posledních měsících se především do Řecka a Španělska začaly ze zahraničí vracet vklady. Tento trend by se zřejmě zastavil a peníze na periferiích eurozóny by namísto dalšího zlevňování alespoň dočasně začaly zdražovat.

CELÝ KOMENTÁŘ SI PŘEČTĚTE ZDE

Zatímco parlamentní debata je odsunuta kvůli absenci ministra financí Michalise Sarrise, který právě letí z Moskvy, na odpolední hodiny, novinářům své vyjádření k celé situaci dal guvernér kyperské centrální banky Panicos Demetriades. (ono jeho jméno moc klidu nepřidává)

ECB's Demetriades warned that today is the fate of Cyprus, and whether it will remain in the Eurozone or not in parliament - Mega TV

— Fabrizio Goria (@FGoria) 22. března 2013

Kypřané ale další paniku nechtějí. Chtějí guvernéra centrální banky sesadit.

Frustrated Cypriots at Parliament are calling for the resignation of Central Bank governor Panicos Demetriades twitter.com/widianemoussa/…

— Widiane Moussa (@widianemoussa) 22. března 2013

Krize kolem Kypru přinesla napětí do vztahů mezi Ruskem a Evropskou unií po vlastním gólu, který si EU dala návrhem zdanění vkladů v kyperských bankách. Napsal to dnes list Financial Times (FT). Podle něj Rusům vadilo, že se s nimi návrh předem nekonzultoval a Evropanům zase otevřené ruské odsouzení jejich rozhodnutí, které prý mohlo ovlivnit odmítnutí v kyperském parlamentu.

Ruský list Moscow Times stojí za touto brilantní ilustrací, kterou se snažil vystihnout současnou krizi v eurozóně.

Líbí? Svými názory můžete přispět na Facebooku, odkud obrázek je.

Russia Hasn’t ‘Closed Door’ on Aiding #Cyprus, Medvedev Says

— David Tweed (@DavidTweed) 22. března 2013

Mluvčí kyperské vlády se na tiskové konferenci nechal slyšet, že během následujících pár hodin se rozhodne o budoucnosti země.

Uvidíme, co budou zákonodárci schvalovat. Podle neoficiálních informací Trojka odmítla návrh, podle kterého by měl vzniknout už zmíněný fond solidarity. Také se uvažuje, že by Kypr nakonec mohl kývnout na návrh eurozóny, která požaduje zdanění vkladů.

Tamním zákonodárcům rozhodně není co závidět...

Řecko se dohodlo s Kyprem na převzetí řeckých divizí kyperských bank řeckými finančními ústavy. Oznámil to dnes úřad kyperského prezidenta Nikose Anastasiadese. Dodal, že podmínky dohody jsou pro Kypr příznivé. Dohoda podle agentury Reuters ukončuje nejistotu ohledně osudu řeckých divizí.

"Po rozhovorech kyperského prezidenta Nikose Anastasiadese s řeckým premiérem Antonisem Samarasen bylo potvrzeno, že otázka oddělení řeckých divizí kyperských bank byla vyřešena," uvedl úřad. Podle dřívějších informací zdrojů agentury Reuters vyjádřily o divize zájem minimálně dvě velké řecké banky.

Žezlo nyní předávám kolegovi Milanu Mikulkovi, který bude mít tu čest vás informovat o tom podstatném, což se ještě nestalo. Slovy generála z Černých baronů: " Ale stane se!"

Už o víkendu při jednání ministrů eurozóny zaznělo, že Kypr nemá jít cestou znárodnění penzijních fondů. Argumentovalo se tím, že když je Euroskupina proti stejnému postupu v případě Maďarska, nemůže s tím souhlasit u Kypru.

V úterý trojka věřitelů Kypru zopakovala de facto to stejné. Kypr na znárodnění fondů přesto postavil svůj nový záchranný plán.

Takže Financial Times píší, že zaznívá další "ne".

European officials reject #Cyprus's plans for an alternative package to save its banking sector and remain in #euro: on.ft.com/WRrIPY

— Financial Times (@FinancialTimes) 22. března 2013

Hospodářské noviny a server IHNED.cz samozřejmě situace v Kypru zajímá. A aby vás čtenáře mohl co nejkvalitněji informovat, vyšle na zadlužený ostrov svého reportéra Marka Hudemu. Od příštího týdne vás tedy Marek bude informovat o tom, jak se v Kypru v současné době žije sa co se tam děje.

Jistě bude o čem psát. V úterý se na Kypru opět otevírají banky. Teda možná. Určitě si dokážete představit, co to s lidmi udělá ...

Kypr ví, že za současný návrh od Evropy peníze nedostane. Pracuje tedy na dalším plánu.

Ten by měl být mixem všech předchozích:

- banka Laiki bude rozdělena na "dobrou" a "špatnou" (obdoba české Konsolidační banky z 90. let)

- vklady nad 100 tisíc eur (asi 2,6 milionu korun) budou zdaněny jednorázovou daní 9,9 %. Vklady pod tuto částku zdaněny nebudou.

- zpřísnění bankovní regulace

By our reporting #cyprus is moving to a hybrid plan of IMF's original bail-in idea + a Plan-A-lite w deposit levy, protecting under-100k

— Matina Stevis (@MatinaStevis) 22. března 2013

my laiki debit card refused at both the pharmacy and hardware store here in limassol, other cards accepted #Cyprus

— simon yeats (@syeats) 22. března 2013

Více vtipů najdete ZDE

Demokratická strana, kterou vede prezident Nikos Anastasiadis, uvedla, že během několika hodin bude na stole řešení, se kterým bude souhlasit i trojice mezinárodních věřitelů. Návrh by pak ještě dnes mohl schválit parlament.

Komerční banky v eurozóně splatí příští týden Evropské centrální bance (ECB) z krizových úvěrů výrazně méně než v předešlých týdnech a dvakrát méně, než se čekalo. Banky jsou nyní opatrné kvůli krizi na Kypru, která by mohla destabilizovat celou eurozónu, uvedla agentura Reuters.

ECB dnes oznámila, že sedm bank splatí 27. března z první vlny tříletých nízkoúročených úvěrů 1,565 miliardy eur (40,4 miliardy Kč). Z druhé tranše těchto úvěrů vrátí 15 bank celkem 371 milionů eur.

Banky mohly začít předčasně vracet úvěry z první vlny koncem ledna, kdy splatily zhruba 137 miliard eur a v dalších týdnech dalších asi 22 miliard eur. Koncem února se otevřela možnost splácet úvěry z druhé vlny, z níž banky v prvním týdnu vyrovnaly 61 miliard eur, a poté celkem 18 miliard eur. Minulý týden banky z obou tranší vrátily 6,8 miliardy eur.

#Cyprus Political leaders will meet at 19:00 local time, then debate and vote in Parliament at 20:00 (RIK tv)

— Efthimia Efthimiou (@EfiEfthimiou) March 22, 2013

Máme tady pár podrobností k dohodě o řeckých pobočkách dvou největších kyperských bank.

Řecké části Bank of Cyprus a Laiki Bank převezme řecká Piraeus Bank. Její akcie dnes vyskočily o dvacet procent.

Převzetí poboček musí ještě schválit antimonopolní úřad Evropské komise.

Kyperské banky se dostaly do těžkých potíží v důsledku řecké dluhové krize, protože mají rozsáhlé aktivity v Řecku.

Podle neověřených trojka požaduje výměnou za desetimiliardovou pomoc to, aby Kypr sehnal 6,7 miliardy eur. Dosud chtěl o 900 milionů méně.

Podle mezinárodních věřitelů se totiž průtahy se záchranným plánem zhoršují stav Kypru. Takže bude mít větší problémy jak fiskální, tak z ostrova odteče i víc peněz.

Evropská měna na závěr týdne posiluje. Euru pomáhá rostoucí optimismus, že Kypr si bude schopen na poslední chvíli zajistit dohodu, která mu pomůže odvrátit finanční kolaps.

V 17:50 SEČ euro vůči dolaru stouplo o 0,7 procenta na 1,2986 USD a je na nejlepší cestě vykázat nejvyšší týdenní růst vůči dolaru za sedm týdnů. K jenu euro vzrostlo o 0,1 procenta na 122,71 JPY.

Kyperská finanční krize neměla žádný vliv na ostatní země v jižní Evropě, což svědčí o tom, že trhy uznávají velkou stabilitu eurozóny. Prohlásil to německý ministr financí Wolfgang Schäuble v rozhovoru pro německý deník Bild, který bude uveřejněn v sobotu.

"Krize kolem (záchranného plánu) Kypru neměla například ve Španělsku nebo Portugalsku měřitelný dopad. Zdá se, že finanční trhy vzaly na vědomí, že eurozóna je nyní lépe připravena na možné turbulence," řekl.

Kyperský parlament jedná. Podle kyperských kolegů nelze nyní jednoznačně, jestli dneska bude hotovo.

V bodech pár spekulací kolem plánu:

- Trojka se nakonec spokojí s tím, když Kypr vybere v bankovním sektoru tři miliardy eur. Původně žádal 5,8 miliardy, odpoledne se vyrojily spekulace, že čátku navýšila na 6,7 miliardy. Snížení na tři miliardy má souviset s tím, že řecké pobočky Bank of Cyprus a Laiki převezme řecká Piraeus Bank

- mají být zdaněny vklady, ale jen ty nad 100 tisíc eur. Informace o sazbách se liší, jednou zazní 9,9 %, jindy 15%

- vklady do 100 tisíc eur mají být přesunuty do "zdravé" banky, aby o ně vkladatelé, vesměs menší střadatelé, nepřišli

- má být schválen takový zákon, který zabrání hromadnému vybírání vkladů a tím i odlivu peněz ze země a dalšímu zhoršení situace bankovního sektor

V pátek se možná rozhodne pouze o bance Laiki...

#Cyprus Only the bill about Laiki bank will be voted tonight, haircut bill vote postponed to tomorrow. #rbnews via @andreaskakaris

— Theodora Oikonomides (@IrateGreek) 22. března 2013

Předseda finské vlády Jyrki Katainen se kyperských střadatelů zasává. "V normální ekonomice má odpovědnost za ztrátu peněz investor. Neměli bychom dovolit, abychom nechali trpět klienty banky, aby platili," uvedl finský premiér.

Na Kypru řeší krizi nositel Nobelovy ceny za ekonomii Christopher Pissarides. Přiznal, že dohody vyjednavači možná dosáhnou až ráno.

Světové ceny ropy v pátek oživily ze čtvrtečního poklesu, ropa Brent však zaznamenala druhý týden výrazných ztrát po sobě. Investoři se zaměřují na Kypr a doufají, že do pondělka najde řešení své krize. Cena severomořské ropy Brent v závěru stoupla o 19 centů na 107,66 dolaru za barel, za celý týden ale ztratila 2,16 dolaru. Americká lehká ropa WTI posílila o 1,26 dolaru na 93,71 dolaru za barel a proti minulému pátku získala asi čtvrt dolaru na barel.

Kyperská státní televize uvedla, že se kyperský parlament rozhodne o možné evropské finanční injekci už v noci. Daň na úspory klientů banky by ale měli politici probrat až v sobotu. Kyperský prezident by se měl v sobotu vydat na "pouť do Canossy", tedy do Bruselu.

#Cyprus If everything goes well tonight & tomorrow (parliament votes for the bills) Anastasiades & pols leaders will go to Brussels (RIK tv)

— Efthimia Efthimiou (@EfiEfthimiou) 22. března 2013

O tom, jak vážná situace je na Kypru, svědčí i to, že se ministři financí eurozóny v neděli mimořádně sejdou v Bruselu. Téma bude jediné - záchrana Kypru před bankrotem. Je možné, že vznikne plán B pro ostrovní zemi.

Eurogroup finance ministers to meet in person in Brussels on Sunday afternoon, acceptable #Cyprus 'plan B' should be ready by then

— Luke Baker (@LukeReuters) 22. března 2013

Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila úvěrové známky tří kyperských bank včetně největšího domu Bank of Cyprus. Důvodem jsou obavy z případných ztrát, které by mohli v souvislosti s aktuální dluhovou krizí na Kypru utrpět jejich vkladatelé, i nejistota ohledně rekapitalizace tamního bankovního sektoru. Agentura rovněž varovala před dalším snížením ratingů.

Moody´s snížil ratingy bank Bank of Cyprus, Cyprus Popular Bank a Hellenic Bank hlouběji do spekulativního pásma ze stupně Caa2 na Caa3. Rating Caa3 se pohybuje skoro na dně ratingové stupnice.

A další změna v Bruselu. Summit s Japonskem, který se měl konat příští týden, byl odložen. Evropský prezident Herman Van Rompuy a šéf Evropské komise José Manuel Barroso se tak můžou soustředit na Kypr.

#Eurocrisis in #Cyprus so critical, @barrosoeu & @euhvr release statement postponing EU-Japan summit so they can be in #Brussels on Monday.

— Sandra Gathmann(@SandraGathmann) 22. března 2013

Kyperský parlament dnes schválil první body záchranného plánu pro ostrovní ekonomiku. Jako první přijali poslanci zákony o dohledu nad pohybem kapitálu a o zřízení fondu solidarity. Jde o první část z balíku opatření nezbytných ke shromáždění 5,8 miliardy eur (téměř 150 miliard Kč) vlastními silami. Právě tento krok je podmínkou, aby Kypr získal další pomoc ve výši deseti miliard eur od zemí eurozóny.

Zákon o dohledu nad kapitálem má uchránit banky před divokým výběrem vkladů nebo jejich překotným přesunem do zahraničí poté, co se finanční domy patrně v úterý opět otevřou. Zřizovaný fond solidarity vydá obligace, za které chce kyperská vláda ručit státním a církevním majetkem, případně rezervami centrální banky.

Při přípravě fondu solidarity se v souvislosti se zvažovanými garancemi hovořilo i o znárodnění soukromých penzijních fondů, což dnes kritizovala německá kancléřka Angela Merkelová. Není zatím jasné, jak se penzijních fondů nový zákon dotkne.

Pokud umíte řecky, tak pro vás máme skutečnou perličku. Takto se tvoří dějiny v kyperském parlamentu. Můžete si debatu poslechnout a prohlédnout ZDE.

Britská sázková kancelář William Hill vypisuje čím nižší kursy na to, že Kypr opustí eurozónu. Nyní má dokonce nižší kurs než Řecko, které je také namočeno až po kotníky v dluhové krizi.

Debata na Kypru je zatím poměrně klidná.

Voting... twitter.com/AneliyaStankov…

— Aneliya Stankova (@AneliyaStankova) 22. března 2013

Podle Daily Telegraphu by se mohly zdanit vklady v bankách pouze minimálně. Poklesly by tak pouze o necelé procento.

Kyperští poslanci zvedli ruku pro zákony nutné k restrukturalizaci bank. Druhá největší banka v zemi Laiki by se měla rozdělit na dobrou a špatnou část. Zákonodárci schválili devět zákonů, které byly podmínkou pro evropskou finanční pomoc.

Kyperští poslanci už v noci jednat nebudou. Možné zdanění vkladů v bankách si nechali na sobotu. My se loučíme a v sobotu přineseme další zpravodajství o malé zemi, která je v centru pozornosti.

Dobrou noc!