Vklady nad 100 000 eur u největšího kyperského ústavu Bank of Cyprus mají být podle dohody zdaněny 20 procenty. Více než stotisícové vklady u ostatních bank budou podrobeny dani čtyři procenta.

V pondělí se má rozhodnout o osudu finanční pomoci EU ve výši 10 miliard eur (asi 286 miliard Kč). Na ní se zhruba před týdnem dohodla takzvaná euroskupina, tedy ministři financí eurozóny. Podmínkou čerpání pomoci ovšem je, že Kypr vlastními silami nashromáždí 5,8 miliardy eur. Právě k tomu má zdanění vkladů přispět.

 

 

 

Pomoc pro Kypr

25. června 2012 - Kyperská vláda se rozhodla požádat EU o finanční pomoc z jejích stabilizačních fondů EFSF a ESM. Kypr se stal pátou zemí eurozóny, která zažádala o pomoc.
 

30. listopadu 2012 - Kypr uzavřel s eurozónou a MMF předběžnou dohodu o mezinárodní finanční pomoci, podle níž bude moci využít na podporu svých bank až deset miliard eur.


16. března 2013 - Ministři financí eurozóny se dohodli na záchranném balíku pro Kypr v hodnotě maximálně deseti miliard eur (asi 256 miliard korun). Kypr však má k záchraně přispět částkou 5,8 miliardy eur.


19. března 2013 - Kyperský parlament odmítl jednorázové zdanění vkladů u tamních bank, jež je podmínkou finanční pomoci od eurozóny.


23. března 2013 - Kypr se podle kyperského vládního činitele dohodl se zástupci věřitelské "trojky" na jednorázovém zdanění nepojištěných vkladů nad 100 000 eur. U největšího kyperského ústavu Bank of Cyprus mají být zdaněny 20 procenty, u ostatních bank čtyřmi procenty.

Euroskupina se bude situací na Kypru a jeho žádostí o finanční pomoc zabývat v neděli. Předseda euroskupiny Jeroen Dijsselbloem na svém twitterovém účtu sdělil, že schůzka se bude v Bruselu konat v 18:00 SEČ. "V neděli je euroskupina ke Kypru," stojí v Dijsselbloemě tweetu. Dijsselbloem je zároveň nizozemským ministrem financí.

Otazníky nad osudem bank

Pád kyperských bank by znamenal pohromu pro obyvatele, protože ti by se najednou ocitli zcela bez prostředků. Také státu by chyběly peníze na výplaty, sociální dávky a poskytování veřejných služeb, a podle agentury AP by tak stát musel začít vydávat určité dlužní úpisy na pokrytí alespoň těch základních potřeb. Zcela ochromen by zůstal obchod a podle zpravodajského serveru BBC by se tak jako krajní možnost mohl vrátit barterový obchod, jehož popularita vzrostla i v dalších zemích postižených finanční krizí.

Podle některých ekonomů jsou vyhlídky kyperských bank zpečetěné i bez ohledu na to, zda se Kypr s unií dohodne na pomoci, protože lidé si po otevření bank, ke kterému by po dohodě mělo dojít, vyberou úspory a nastal by tedy takzvaný run na banky, který by je položil. Totéž by podle ekonomů učinili investoři a ekonomika Kypru by se ocitla zcela bez prostředků.

Kyperská vláda doufala i v pomoc Ruska, které ale odmítlo v zemi rozšířit investice. Ruský premiér Dmitrij Medveděv však později řekl, že případné zapojení Ruska do problému bude záviset na dohodě mezi Kyprem a Evropské unie.

Jistou pomoc Kypru poskytlo Řecko. Jeho finanční ústav Piraeus bank převezme řecké divize Laiki Bank a Bank of Cyprus.

06 Kypr