O kom se mluví po Kypru: Ve velkých problémech je Slovinsko

Slovinsko není Kypr. Tak zní vzkaz nové slovinské premiérky Alenky Bratuškové. Investory toto prohlášení ale příliš neuklidnilo. Poté, co vygradovaly problémy Kypru, se ztížila i situace Slovinska. Výnosy u desetiletých státních dluhopisů vyskočily k psychologické hranici sedm procent.

A to i přesto, že slovinská situace příliš podobností s Kyprem nemá a spíše se blíží problémům Španělska nebo Irska.

Bankovní systém Slovinska totiž patří v poměru k HDP mezi nejmenší v Evropské unii. Zatímco kyperský finanční systém dosahuje osminásobku HDP země, v případě Slovinska to je 1,5násobek.

Dřívější premiant mezi nováčky Evropské unie se dostal do těžkých hospodářských potíží v důsledku krize. Tři největší polostátní banky bezhlavě půjčovaly, zejména do realitního sektoru. Firmy nainvestovaly do nových sídel a továren a neměly dostatečný finanční polštář na horší časy. Lidé nakupovali byty a domy – vše na úvěr.

Po vypuknutí finanční krize ale nastala situace jako v Irsku nebo Španělsku. Banky zatížené velkým objemem špatných půjček, jejichž výše se odhaduje na pětinu HDP.

Navíc nezaměstnanost je nejvyšší za 14 let, státní dluh dosahuje 54 procent HDP a rychle roste.

Čekání na "špatnou banku"

Analytici se shodují, že středolevý polotechnokratický kabinet první premiérky v historii země musí především pokračovat v plánu předchozí vlády na vytvoření "špatné banky", která by pomohla sanovat bankovní sektor a zároveň uklidnila trhy.

Brusel neoficiálně trvá na tom, že vláda musí špatnou banku, jejíž projekt je kompletně připraven, do dvou měsíců zprovoznit.

Do špatné banky má ze tří největších finančních domů přejít část ztrátových úvěrů v celkovém objemu zhruba sedmi miliard eur. Banky pak budou potřebovat kapitálovou injekci ve výši až jedné miliardy eur. A tu Slovinsko zatím nemá. Její vypůjčení by však zvýšilo zadlužení na 80 % HDP. Chystá se i privatizace státních podniků. Slovinsko přistoupilo k úsporným opatřením, proti kterým demonstrovaly tisíce lidí.

Podle ministra financí Uroše Čufera země se sháněním miliardy eur počká, až se uklidní nálada na trzích po Kypru. Nižší úroky by pak Slovinsku umožnily půjčit si peníze levněji.