Slovinsko hodlá prodat největšího domácího telekomunikačního operátora Telekom a druhou největší domácí banku Nova KBM. Vyplývá to z neoficiálních informací různých zdrojů, na které se odvolává agentura Reuters. Slovinsko se nyní snaží odvrátit potřebu zahraniční finanční pomoci.
Prodej bank a dalších státních aktiv je klíčovou součástí reformního programu, který chce tamní vláda do čtvrtka představit Evropské komisi.
Eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn minulý týden uvedl, že Slovinsko nebude potřebovat zahraniční finanční pomoc, pokud učiní rychlé kroky vedoucí ke snížení rozpočtového deficitu.
Slovinsko je jedinou postkomunistickou zemí Evropské unie, která odmítla zprivatizovat většinu bankovního sektoru. To podle Reuters vedlo k politickému vměšování, chybám v řízení bank a katastrofální úvěrové politice.
Slovinská centrální banka v pondělí vyzvala vládu k urychlení privatizace v těch odvětvích ekonomiky, kde je "trh efektivnější než státní vlastnictví".
O kom se mluví po Kypru: Ve velkých problémech je Slovinsko - čtěte ZDE
Slovinská vláda padla. Zemi se z hospodářských potíží pokusí vyvést ekonomka Bratušeková - čtěte ZDE
Vláda nyní ovládá 80 procent ztrátové banky Nova KBM a 74 procent Telekomu. Nova KBM má tržní hodnotu 96 milionů eur (asi 2,5 miliardy Kč) a Telekom zhruba 647 milionů eur (téměř 17 miliard Kč).
"Privatizace několika podniků by letos mohla vynést až miliardu eur, což by výrazně zvýšilo šance Slovinska na odvrácení potřeby zahraniční finanční pomoci," uvedl jeden z analytiků deníku Finance.
Další kandidát na mezinárodní pomoc?
Spekulace o možné potřebě finanční pomoci v poslední době vyvolaly problémy ve slovinském bankovním sektoru.
"Ekonomická situace Slovinska je stále zvládnutelná za předpokladu, že budou bez zbytečných odkladů učiněny rozhodné kroky ke zvrácení negativního hospodářského trendu," uvedl v pátek Rehn. Dodal, že Slovinsko by mohlo získat více času na splnění rozpočtových cílů, pokud představí reformní strategii, která bude řešit vysoký objem špatných úvěrů v tamním finančním sektoru.
Slovinsko letos podle Reuters nedosáhne plánovaného snížení deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu, ačkoliv se mu loni podařilo schodek snížit na čtyři procenta. Evropská komise odhaduje letošní schodek na 5,3 procenta HDP.
Slovinská premiérka Alenka Bratušeková již minulý měsíc oznámila, že Slovinsko v letošním roce pravděpodobně rozšíří úsporná opatření a zvýší daně. Dodala, že vláda do Bruselu nejpozději do 9. května zašle "stabilizační program". Slovinsko podle ní hodlá dosáhnout úspor způsobem, který neohrozí hospodářský růst.
Slovinská vláda tvrdí, že se obejde bez vnější pomoci. Podle některých ekonomů se Slovinci nakonec se záchranným fondem eurozóny dohodnou na preventivní úvěrové lince, aby uklidnili finanční trhy a snížili náklady na obsluhu státního dluhu. Podle nedávného průzkumu se více než polovina Slovinců domnívá, že jejich země své finanční problémy bez zahraniční pomoci vyřešit nedokáže.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist