Uplácení považují za vážný problém českého byznysu téměř tři čtvrtiny občanů republiky. Vyplývá to z průzkumu, který si objednala auditorská firma Ernst & Young. Češi tak sami sebe řadí mezi nejvíce zkorumpované země světa.

Na otázku, zda považují korupci za běžně rozšířenou praxi v podnikání, odpovědělo kladně 73 procent. Situaci tak vidíme hůř než například Maďaři, kde si to myslí 70 procent lidí (pořadí nejhůře hodnocených zemí najdete v tabulce níže).

Na druhou stranu za ještě vážnější považují rozšíření korupce Slováci (84 procent, stejně jako Řekové). Vůbec nejhůře dopadli poněkud překvapivě Slovinci (96 procent), kteří v sebehodnocení dokonce předběhli i africkou Keňu (94 procent). Za velmi rozšířené označili úplatky také Chorvaté (90 procent).

Při odpovědích na jejich konkrétní odvětví jsou ale lidé v hodnocení opatrnější.

Že k získání nové zakázky v jejich ekonomickém odvětví běžně slouží úplatky, si myslí téměř třetina českých zaměstnanců, ve Slovinsku je to skoro polovina dotazovaných.

Mezi země, které s korupcí naopak téměř nemají problém, patří státy severní Evropy a Švýcarsko (10 procent).

Celý průzkum Ernst & Young najdete zde (tabulka zemí je na straně 25).

Země %
1. Slovinsko 96  
2. Keňa 94
3. Chorvatsko 90
4. Nigérie 89
5. Ukrajina 85
6. Slovensko 84
7. Řecko 84
8. Srbsko 83
9. Rusko 82
10. Česká republika 73

Průzkum, který se uskutečnil ve 36 evropských, asijských a afrických zemích mezi 3500 respondenty, ukázal, že Češi jsou po Belgičanech největšími pesimisty ohledně dalšího vývoje situace na trhu. 

Polovina (49 procent) dotázaných Čechů pak uvedla, že v jejich oborech budou manažeři v následujících dvanácti měsících pod zvýšeným tlakem, aby zajistili dobré hospodářské výsledky jejich společnosti. Podle zadavatelů průzkumu může tato situace vyústit ve více podvodů a častější využívání nekalých praktik.

V těžkých dobách je větší tlak podvádět

Každý čtvrtý Čech skutečně připouští, že jeho společnost v uplynulém roce manipulovala své finanční výsledky, například nadhodnocovala tržby nebo podhodnocovala náklady. 

"Podniky jsou v současných náročných ekonomických podmínkách pod trvalým tlakem, který je nutí zvyšovat zisk doslova za každou cenu," komentovala výsledky šetření Magdalena Souček z Ernst & Young. 

Souček je přesvědčena, že když se vrcholný management společnosti rozhodne utajit manipulaci s finančními výsledky, podaří se mu to.

Na situaci může upozornit whistleblower, tedy oznamovatel z prostředí firmy.

Podle průzkumu si však jen 17 procent českých zaměstnanců myslí, že pokud nahlásí neetické jednání, najdou ve své společnosti oporu. Češi navíc obecně příliš nevěří, že společnosti, v nichž pracují, kladou důraz na dodržování etických principů.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist