Eurozóna může pokročit v pracích na vytvoření bankovní unie i beze změny smlouvy o Evropské unii. Otázku změny smlouvy lze řešit později, řekl před zasedáním ministrů financí eurozóny šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem.
Změna lisabonské smlouvy o fungování EU je podle Německa nezbytná pro to, aby mohl vzniknout jednotný mechanismus řešení problémových bank.
"Myslím, že Německo předkládá pochopitelné otázky, které bude nutné řešit. Nevidím ale důvod, proč by nás to mělo zastavit v cestě k bankovní unii," řekl Dijsselbloem.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble v britském listu Financial Times vyzval k postupnému přístupu s ohledem na to, že centralizace řešení krachujících bank potřebuje na rozdíl od vzniku jednotného bankovního dohledu změnu smlouvy o EU, a to si vyžádá delší čas.
Schäuble proto navrhl, aby funkci předpokládaného centrálního fondu pro záchranu bank prozatím zastoupila síť národních orgánů.
To ale odmítl německý zástupce v úzkém vedení Evropské centrální banky Jörg Asmussen. Podle něj je naopak nutné, aby jednotný bankovní dohled a mechanismus řešení krachujících bank byly ustaveny zároveň, protože jen tak bude bankovní systém odolnější vůči krizím.
"Nejlépe se to zajistí společným řešením problémových bank, společným fondem financovaným příspěvky bank a společným orgánem. Všechny tyto nástroje by měly být uvedeny v činnost spolu s evropským bankovním dohledem," řekl Asmussen listu Die Welt.
Evropská centrální banka neví kudy kam: člen rady navrhuje záporné sazby - čtěte ZDE
Euro má jen omezené šance na přežití. Dávám mu pět let, říká poradce vlády Merkelové - čtěte ZDE
Jih chce společný fond pojištění, Německo je proti
Loni v červnu se šéfové zemí EU dohodli na plánu bankovní unie, od té doby se však situace kvůli námitkám Německa značně zkomplikovala.
První krok k bankovní unii, jímž je vznik jednotného bankovního dohledu u Evropské centrální banky (ECB), by se měl uskutečnit do poloviny příštího roku. Velké otazníky však visí nad druhým pilířem, tedy centrálním fondem pro krachující banky. V nedohlednu je pak třetí krok, tedy jednotný systém garance vkladů.
Německo se bojí, že by muselo platit záchranu bank jihoevropských zemi, které těžce oslabila tamní dluhová a ekonomická krize. Jižní Evropa naopak požaduje co nejrychlejší zavedení všech tří pilířů.
Španělský premiér Mariano Rajoy na společné tiskové konferenci s portugalským premiérem Pedrem Passosem Coelhem v Madridu vyzval k vytvoření mechanismu pro nakládání s problémovými bankami. Za klíč k naplnění dohody o bankovní unii také označili společný fond pojištění vkladů.
Ministři schválili další tranši pro Řecko
Podvečerní jednání euroskupiny žádný další průlom v otázce bankovní unie nepřineslo.
Z dalších bodů jednání bylo důležité hlavně hlasování o další tranši pomoci pro Řecko. Ministři financí Aténám podle diplomatických zdrojů agentury DPA uvolnili další část z uvěrové pomoci v sumě 7,5 miliardy eur. Z toho první díl 4,2 miliardy eur by mělo Řecko dostat ještě tento měsíc. Podle zdrojů deníku Kathimerini má být vyplacen už v pátek. Další díl 3,3 miliardy eur by země měla dostat v červnu.
Záznam z tiskové konference najdete zde.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
