Nápady na byznys s Čínou Karlu Muzikářovi staršímu nechybějí. Už před několika lety přišel s poněkud divokou vizí propojení Číny a Evropské unie rychlovlakem a stále se jí nevzdal. Naopak ji dále rozvíjí. Spolu s čínským velvyslancem o nápadu mluvil s premiérem Petrem Nečasem a bývalým ministrem dopravy Pavlem Dobešem, lobboval za něj i u kazašského prezidenta Nazarbajeva a chystá se podle svých slov i za evropským komisařem pro dopravu Siimem Kallasem.
"Kdyby on tu myšlenku zdvihl, bylo by to hned něco jiného," říká Muzikář, který realisticky připouští, že Česká republika v takovém projektu nemůže být partnerem. "Je to ale obrovský a krásný projekt, který by Česká republika mohla iniciovat," dodává Muzikář. Je přesvědčen o tom, že by Čína mohla dráhu, která by prý měla být schopna dopravit náklad z Číny do Hamburku za tři dny, zaplatit sama.
"Prokopat Suezský průplav kdysi taky znělo jako šílenost," odráží Muzikář námitku, že takový projekt je spíše v rovině sci-fi. "Čína je technicky mimořádně schopná," říká Muzikář, který v možnou realizaci vlakového spojení Comenius-Confucius (Comenius je název kulturně-vzdělávací a osvětově-byznysové společnosti, v jejímž čele Muzikář stojí) pevně věří.
Už nyní železniční spojení mezi Čínou a Evropou existuje a pravidelně se využívá především pro nákladní dopravu. "Spojení vede přes Kazachstán, Rusko, Bělorusko a Polsko do Německa a lze přes něj přepravit kontejner například z Pekingu do Duisburgu za 13 dní," říká český velvyslanecký rada v Pekingu Richard Krpač.
Číňané mají zkušenost i s rychlovlaky - mají 10 tisíc kilometrů vysokorychlostních tratí, na nichž se vlaky obvykle pohybují rychlostí 300 km za hodinu. Například cestu z Pekingu do 1300 km vzdálené Šanghaje (srovnatelné například s trasou Praha-Londýn) tak lze urazit za necelých pět hodin.
"Spojit rychlovlakem Peking a evropská velkoměsta tedy není technologickým problémem. Ale může být problémem administrativně-technickým (různé železniční standardy a systémy) a hlavně finančním," upozorňuje na mantinely vize rychlodráhy Comenius-Confucius Richard Krpač.
Výstavba jednoho kilometru rychlodráhy podle konzervativních odhadů stojí v Číně 30 milionů dolarů. Potřebných 10 000 kilometrů mezi Pekingem a Evropou by tak vyšlo hrubým odhadem na 300 miliard dolarů. "Což je pro srovnání částka jen o málo menší než celý státní rozpočet Ruské federace," poznamenává Krpač.
- Kolik v Česku utratí průměrný čínský turista?
- Co Číňany v Evropě zajímá?
- A jaké překážky čínským turistům momentálně klade EU?
Více informací o tom, jak Česko otevírá Číně dveře dokořán, najdete v novém čísle týdeníku Ekonom, které vyšlo ve čtvrtek 23. května.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
