EU omezí přístup k informacím o firmách na burze. Je to hloupost, tvrdí odborníci

Směrnici, která evropským firmám obchodovaným na burze nařizuje povinnost zveřejňovat výsledky svého hospodaření každého půl roku (místo stávající čtvrtletní povinnosti), musí ještě schválit vlády EU, očekává se ale, že půjde o pouhou formalitu.

Kvartální oznamování hospodářských výsledků podle Evropské komise může znamenat zbytečně velkou administrativu a způsobuje, že se trhy zaměřují jen na krátkodobý výsledek firem. Cílem nových pravidel je také zabránit investorům, aby si tajně budovali kontrolní podíly ve společnostech.

"Pro evropské firmy by to představovalo horší přístup k financování akciovým kapitálem a ještě větší závislost na bankovních úvěrech a emisích dluhopisů. Je to dobrý pokus, jak přidělat malátným evropským ekonomikám další potíže," komentuje krok EU pro IHNED.cz například David Marek z Patrie.

David Marek, Patria Finance

V oblasti finančních trhů se v Evropské unii rodí jeden lepší nápad za druhým. Po dani z finančních transakcí a zakládání vlastní ratingové agentury nyní přichází nápad omezit přístup k informacím.

Přitom přirozený trend je přesně opačný: řada firem kromě čtvrtletních výsledků zveřejňuje pravidelně další doplňující informace například o tržbách nebo cenových dohodách s klíčovými zákazníky.

Tmářství v podobě omezení přístupu k informacím může vést k tomu, že se peníze investorů přesunou na jiné trhy, kde je víc "světla". Řada z nich může uvažovat: lepší investovat v Americe nebo Asii než kupovat evropské zajíce v pytli.

Pro evropské firmy by to představovalo horší přístup k financování akciovým kapitálem a ještě větší závislost na dluhovém kapitálu, tedy bankovních úvěrech a emisi dluhopisů. Dobrý pokus, jak přidělat malátným evropským ekonomikám další potíže.

Karel Kabelka, Grant Capital

Toto opatření jako celek hodnotím negativně. V současném turbulentním podnikatelském prostředí je zveřejňování hospodářských výsledků kvartálně pro investory velmi důležité. Mají možnost relativně včas reagovat na tržní změny.

Představa, že by např. společnost NWR zveřejnila své výsledky v prosinci 2012 a poté až v červenci 2013, je pro mě naprosto nepřijatelná.

O transparentnosti zde proto nemůže být ani řeč. Investoři ztratí možnost průběžně upravovat svá portfolia a informace budou mít k dispozici s velkým zpožděním. Podle mého názoru tak dojde k porušení jedné z tzv. "efektivností" trhů, a sice tzv. "informační efektivnosti".

Argumenty, které použila EU (např. tajné budování akcionářských podílů či omezení volatility), jsou zcela irelevantní. Pro mě osobně je to po transakční dani jen další nesmyslné opatření, které potvrzuje strach evropských činitelů z finančních trhů  a snahu omezit jejich vliv na rozhodování politiků.

Zveřejňování hospodářských výsledků čtvrtletně je zažitá praxe, se kterou firmy dle mého soudu nemají problém. Současně věřím, že v zájmu zachování transparentnosti budou firmy zveřejňovat své hosp. výsledky dále, tak jak jsou investoři zvyklí.

Pavel Ryska, J&T Banka Praha

Především je třeba upozornit, že nyní to není tak, že by každá firma obchodovaná na burze musela odkrývat své kompletní hospodaření čtvrtletně.

Například český Philip Morris nezveřejňuje čtvrtletně všechna čísla, Fortuna také ne, komoditní gigant Glencore v Londýně také ne, ten čtvrtletně říká pouze fyzické objemy (tuny) komodit a o tržbách či zisku nic nezveřejní. Firmy si mohou vybrat, na jaký trh burzy vstoupí, a tyto trhy se liší právě podle regulačních požadavků.

Obecně si nemyslím, že je potřeba zákonem regulovat frekvenci zveřejňování výsledků. Je ve vlastním zájmu firem, aby o sobě říkaly právě tolik informací, kolik investoři chtějí znát ke svým investicím.

Pokud firma nebude zveřejňovat výsledky dostatečně často, bude pro investory nečitelná, rizikovější a bude potrestána nižší cenou akcií. Trh se v tomto směru reguluje velmi dobře sám.

Jiří Zendulka, BH Securities

EU si pod svým rozhodnutím (záměrem) představuje, že může přinést menší volatilitu na trhy, resp. jednotlivé tituly. Že by k tomu skutečně tímto krokem došlo, si až tak nemyslím. Přinést to logicky spíše může menší informovanost investorů, resp. uvedený krok vytváří větší prostor k insiderům nebo nerovnoměrnému přístupu k akcionářům.

Otázkou je totiž i dopad pro ratingové agentury, které např. "známkují" vydávané dluhopisy samotných společností. Může se tak v čase ukázat, že jejich výstupy byly méně vypovídající, či dokonce zavádějící. Daná změna tak může znamenat další ránu pro evropské trhy poté, co hlavním negativem je připravované zdanění finančních transakcí.

Opět se tak potvrdí obecná přetrvávající přílišná regulace v Evropě ve srovnání s USA. Řada kroků EU vlastně rozšiřuje tento rozdíl, který má v konečném důsledku vliv na ekonomiku. Těžko se pak divit, proč hospodářský vývoj USA se nejen z krátkodobého, ale i dlouhodobého pohledu pohybuje v jiných dimenzích.