Reforma penzí se nepovedla, vláda chystá změny. Například přímé výplaty dědicům

Současná podoba penzijní reformy lidi neláká. Za pět měsíců vstoupilo do nového soukromého spoření na důchod 47 392 lidí. Fondy přitom odhadovaly, že za první půlrok naberou do druhého pilíře nejméně půl milionu lidí. Červen je poslední měsíc, kdy do něj mohou vstoupit lidé starší 35 let.

V květnu bylo podle Asociace penzijních fondů uzavřeno 15 407 smluv. To je skoro stejně jako za dva předchozí měsíce dohromady. Ve srovnání s očekáváním statisíců lidí, kteří do důchodových fondů druhého pilíře vstoupí, je to však stále málo.

Objevila se proto spekulace, že by se pro lidi nad 35 let termín pro vstup do druhého pilíře prodloužil až do konce roku. Tato možnost ale nevypadá příliš reálně, zaznělo na Fóru Hospodářských novin, věnovaném právě možným změnám penzijní reformy.

„Je to navýsost politické rozhodnutí, já odpověď neznám,“ řekl náměstek ministra financí Radek Urban.

Představitelé významných fondů se shodují, že druhý pilíř v současné podobě může těžko přežít. „Národ to nekoupil, ale my s tím musíme pracovat. Je to zodpovědnost, které se nezbaví žádná vláda,“ zdůraznil Josef Beneš, předseda Asociace pro kapitálový trh a šéf Raiffeisen penzijní společnosti.

Náměstek Urban na fóru potvrdil, že vláda má zájem druhý pilíř vylepšit. Ministerstvo financí už chystá určité změny, které by lidi přilákaly. Mělo by jít například o možnost, aby si dědici po zemřelém sami rozhodli, jestli budou chtít peníze převést na svůj účet ve druhém pilíři, nebo si je nechat vyplatit. Podle současného zákona jdou peníze přímo dědicům jen tehdy, když si ve druhém pilíři sami nespoří.

Další návrhy ministerstvo zatím neprozradilo. „Připravujeme je ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí. Vládě je chceme předložit do konce června, a když je poslanci schválí, mohly by začít platit ještě letos,“ prohlásil náměstek Urban.

Fondy chtějí povinný vstup

Penzijní fondy by dále uvítaly, kdyby se rozšířil způsob výplaty penzí: chtěly by zavést penze na dobu mezi 15 až 30 lety. Dnes lidé můžou volit jen mezi penzí na 20 let, nebo doživotní. „Pojišťovnám by se tím zkrátila rizika spojená s věkem dožití a důchody by tím mohly být vyšší. Mohlo by se dědit víc typů penzí,“ řekl prezident Asociace penzijních fondů a šéf ČSOB Penzijní společnosti Karel Svoboda.

Ke zvážení dává i částečnou výplatu vlastních naspořených peněz v hraničních situacích typu vážná nemoc nebo invalidita. Lidé by si tak jednorázově mohli vybrat část prostředků, které sami naspoří ve formě měsíčního odvodu dvou procent hrubé mzdy.

Další změna, která by mohla důchodovou reformu zatraktivnit, je podle šéfa Penzijní společnosti České spořitelny Aleše Poklopa svázat výplatu z druhého pilíře na dosažení určitého věku. Teď je podmínkou věk odchodu do starobního důchodu, jehož horní hranice však zatím stanovena nebyla.

Některé fondy by také ocenily, kdyby byla zavedena možnost výstupu z druhého pilíře, a zároveň by chtěly, kdyby se do hry vrátil povinný vstup pro lidi do 35 let. Původně měl být součástí reformy, současná vláda od něj ale nakonec upustila. „Povinný vstup by mohl eventuálně být až do 40 let věku. Především generace lidí narozených v 70. letech bude kvůli očekávaným demografickým změnám postižena neudržitelností současné státní penze nejvíc,“ vyslovuje se pro zavedení povinného vstupu šéf Penzijního fondu KB Pavel Jirák.

Podle něj by ale penzijní reformě nejvíc pomohlo, kdyby došlo ke zmíněnému prodloužení půlročního období pro vstup lidí nad 35 let. „Při jednáních se zájemci stále narážíme na nízkou informovanost veřejnosti. To prodloužení by nám dalo čas pravdivě informovat širší populaci,“ řekl Jirák.

Mládek: Je to marginální

Stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek označil druhý pilíř za marginální problém ve srovnání s objemem peněz, které Česko ztratilo kvůli recesi, švarcsystému a špatnému čerpání evropských dotací. Zopakoval, že budoucí vláda ČSSD chce zastavit odvody do druhého pilíře, aby tím neoslabila státní penze. Dá lidem vybrat, jestli ve druhém pilíři zůstanou a budou brát menší státní důchod, nebo se vrátí i s odvedenými penězi do státního systému.