Evropská unie dlouhodobě plánuje sjednotit vzdušný prostor členských zemí a zjednodušit a zrychlit tak mezinárodní leteckou dopravu. Proti naplnění tohoto záměru ale nyní protestují zaměstnanci řízení letového provozu z 11 zemí unie. Nejvíce jsou slyšet francouzští odboráři, kteří od úterý stávkují a zapříčinili tak zrušení bezmála osmnácti set letů. I oni nicméně oznámili zkrácení stávky tak, aby se nedotkla provozu ve čtvrtek.

Symbolicky akci svých kolegů podporují i čeští dispečeři. Od středečních sedmi hodin ráno do čtvrtečních devatenácti protestují formou takzvaného striktního řízení po tratích. "To znamená důsledné dodržování předpisů, kdy letoví dispečeři neposkytují nadstandardní služby, jako je flexibilní navádění letadel mimo dané trati," popsal formu protestu mluvčí Řízení letového provozu ČR (ŘLP) Richard Klíma s tím, že opatření na cestující nebude mít téměř žádný vliv a v Česku se výrazný nárůst zpoždění nepředpokládá.

O co v celém sporu jde? V současnosti je evropské nebe rozděleno podle hranic států a tím se řídí i 65 oblastních středisek řízení letového provozu. Například let z Bruselu do Říma je tak řízen celkem devíti středisky, což je podle ŘLP zátěž nejen pro dispečery, ale i piloty, kteří s nimi musí komunikovat. V neposlední řadě se kvůli tomu, že dispečeři navádějí letadla v souladu s hranicemi, prodlužují letové vzdálenosti.

EU: Společné nebe ušetří pět miliard eur ročně

Právě toho, že se budou po sjednocení evropského nebe rušit pracovní místa dispečerů, se nyní stávkující a protestující pracovníci obávají. To ale Evropská komise odmítá. "Tahle velmi úzce specializovaná skupina lidí, která dělá vysoce odbornou práci, protestuje proti mírným změnám, které by měly vstoupit v platnost v roce 2020," vyjádřil se k protestu eurokomisař pro dopravu Siim Kallas. Sjednocení vzdušného prostoru přitom podle něj přinese spíše víc pracovních příležitostí.

Evropská komise pro svůj záměr argumentuje výraznou úsporou pro letecké společnosti, a tím pádem i cestující. Jednotné nebe by podle výpočtů zveřejněných komisí mělo zkrátit průměrnou vzdálenost letu o 42 kilometrů a tím snížit náklady na palivo a poplatky nebo omezit emise. Leteckým společnostem, respektive cestujícím, by tento krok mohl podle komise ušetřit okolo pěti miliard eur ročně.