Řekové protestují proti uzavření státní televize. Nefunguje veřejná doprava ani úřady

Řecké odbory vyhlásily 24hodinovou generální stávku na protest proti zastavení provozu veřejnoprávního rozhlasu a televize ERT. Zatím zasáhla zejména veřejnou dopravu a činnost státní správy.

V Aténách například přerušili práci řidiči autobusů a tramvají, do stávky vstoupili rovněž železničáři. Podle BBC nejezdí ani metro, a není tak možné se veřejnou dopravou dostat například na letiště.

Odpoledne hodlají na dvě hodiny přestat pracovat také letoví dispečeři. Uzavřena zůstala ministerstva, píše agentura DPA.

Jde letos už o třetí generální stávku. Banky, obchody, firmy a hotely však zatím zůstávají otevřené.

"I poslední zaměstnanec ERT vydělá za den tolik, co já za týden. Takže proč bych měl kvůli nim stávkovat?" řekl agentuře Reuters prodejce zeleniny, který připravoval své zboží.

Řecká vláda v úterý v rámci úsporných opatření rozhodla o okamžitém zastavení činnosti státní rozhlasové a televizní společnosti ERT. V důsledku toho je nyní bez práce všech 2656 zaměstnanců podniku.

Aktuální ukončení televizního a rozhlasového vysílání má podle všeho spojitost se zákonem schváleným na konci dubna. V něm se řecká vláda zavázala do konce příštího roku propustit 15 tisíc státních zaměstnanců, z toho 4 tisíce letos. Tento krok byl podmínkou k přijetí další dávky mezinárodních půjček ve výši necelých devíti miliard eur.

Evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn ve středu uvedl, že Evropská komise zastavení činnosti ERT v rámci podmínek úvěrové pomoci nepožadovala. "Komise nežádala uzavřít ERT, nezpochybňuje však pravomoc řecké vlády řídit veřejný sektor," řekl.

Škrty a privatizace postupují pomalu

ERT je první ze státních organizací, na které propouštění dopadlo. Řecká vláda slibovala zveřejnit seznam úřadů, které uzavře, to ale zatím odkládá. Také zvažovala, že propustí úředníky, kteří se v minulosti dopustili nějakých pochybení. Tenhle postup je ale zdlouhavý i kvůli hrozícím soudním sporům.  

Řecko v rámci škrtů také sníží některé penze o 20 procent a prodlouží věk odchodu do důchodu. Součástí dohody s věřiteli je také privatizace řeckých podniků, která se ale zatím příliš nehýbe kupředu. Zatím Řekové prodali jen třetinu státní loterie OPAP (podíl získal i český investor Jiří Šmejc, spoluvlastník Home Creditu a donedávna i PPF).

Nadějí je zájem Číny o podíl v řeckých přístavech – pronajímá polovinu přístavu ve městě Pireus. Velký zájem o řecký plynárenský monopol DEPA má údajně ruský Gazprom i Ázerbájdžán.

Ukončení činnosti ERT znamená, že vypnuty jsou tři celostátní a jeden satelitní televizní kanál a dále sedm celostátních a 19 regionálních rozhlasových stanic.

Se zastavením vysílání nesouhlasí řada politiků, včetně koaličních partnerů ve vládě. Levicová opozice o tomto kroku hovoří jako o "puči".

Již ve středu zahájili stávku novináři, kteří hodlají ve svém protestu setrvat, dokud vláda rozhodnutí nezruší. Kvůli stávce nevyšly některé noviny a komerční televize jsou nuceny místo zpravodajství vysílat náhradní pořady.    

V budoucnosti by měla být vytvořena menší státní rozhlasová a televizní společnost s názvem NERIT, která by zaměstnávala zhruba 1200 lidí.

Veřejnoprávní televize a rozhlas s ročními náklady kolem 300 milionů eur (7,7 miliardy Kč) jsou podle mluvčího vlády klasickým příkladem "neuvěřitelného mrhání" penězi. Údajně mají sedmkrát více zaměstnanců než jiné srovnatelné instituce.

Mluvčí vlády uvedl, že okleštěná verze společnosti ERT by měla zahájit provoz během několika týdnů, nejpozději do začátku podzimu. "Nezavřeli jsme ERT. Dočasně jsme přerušili její aktivity, abychom ji dali do pořádku a zajistili její fungování na zdravých základech," uvedl mluvčí.    

Řekové platí veřejnoprávní rozhlas a televizi v rámci účtu za elektřinu. Televizní poplatky se na příjmech ERT podílejí zhruba 88 procenty. Podle zpravodajského serveru BBC poplatek činí 4,30 eura (110 Kč) měsíčně. V České republice se platí koncesionářský poplatek 135 Kč měsíčně za televizi a 45 Kč měsíčně za rozhlas.