Polský prezident Bronislaw Komorowski v únoru řekl, že jeho země učiní rozhodnutí ohledně přijetí eura až po volbách v roce 2015. Vláda se však stanovení termínu zavedení eura vyhýbá, protože se obává dluhové krize v eurozóně a veřejného mínění. Pro výměnu zlotého za euro je podle nedávného průzkumu méně než třetina Poláků.

Tusk v rozhovoru pro polský deník Gazeta Wyborcza řekl, že v parlamentu podle jeho názoru nebude dost poslanců podporujících přijetí eura ani v příštím volebním období. To by znamenalo, že Varšava by nemohla proces zahájit nejméně šest dalších let. Případný vstup do eurozóny by se tak posunul do další dekády.

"Do eurozóny nevstoupíme bez změny ústavy. Na to v současnosti nemáme většinu a podle mého mínění nebudeme mít tuto většinu ani v příštím volebním období," řekl podle agentury Reuters premiér.

Podle polské ústavy může státní měnu vydávat pouze polská centrální banka. V eurozóně by ale tuto její roli převzala Evropská centrální banka (ECB).

 

Tusk v roce 2008 dva týdny před pádem americké banky Lehman Brothers oznámil, že Varšava se připojí k eurozóně v roce 2012. Krach Lehman Brothers ale otřásl světovou ekonomikou, ačkoliv Polsku se jako jedné z mála evropských ekonomik v uplynulých čtyřech letech dařilo vyhnout se recesi. Loni ale růst jeho hrubého domácího produktu zpomalil. Polsko navíc nesplňuje některá z maastrichtských kritérií, která jsou nutná pro přijetí do eurozóny.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist