Evropa na cestě z krize: Eurozóna se zvedá, roste důvěra podnikatelů, ubylo lidí bez práce

Přibývá náznaků, že země eurozóny se dostávají z nejhoršího. Ekonomika zóny společné měny, která byla od počátku roku 2011 v recesi, by měla ve třetím čtvrtletí stoupnout o jednu desetinu procenta.

Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu mezi evropskými manažery, kterou zveřejnila respektovaná mezinárodní společnost Markit.

Aktivity všech firem v soukromém sektoru se zvýšily na 50,4 bodu z červnových 48,7. Nad padesátibodovou hranici se přitom index dostal poprvé od loňského ledna. „Je to velmi povzbudivý obrázek,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Markit Chris Williamson.

Evropskou ekonomiku podle něj táhne především Německo, následované Francií, kde je aktivita zpracovatelského průmyslu nejvyšší za posledních 17 měsíců. „Také okrajové země eurozóny však zažívají návrat k růstu zpracovatelské produkce,“ uvedl Williamson.

Německý tahoun

Zásluhu na tom má zejména nadějný vývoj v Německu. Největší evropská ekonomika, na níž je závislá také řada českých firem, nabírá po slabším začátku roku na síle.

Optimismus umocnila i zpráva ústavu Ifo, podle kterého se v zemi třetí měsíc v řadě zlepšuje podnikatelská nálada. Očekávání analytiků to dokonce překonalo. „V druhé polovině letošního roku by mohlo zotavování pokračovat,“ odhaduje podle agentury Reuters analytik Commerzbank Ralph Solvenn. Jeho kolega David Brown ze společnosti New View Economics je zase přesvědčený, že německá ekonomika akceleruje a letos dosáhne nejméně jednoprocentního tempa růstu.

Náladu v eurozóně zlepšily i nadějné zprávy z Velké Británie, která sice není členem zóny společné měny, je s ní ale úzce propojena. Tamní ekonomika zrychlila podle údajů britského statistického úřadu o 0,6 procenta – tedy na dvojnásobek oproti prvnímu čtvrtletí.

„Potvrdil se náš názor, že směřujeme k oživení, třebaže nás ještě čekají četné překážky,“ řekl BBC Neil Bentley, ředitel Konfederace britského průmyslu.

Podpořit růst

Povzbudivou zprávu nabídl i španělský statistický úřad. V zemi ve druhém čtvrtletí poprvé po dvou letech ubylo lidí bez práce: z více než 27 procent na 26,3 procenta. Španělsko má přitom po Řecku druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti v celé unii.

Evropští politici nová čísla vítají. „Ukazuje se, že recese je už za námi, přestože růst zůstává křehký,“ prohlásil francouzský prezident Francois Hollande. Francie je pod jeho taktovkou nejhlasitějším zastáncem uvolnění rozpočtových škrtů.

V podobném duchu se vyjádřil i Mezinárodní měnový fond, podle něhož přísné škrty podkopávají evropské ekonomiky. MMF proto apeluje na Evropskou centrální banku, aby podpořila hospodářský růst evropských zemí.

Navzdory příjemným zprávám je ale budoucí růst v eurozóně, která v prvním čtvrtletí zpomalila o 0,2 procenta, zatím ještě velmi nejistý. Nadějné náznaky, které vyplývají ze statistik ústavů Markit a Ifo, ještě musí potvrdit bruselský úřad Eurostat. Ten vydá údaje za druhé čtvrtletí v polovině srpna.