Česko koupí do nouzových zásob rekordní množství ropy. Zaplatí za ni 1,6 miliardy

Nenápadná změna zákona o ropných rezervách nutí Česko ve velkém doplnit zásoby této suroviny. Stát ji skladuje pro případ živelních pohrom nebo havárií ropovodu. Podle zjištění IHNED.cz by mělo nejpozději do poloviny roku 2014 v českých zásobárnách přibýt 100 tisíc tun ropy. Státní kasu to vyjde na 1,64 miliardy korun.

Pro Česko to bude ojedinělá zakázka. "Výjimečná je cenou. Naposledy jsme podobný nákup udělali před čtyřmi lety, kdy jsme také nakoupili 100 tisíc tun ropy," vysvětluje místopředseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Tomáš Perutka.

Úřad podle informací IHNED.cz vyhlásí otevřené výběrové řízení, kam se budou smět přihlásit jen dodavatelé s alespoň tříletou historií a minimálně třemi obdobnými zakázkami na kontě. Klíčovým kritériem v tendru bude cena. Jaký druh ropy musí vybraná společnost do Česka přivézt, správa rezerv zatím nerozhodla.

Ministerstvo průmyslu – ještě za ministra Martina Kuby (ODS) – správě doporučilo koupit ropnou směs Azeri Light/CPC Blend, která by ve skladech ve středočeské Nelahozevsi doplnila ruskou ropu. Vzhledem k výjimečnosti zakázky ji ještě musí projednat vláda.

Evropa chce větší zásobu

Důvod, proč Česko potřebuje více pohotovostních zásob, je jednoduchý: Do zákona o nouzových zásobách ropy na začátku května přibyla evropská směrnice, která mění metodu výpočtu toho, kolik má mít členská země EU k dispozici nouzové ropy a produktů, které se z ní vyrábí – třeba nafty či leteckého petroleje.

Zjednodušeně řečeno to znamená, že na jeden den je nově potřeba větší zásoba ropy. A to o hodně, o celých šest tisíc tun.

"Podle dřívější metodiky by Česku rezervní ropa a další její produkty vystačily na 111 dnů. Po zavedení nového výpočtu to je ale na hranici limitu," upozorňuje Jan Honek, který na výše zmíněné správě vede Odbor hmotných rezerv. Pro zajištění bezpečnosti země je potřeba mít ropu alespoň na 90 dnů.

Dodávka 100 tisíc tun prodlouží požadovanou rezervu zhruba o pět dnů, což už je dostačující. Podobné množství ropy jsou schopné nabídnout i společnosti působící v Česku. "Podle mě by dodávku zvládnul například Unipetrol či sítě čerpacích stanic, jako je Shell či OMW," vypočítává analytik společnosti Cyrrus Tomáš Menčík.

Surovina skončí ve státních skladech ve středočeské Nelahozevsi. Na tyto zásoby se běžně "nesahá". Do rafinerií na zpracování se ropa posílá až v krizových případech. Nyní je v českých skladech něco přes milion tun ropy a 955 tisíc tun nafty, leteckého petroleje či topných olejů.

Platit ropu bude státní úřad nad rámec svého rozpočtu. Více než jeden a půl miliardy korun na její nákup se mu podařilo sehnat například tím, že prodal své zásoby bavlny a také některé nepoužívané budovy.

Pro lepší představu: Správa státních hmotných rezerv nemá na starosti jen strategické zásoby ropy a paliv, ale také o poznání "běžnější" vybavení, jako jsou cisterny na pitnou vodu, hasičská technika nebo mražené maso a obilí.

Plzeňský sklad Správy státních hmotných rezerv

Dalších 14
fotografií

Podobných zásob má zhruba 59 tisíc tun – využívají se třeba v době povodní.

Nezvýhodňujeme soukromníka, tvrdí stát

Směs Azeri Light/CPC Blend, kterou pro navýšení ropných rezerv navrhli experti ministerstva průmyslu ještě za vlády kabinetu Petra Nečase, je druh ropy, kterou lze přetvořit na palivo v jedné ze dvou fungujících českých rafinerií. Vybraná ropa se řadí do kategorie sladkých a typický je pro ni například nízký obsah síry.

"Druhy ropy se dělí hlavně podle původu a množství síry. Azeri pochází z Kaspického moře a CPC je směs ze západního Kazachstánu. Azeri platí za dražší typ ropy než například Brent a Ural. Tomu odpovídá vyšší kvalita," přibližuje směs analytik Tomáš Menčík.

To, že volba padla na tento typ ropy, má několik důvodů. Ve státních skladech v tuto chvíli výrazně převládá jiný druh: takzvaná Ruská exportní směs (REB), která se svým charakterem od vybrané sladké nízkosirné ropy liší.

"Ruskou směs je schopna zpracovat rafinerie v Litvínově. Areál v Kralupech nad Vltavou zase efektivně zpracovává jen nízkosirné ropy, které však dosud v nouzových zásobách nebyly," vysvětluje jeden z důvodů nákupu této ropy Radek Paták z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), které se na výběru ropy podílelo. 

Podle něj volbu úředníci konzultovali s akademiky z vysokých škol i experty z daných rafinerií. Ti ho údajně doporučili i kvůli tomu, že tento typ je vhodný ke skladování.

Ministerstvo vylučuje, že by vybraný druh ropy zvolilo na základě zájmu soukromé kralupské rafinerie, která ho jako jediná v Česku dokáže efektivně přetvořit v palivo.

"Rafinerie Kralupy a Litvínov tvoří jednu firmu – Českou rafinérskou – a není proto vybranou soukromou společností, pro kterou se připravuje jakási ´výhoda´. Jiné rafinerie v Česku nejsou," dodává Paták.