Břidlicová revoluce v Číně je těžší, než se čekalo, ukazuje zkušenost Shellu

Nizozemsko-britský ropný koncern Royal Dutch Shell začal s testováním čínských ložisek břidlicového plynu už před dvěma lety. Zdálo se to jako příležitost, kterou si nelze nechat ujít. Podle statistik má Čína největší zásoby uhlovodíků ukrytých v břidlicových formacích, zároveň je největším konzumentem energie, a vláda navíc rozvoj domácí těžby plynu podporuje. 

Jenže jak už to tak s podobnými projekty bývá, Shell a jeho místní partner, státní China National Petroleum Corp (CNPC), se pustili do většího rizika, než by jim asi bylo milé.

Drsný terén, chybějící infrastruktura a těžká dostupnost ložisek staví těžařům do cesty velké překážky. Oblast, v níž vrtné práce probíhají, je tak hustě obydlená a půda tak intenzivně obdělávaná, že těžební věže od domů či zeleninových políček odděluje jen pár desítek metrů.

Lidé z okolí vrtných souprav si stěžují na hluk, prach a rizika kontaminace vody. Shell musí obyvatelům a obcím vyplácet kompenzace.