EKONOM: Solár jako symbol rychlých zisků? Větší návratnost mají vodní i větrné elektrárny

Solární elektrárny na českých polích se staly symbolem rychlých a téměř bezpracných zisků. Jak ale vyplývá z analýzy týdeníku Ekonom, lepší návratnost vložených peněz vykazují větrné turbíny a malé hydroelektrárny.

Zkušení investoři, kteří dokázali vybrat vhodné lokality, vytváří čistý zisk ve výši až 40 procent tržeb za vyrobenou elektřinu. Vložené peníze investora nesou výnos 20 i více procent ročně. V poměru ke svým tržbám a kapitálu jsou tak některé firmy v oboru „zelené energetiky“ ziskovější než ČEZ.

Šest z deseti nejvýnosnějších větrných elektráren v Česku vlastní firemní skupina Eldaco, jejíž ředitelkou a hlavní akcionářkou je Iva Šťastná. „Eldaco začalo na přípravě projektů ještě před rokem 2005, kdy vznikl zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, takže si mohlo vytipovat ty nejlepší lokality,“ vysvětluje ředitelka Eldaca.

Iva Šťastná zároveň upozornila na hlavní úskalí oboru. Jen malý počet projektů se podaří dotáhnout až do konce. Firma Eldaco zvažovala výstavbu až dvou stovek větrných turbín, do fáze realizace jich dotáhla jen sedm. Většinu projektů „pohřbil“ odpor obyvatel či pomalé úřady. Schvalování farmy větrných elektráren v Česku zabere běžně sedm let.

Na výrazně menší odpor u veřejnosti a úředníků narážejí malé vodní elektrárny. Jejich atraktivitu navíc zvyšují investiční dotace z evropských fondů. Zájemci naopak stále častěji čelí skutečnosti, že vhodných lokalit je na českých řekách málo. Ty nejlepší jsou již dávno rozebrané.

Investice do hydroelektráren jsou velmi nákladné. V oboru se proto daří hlavně silným hráčům, jako je skupina ČEZ, svitavská firma Energo-Pro Czech vedená Jaromírem Tesařem a Jiřím Krušinou a pražská společnost RenoEnergie, kterou většinově vlastní generální ředitel Českého Aeroholdingu Miroslav Dvořák.

Představy o rychlých ziscích v solárním byznysu vzaly zasvé před třemi lety, kdy vláda zavedla 26procentní srážkovou daň z tržeb za vyrobenou elektřinu. Navzdory této dani se většina velkých podnikatelů v oboru drží v zisku. Pomohlo jim totiž nadprůměrně slunečné počasí v minulém i předminulém roce.

Ze 140 firem, které vlastní aspoň jednomegawattovou sluneční elektrárnu a zároveň již zveřejnily loňské výsledky v obchodním rejstříku, jich bylo 86 ziskových. Dalších 18 skončilo přibližně na nule a 36 bylo ve ztrátě.

Na ztrátové firmy lze narazit ve všech oborech zelené energetiky. Ale s bankroty se lze setkat prakticky jen v oblasti energetického využití bioplynu. Ekonomický kolaps ohrožuje zejména projekty zaměřené na zpracování biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Mezi nejznámější patří případ firmy Bio Servis Benešov, na kterou soud letos v lednu prohlásil konkurz.

Více se dočtete v aktuálním čísle týdeníku Ekonom.