"Foť to, sem se už nedostaneš" aneb Jak turisté přináší život na mrtvé letiště v Berlíně

Ve vázách na stolech byly připravené čerstvé květiny, vše krásně nazdobené a jen se čekalo na první hosty. Teď už jsou květiny dávno v koši a místo hostů sem chodí jen uklízecí služba a údržbáři. 

Už víc než rok se musí na berlínském letišti Berlin Brandenburg Willy Brandt i v přilehlém hotelu Steigenberger pravidelně pouštět a zavírat voda z kohoutku, utírat prach nebo rozsvěcovat světla. Také obrazovky, na kterých jednou budou vyznačené odlety a přílety letadel, pravidelně svítí. 

V budovách se musí simulovat život, aby až jednou přijde den D a letiště se skutečně otevře veřejnosti, fungovalo vše, jak má. 

Jenže kdy ten den D nakonec přijde, nedokáže a nechce dnes nikdo ze zasvěcených ani odhadovat. Situace je velmi nepřehledná a nikdo přesně neví, co všechno nefunguje a kolik práce ještě na letišti chybí.