EKONOM: Jak vyzrát na insolvenční mafii? Radí ekonom Jaroslav Schönfeld

V insolvenčních řízeních působí podvodné skupiny, které kdysi existovaly v konkurzech. O efektivitě takových řízení a způsobech, jak postupovat proti insolvenční mafii, v pořadu Alter eko diskutovali šéf forenzní agentury Surveilligence Jan Lálka a ekonom Jaroslav Schönfeld.

Působí v insolvenčních řízeních stejné podvodné skupiny, jako kdysi existovaly v konkurzech, jakési insolvenční mafie?

Bohužel ano. Je třeba si uvědomit, že skrze insolvenční řízení ročně protečou miliardy korun. Bez nadsázky se jedná o samostatné odvětví, které má svá psaná i nepsaná pravidla. Na tomto trhu se mění vlastnictví aktiv s významnou hodnotou, která samozřejmě mohou být z podnikatelského, respektive investičního hlediska zajímavou příležitostí. Na tento byznys jsou dále napojeni poskytovatelé služeb jako právníci, ekonomičtí, daňoví poradci, insolvenční správci, dražebníci či realitní společnosti, jejichž zájmy mohou být často úplně odlišné od zájmu věřitelů. Bohužel jako každý jiný trh i tento trpí svými nedostatky, selháními a má svoji šedou zónu, která může občas velmi zčernat.

Podle výsledku průzkumu Vysoké školy ekonomické činí uspokojení pohledávky pro nezajištěného věřitele necelých 3,5 procenta. Kde vy osobně vidíte příčiny takové nízké návratnosti?

Ano, ta extrémně nízká návratnost jen podtrhuje skutečnost, že každé čtvrté zahájené insolvenční řízení je zamítnuto pro nedostatek majetku či zastaveno pro neuhrazení zálohy na toto řízení. Důvody takto nízké návratnosti vidím v následujících faktorech. Řízení jsou zahajována příliš pozdě, kdy majetek, respektive aktiva dlužníka jsou ve vztahu k objemu pohledávek věřitelů minimální. Naše insolvenční řízení je rovněž stále zatíženo vysokými transakčními náklady. Z našeho výzkumu vyplývá, že čtvrtinu toho, co je zpeněženo v insolvenci, spolknou právě tyto transakční náklady. Dále je nízká úspěšnost při realizaci zajištění. Pohybujeme se někde na úrovni 40 procent tržní hodnoty. A bohužel jsme v českém prostředí, takže mnoho podnikatelských subjektů před zahájením insolvenčního řízení svůj majetek, lidově řečeno, odklání z dosahu insolvenčního správce.

V období let 2008 až 2012 bylo v České republice vyhlášeno přibližně osm tisíc insolvencí. Z toho bylo 356 konkurzů, kde došlo alespoň k částečnému uspokojení věřitelů, a na toto připadá jen 70 případů reorganizací. Je tedy reorganizace vhodným režimem ke zvýšení hodnoty, nebo je nefunkční?

Nízký počet reorganizací je pro mě zklamáním. Navíc mnoho reorganizací se přemění v konkurz v průběhu svého života, nebo se často jedná o prodejní reorganizace, které nahrazují rozprodej majetku v konkurzu. Minimum reorganizací spočívá v restrukturalizaci dluhu a v přijetí opatření bez změny vlastníka, což je dle mého názoru škoda.

Co nás v oblasti insolvencí čeká?

Od začátku nového roku bude platit takzvaná revizní novela insolvenčního zákona, která by měla zohlednit dosavadní pětiletou zkušenost s tímto zákonem. Osobně vnímám tuto novelu jako potřebný pokus k projasnění insolvenčního zákona. Jedná se zejména o úpravu komunikace mezi soudem a účastníky řízení. Nový proces výběru insolvenčního správce prostřednictvím takzvaného kolečka. Změkčení podmínek pro vstup firmy do reorganizace, nově stanovené lhůty pro přihlašování pohledávek či nová pravidla pro zveřejňování dokumentů v insolvenčním rejstříku. Co se týče počtu insolvenčních řízení, osobně očekávám spíše stagnaci a mírné postupné snižování.

Poslechněte si celý rozhovor:

Projekt Alter Eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.