Ministerstvo chce zvýšit odměny pro insolvenční správce. Malé podniky protestují

Čím víc peněz, tím větší motivace. To je rovnice, kterou se řídí ministerstvo spravedlnosti při určování odměn insolvenčních správců. Od začátku příštího roku by podle návrhu ministerstva proto měly odměny pro insolvenční správce stoupnout až o 10 procent. 

Změna se má podle novely vyhlášky týkat zpeněžení nezajištěného majetku. Zatímco nyní je u pohledávek do půl milionu korun odměna insolvenčních správců nastavená na 15 procent z vymožené částky, nově by se měla zvýšit na 25 procent. Odměny insolvenčních správců se přitom zvyšovaly nedávno, naposledy začátkem letošního roku. 

Víc peněz by měli správci nově získat u vymožených částek až do deseti milionů korun, kde současný stav není podle ministerstva dostatečně motivující. 

Proti záměru ministerstva má ostré výhrady například Asociace malých a středních podniků ČR (AMSP ČR). "Něco takového musí projít regulérním připomínkovým řízením, kde si sednou za jeden stůl všechny zainteresované strany," říká například Karel Havlíček, předseda AMSP ČR. Právě malých a středních podniků se změna bude týkat nejvíc, protože právě u nich se obvykle jedná o nezajištěné pohledávky. 

Podle aktuálních statistik je přitom jejich vymahatelnost extrémně nízká. Věřitelé s nezajištěnými pohledávkami se domohou v insolvenčním řízení pouze 3,5 procenta objemu svých uznaných pohledávek, vyplynulo z nedávného průzkumu VŠE.

"Už nyní věřitelům téměř nic nezůstává. Pokud se odměny insolvenčních správců ještě zvýší, nezůstane věřitelům téměř nic," dodává Havlíček. Nově mají insolvenční správci dostávat například také další paušální odměny za počet přezkoumaných přihlášek. 

"Stávající úprava odměny insolvenčního správce v konkurzu, která se určuje z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele, není pro insolvenční správce v případě zpeněžování nezajištěného majetku s nízkou hodnotou (do 10 milionů korun) dostatečně motivující. Navrhovaná úprava rozšiřuje pásma a výši odměny, čímž má více motivovat insolvenční správce k efektivnímu zpeněžování nezajištěného majetku nižších hodnot," uvedl Robert Schuster, ředitel tiskového odboru ministerstva spravedlnosti. Naopak nad 10 milionů korun nedochází k navýšení odměny, nýbrž k jejímu mírnému snížení.

Například u částek v rozmezí mezi půl milionem a jedním milionem korun se nově odměna má zvýšit ze stávajících 15 procent z vymožené částky na 20 procent. 

Novela vyhlášky souvisí podle ministerstva spravedlnosti se změnou insolvenčního zákona, který nabyde účinnosti od prvního ledna příštího roku. 

Kromě zpeněžování nezajištěného majetku nižších hodnot má nová úprava zohledňovat také úspěšnost reorganizace. Ta se zatím nijak do odměn nepromítá. "Je také dána přednost smluvní volnosti, kdy by se věřitelé mohli s insolvenčním správcem dohodnout na jiné výši odměny," doplnil Schuster. 

Vyjádření zástupců insolvenčních správců k chystané změně se nepodařilo získat. Podle Luboše Smrčka z pražské Vysoké školy ekonomické, který je ve vědeckém týmu Výzkum insolvence, se ovšem v poslední době nezvyšovaly jen odměny, ale i nároky na správce.

"Byly dosti podstatně zvýšeny odborné i další nároky na výkon činnosti insolvenčních správců, na jejich další vzdělávání a zavedena silnější možnost jejich postihů. To znamená, že nelze brát samotné zvyšování odměn jako izolovaný fakt, je nutné ho vnímat v kontextu dalších kroků, což je především podstatně silnější tlak na kvalitu odbornosti a vzdělání správců, a to včetně jejich soustavného zvyšování odbornosti," dodává Smrčka. 

Naopak zástupci malých a středních podniků záměr ministerstva kritizují i proto, že se o něm dozvídají až nyní. Tichá příprava zvýšení odměn insolvenčních správců je podle Havlíčka podobná partyzánské činnosti. "Každou diskusi chápu, ale musí o tom mluvit všichni zainteresovaní. Ne že tiše zvýší odměny a neřeknou ani popel," upozorňuje Havlíček s tím, že peníze, které si mezi sebe insolvenční správci rozdělují, jsou peníze firem, které zastupuje. 

Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že návrh vyhlášky byl konzultován s odbornou veřejností a jejich reakce byly zohledněny. Jaký bude dopad na věřitele, ale jasné není. "Budeme apelovat na ministerstvo spravedlnosti, abychom se dobrali nějaké diskuse," dodává Havlíček.