Žádný kapr si nevypustí svůj rybník aneb Proč jásat, nebo zoufat nad zásahem ČNB

Po devizové intervenci ČNB proběhla vlna negativních reakcí jak od laické, tak i odborné veřejnosti. Udělala centrální banka dobře nebo špatně?

Domnívám se, že hodnotit několik dní či týdnů po intervenci její správnost či nesprávnost jako jeden z nástrojů měnové politiky je v prvé řadě velmi předčasné a nekonzistentní.

Důvodů k tomu je několik:

1) Stačí se podívat do české ústavy, potažmo na zákon o České národní bance. V tomto zákoně v paragrafu dvě se dočteme, že hlavním cílem České národní banky je péče o cenovou stabilitu. Přes tuto větu vlak nejede a jakákoliv diskuze k rozhodnutí ČNB potom nedává smysl, když ČNB má nastavený dlouhodobý inflační cíl dvě procenta.

2) Když ČNB snižovala úrokové sazby, bylo ticho po pěšině. Ovšem použití jiného nástroje, kterým má být dosažený stejný cíl jako při snižování úrokových sazeb, vyvolává téměř paniku. Proč? To nevím.

3) Po teoretické stránce existují odpůrci centrálních bank a to především z řad zastánců Rakouské ekonomické školy. Nicméně nežijeme ve vzduchoprázdnu a je nutno chápat realitu. Ta je taková, že centrální banky ovlivňují a nadále i budou ovlivňovat svými nástroji úrokové sazby, měnový kurz, cenovou úroveň a další ekonomické veličiny a informace.