Lotyšsko začne od Nového roku používat euro, a stane se tak 18. členskou zemí eurozóny a druhým pobaltským státem, který vstoupí do měnové unie. Už před dvěma lety totiž zavedlo euro Estonsko.
Lotyši ovšem z nové měny příliš nadšení nejsou. Podle průzkumů veřejného mínění většina z nich euro stále nechce, nic na tom nezměnila ani vládní kampaň v médiích.
V zářijovém průzkumu lotyšské agentury SKDS se proti zavedení eura vyslovilo 53 procent dotázaných, pro bylo jen 22 procent.
Průzkumy zadávané ministerstvem financí ukazují, že podpora pro zavedení eura v Lotyšsku se v posledních měsících pohybovala bez větších změn pod 40 procenty.
Přijetí Lotyšska do evropské měnové unie v červenci definitivně stvrdila schůzka ministrů financí EU. Předtím už Evropská komise potvrdila, že země splňuje požadovaná ekonomická kritéria, její vstup do eurozóny v červnu podpořil i Evropský parlament a summit EU.
Lotyšská měna lat se podle dohody s EU přepočte na euro při kurzu 0,702804 latu za jedno euro. Tento koeficient odpovídá dosavadnímu kurzu latu v rámci Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II). Lotyšsko dlouho svazovalo kurz své měny s eurem, z měnového a ekonomického hlediska tak pro něj nebude zavedení eura žádnou zásadní změnou.
Země vstupuje do měnové unie v době, kdy v eurozóně doznívá po více než třech letech dluhová krize, která zasáhla především členské státy na jihu Evropy.
Krize byla důsledkem toho, že přijetí eura zemím jako Řecko či Portugalsko výrazně zlevnilo úvěry, což vedlo k obřímu zadlužování státního i soukromého sektoru. Neměnný kurz pak přispěl ke ztrátě konkurenceschopnosti těchto ekonomik vůči Německu a dalším předním zemím západní Evropy.
Lotyšská vláda je ale přesvědčena, že euro bude pro zemi prospěšné i přes nynější potíže. "Věříme euru, věříme Evropě. Přijetí eura posílí důvěru v měnovou stabilitu Lotyšska," řekl v červenci lotyšský premiér Valdis Dombrovskis.
Jako člen eurozóny bude Lotyšsko muset přispívat do Evropského stabilizační mechanismu (ESM), který pomáhá zemím eurozóny v problémech. Celkem bude muset poskytnout 320 milionů eur.
V příštích pěti letech bude do ESM platit 40 milionů eur ročně, zbytek vloží později.
Jedinou pobaltskou zemí s vlastní měnou zůstává Litva. Ta chce ale vstoupit do eurozóny už v roce 2015.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
