Od vlády jsme ještě neslyšeli jediný konkrétní návrh, co s penzemi, říká Bezděk

Penzijní společnosti za loňský rok vykázaly ztrátu ve výši 282 milionů korun. Hlavní roli v tom hrají náklady na penzijní reformu – transformaci tzv. třetího pilíře a vznik nového druhého pilíře penzí. Ten má podle nové vlády do dvou let skončit. Jak a co bude dál, ale nikdo neví. 

"Na toto téma komunikace mezi sektorem penzijních společností a novou vládou zatím téměř neexistuje," říká v rozhovoru prezident Asociace penzijních společností Vladimír Bezděk. 

Penzijní společnosti se nyní snaží připravit alternativní varianty, které by zatraktivnily tzv. třetí pilíř – dobrovolného spoření na stáří. Vymáhat vynaložené investice a ušlý zisk v arbitrážích je podle Bezděka až nejzazší variantou. 

Před rokem zástupci penzijních společností ještě mluvili o druhém pilíři optimisticky, bylo to velké téma. O rok později je situace diametrálně odlišná. Čím je daná tato obrovská změna a neúspěch penzijní reformy?

Na prvním místě je to téměř neexistující komunikační kampaň tehdejší vlády. Úplně vyklidila komunikační pole tématu, které si stanovila jako jeden ze smyslů své existence. Vytvořila tak vakuum, ve kterém mohl kdokoli jiný komunikovat tak, jak mu vyhovovalo. A když lidé nemají správné a kompletní informace, tak to samozřejmě zanechá nějaké stopy.

Byl to jediný problém?

Jakkoli je druhý pilíř smysluplný, několik věcí není vyřešeno úplně ideálně a to mohlo také odradit případné zájemce. Příkladem je dvouprocentní spolufinancování druhého pilíře klienty. Vláda tak chtěla zajistit, že si lidé budou spořit na stáří vyšší částky, cíl je určitě správný. Jenže pro některé lidi není úplně jednoduché, najít ve svém rozpočtu tato dvě procenta. I to mohlo tedy zájem o druhý pilíř oslabit.

Současná vláda jasně vyjádřila, že k 1. 1. 2016 má druhý pilíř skončit. Způsob, jak to proběhne, má být známý zhruba do poloviny roku. Nyní je konec února a zdá se, že se nic neděje. Jaké máte zprávy vy? Připravujete něco s ministerstvem?

V posledních týdnech jsme na toto téma zaznamenali řadu výroků především ze strany ministryně práce a sociálních věcí. Z mého pohledu coby prezidenta Asociace penzijních společností jsem ale do dneška nezaznamenal jediný konkrétní návrh nebo variantu, jak k politicky vytčenému cíli ukončení druhého pilíře dojít a co by to konkrétně znamenalo pro klienty, penzijní společnosti a i z hlediska státu. V tomto smyslu na stole zatím neregistruji vůbec nic.

Jak probíhá v tomto směru komunikace? A jaké návrhy jsou?

Na toto téma komunikace mezi sektorem penzijních společností a novou vládou zatím téměř neexistuje. Po jmenování vlády jsem napsal ministrovi financí a ministryni práce a sociálních věcí dopis z pozice prezidenta Asociace. Poblahopřál jsem jim ke jmenování do funkce a vyjádřil připravenost APS podílet se na debatách, které očekáváme na základě dřívějších politických výroků.