Japonská populace se loni smrskla o 244 tisíc lidí. Jednalo se o sedmý úbytek v řadě a zároveň úbytek největší. Trend vymírání se prosazuje s hrozivou neúprosností.
Podle nejpesimističtějšího demografického scénáře by země do roku 2050 měla ztratit 37 milionů obyvatel, tedy necelou čtvrtinu dnešního stavu.
Je nemožné odhadnout plný ekonomický nebo politický dopad takové změny. Pokusme se zamyslet nad následky pro penzijní systém. Penze lze považovat za nárok na část příjmů budoucích pracujících, v evropském kontextu nejčastěji v podobě daně.
Rovnice je v takovém případě jednoduchá: méně pracujících znamená nižší důchody. Praktickým výsledkem může být nucené delší setrvání v pracovním procesu.
Data OECD ukazují, že i když oficiální hranice pro odchod do důchodu je stanovena na 65 let, průměrný Japonec ve skutečnosti na penzi odchází v 69. Jestliže vaše důchodové příjmy nevypadají nijak zázračně, budete muset pracovat déle.
Jelikož politici v řadě zemí prezentovali průběžný systém, v jehož rámci stávající pracující generace živí tu na penzi, falešně jako svého druhu odměnu za léta dřiny, je odpor veřejnosti vůči jakýmkoli reformám velký.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
