Náš QR kód tu bude tak dlouho, dokud budou lidé používat papír, doufá vynálezce Hara

Dvojrozměrné neboli takzvané QR kódy zná dnes asi každý, kdo si v posledních letech prolistoval časopis, popatřil v hromadné dopravě na nějaký plakát nebo si koupil vstupenku třeba do některého z muzeí. Z pohledu koncového uživatele se může zdát, že tato technologie slouží výhradně k převodu off-line informací ve formě kódu do on-line módu ve formě načtení adresy webové stránky. A že vznikla někdy v posledních letech.

Není to ale pravda. Japonci Takayuki Nagaya a Masahiro Hara technologii vynalezli a patentovali už v roce 1994. Původním záměrem bylo nahradit zastaralý lineární čárový kód při výrobním procesu v autoprůmyslové firmě Denso. Mobilní telefony totiž tehdy sotva existovaly, o smartphonech ani nemluvě. 

Od té doby ale zažil malý černobílý čtvereček vyplněný různými vzory poměrně zajímavý příběh. "Velmi důležité pro rozvoj bylo, že jsme ho technologii poskytli zadarmo ven," říká v rozhovoru pro IHNED.cz vynálezce Hara, který dnes působí v manažerské pozici dceřiné společnosti Denso Wave, která se specializuje právě na identifikační technologie. Od minulého týdne je také spolu s Nagayou držitelem evropské ceny pro vynálezce (European Inventor Award - udělovaná za vynálezy patentované v Evropě).

Když jsem jel na rozhovor s vámi, snažil jsem se počítat QR kódy, které cestou "potkám". Byly doslova všude, napočítal jsem jich přes třicet. Myslíte si, že co do kvantity zažívá tato technologie právě svůj vrchol?

Je to zvláštní, ale je to už dvacet let od chvíle, kdy jsme QR kód vynalezli. Ale až teprve před deseti lety to začalo být populární v Japonsku. A nyní se ta popularita přelila i do Spojených států a Evropy. Zároveň ale stále slyšíme o mnoha možných nápadech a použitích QR kódu. Proto si myslím, že opravdový vrchol teprve přijde.

Venku jsou už QR kódy všude. Stále ale jejich čtečky nezdomácněli "vevnitř" - neboli nejsou integrovány v mobilních telefonech či tabletech. Musíte si stáhnout aplikaci. Nebrzdí to jejich další rozvoj?

V Japonsku už to je standard, bývá to už většinou implementováno v mobilech při jejich koupi. A v Evropě? No, ocenili bychom, kdyby někdo nějakého tamějšího výrobce nebo distributora přesvědčil, aby to dělal taky.

QR kód původně vznikl pro potřeby kontroly při výrobě v automobilovém průmyslu. Jaké bylo vaše zadání?

Šlo o to zdokonalit klasický lineární čárový kód. Aby mohl nést větší množství informace a aby jej šlo načítat velmi rychle. Původně jsem si zahrával s myšlenkou pouhého rozšíření čárového kódu o více znaků. To ale nebylo dostačující.

Jak vás napadlo přidat druhý rozměr?

Nápad na dvojrozměrný kód jsem potom jednou dostal při pohledu na mrakodrap s množstvím oken, který měl na střeše nějakou nástavbu odlišného tvaru. To mi vnuklo nápad na dvojrozměrný model, který využívá různých vzorů.

Spolu s kolegou Nagayou jsme potom zjistili, že rozpoznávání funguje rychleji, když do tří ze čtyř rohů umístíme čtvereček. Potom jsem ještě musel vytvořit vzory, které by se nepodobaly žádným existujícím znakům, písmu či fontu.

Pro většinu lidí je dnes nejviditelnější využití v marketingu. Dovedl jste si při vynalézání technologie představit, kam až se rozšíří?

Abych byl upřímný, tak jsem uvažoval o ostatních průmyslových odvětvích, jako je distribuce nebo jiné manufaktury. Ale nikdy jsem přitom nemyslel na koncové zákazníky nebo ještě obecněji - normální lidi.

Kdy jste si uvědomil, že technologie bude mít velký úspěch?

Někdy kolem roku 2000, kdy zažívaly velký rozvoj různá čtecí zařízení. Tehdy to začalo vypadat nadějně.

Opravdu masovému publiku ale přinesly QR kód až mobilní telefony. S těmi jste se spojili kdy?

Myslím, že v roce 2002 jsme měli schůzku se zástupci NTT, což je přední telekomunikační firma v Japonsku, a uvažovali o tom, že bychom to mohli dát nějakým způsobem dohromady. Napadlo nás, že displej mobilu by mohl být použitý na zobrazování QR kódů a daly by se s tím třeba kontrolovat jízdenky či vstupenky na různé akce.

Dnes se mobily nepoužívají k zobrazování, ale naopak ke čtení QR kódu. Tehdy to vzhledem k jejich parametrům ještě asi možné nebylo, že?

Samozřejmě. Neměly tehdy tak dobré zabudované fotoaparáty nebo připojení k internetu. To všechno přišlo až o dost později.

Jak dlouho myslíte, že tato technologie vydrží?

Co se týká průmyslového použití, tak tu stále jsou výzvy. Například zvýšení množství informací, které může kód přenášet. Tento požadavek budeme slýchat i nadále a povede tak k dalšímu rozvoji.

A použití v marketingu? Vzhledem k tomu, že nejčastěji jsou QR kódy vytištěny na papíře, tak si myslím, že by tu mohly vydržet tak dlouho, dokud se lidé sami nevzdají "papírové kultury".

Společnost Denso drží několik patentů na QR kód. Vzhledem k tomu, že si ho každý může vytisknout a šířit, tyto patenty asi nijak nezpoplatňujete, že?

Ne. Každý je může používat volně, není tu žádná nutnost licencování.

Bylo tomu tak vždy? Ani vaše společnost si to nechtěla chránit?

Ano, už od začátku, když jsme kód zveřejnili. Posláním společnosti totiž nebylo, abychom ho vyvinuli a užívali sami, ale aby se tento standard co nejvíce rozšířil. A to by samozřejmě nešlo, pokud by to celé nebylo zdarma.