Právní rádce: Jak dopadla rekodifikace na zájezdy i valné hromady

Červencové vydání Právního rádce přináší pro snadnější orientaci v oblasti dovolených infografiku Ondřeje Šafránka "Výpočet dovolené a její krácení". Elementární nezbytností je správný výpočet dovolené a to, zda nárok na dovolenou zaměstnanci vůbec vznikl.

„Na dovolenou za kalendářní rok vzniká nárok v případě, že zaměstnanec odpracoval za příslušný kalendářní rok alespoň 60 dní v nepřetržitém pracovním poměru, přičemž odpracovaný je den, kdy odpracoval převážnou část směny, a platí, že menší části z různých dní se nesčítají,“ vysvětluje Šafránek.

Primárně je potřeba rozlišit o jakého zaměstnance jde a jaký druh dovolené zamýšlí čerpat. Dále by pak měl zaměstnavatel znát i důvody a míru zkrácení zaměstnancovy dovolené.

Denisa Žilová se v článku "Dovolená a zájezdy po rekodifikaci" zaměřuje na změny v této oblasti, které nastaly v souvislosti s novým občanským zákoníkem. Cestovní smlouvu nahradí zájezd, cestovní kancelář se stává v jazyce zákona pořadatelem a ke sjednání samotné smlouvy o zájezdu může dojít i ústně.

„Obligatorně ovšem musí být v písemné formě potvrzení o zájezdu (§ 2525 NOZ). Upouští se tak od tvrdosti a striktní úpravy písemné formy cestovní smlouvy. Přesné náležitosti potvrzení jsou pak uvedeny v zákoně (§ 2527 NOZ),“ uvádí Žilová. NOZ nově přináší institut pomoci v nesnázích. „Ta nově musí být pořadatelem poskytnuta neprodleně. Zároveň nejsou v zákoně obsaženy žádné konkrétní příčiny nesnází. Lze tedy uvažovat o tom, že ať už se do nesnadné situace klient dostane z jakéhokoli důvodu, pořadatel je povinen mu pomoct,“ přibližuje Žilová.

Přijetí starého rakouského zákoníku vs. stávající rekodifikace

Právního rádce se v červencovém čísle nevěnuje jen otázce dovolených. Živé jsou diskuze týkající se nejen samotné rekodifikace, ale i způsobu přijetí nových zákonů. Soudkyně evropského Tribunálu Irena Pelikánová zastává názor, že lepší a efektivnější než vytvoření zcela nového kodexu soukromého práva by bylo přijetí některého ze zákoníků zahraničních.

„Je pro mě naprosto nepochopitelné, proč je u nás tato myšlenka naprosté tabu. Všimněte si, že se o tom ani nediskutuje a nikdo o tom ani neuvažoval, jako by recepce byla něco ponižujícího a dehonestujícího, což tak ale vůbec není,“ uvádí Pelikánová v rozhovoru.

Rozhovor s profesorkou katedry obchodního práva na Právnické fakultě UK v Praze se netýká jen nového občanského zákoníku, zákona o obchodních korporacích a problémů, které v nich vidí. Pelikánová mluví i o svém působení u soudu. Říká, že její senát se poslední dobou specializuje na takzvané zmrazené fondy a vysvětluje jejich právní souvislosti.