Je nutná novelizace půl roku starého kodexu? Uživatelé se na budoucnosti občanského zákoníku neshodnou

Řada firem řeší interpretační problémy šest měsíců účinného nového občanského zákoníku (NOZ), a tak vznikají diskuse o jeho novelizaci. Dění kolem NOZ se věnuje i srpnové číslo magazínu Právní rádce.

Argumenty hovořící proti novelizaci kodexu se opírají o to, že veškeré změny se mají zažít časem. Opačně orientované hlasy tvrdí, že rozřešení nedostatků NOZ prostřednictvím rozhodovací praxe soudů může trvat roky a prodloužit tak právní nejistotu, která nejasnostmi vzniká.

Na to, co firmy chtějí, se Právní rádce zaměřil v anketě, kterou za tímto účelem uspořádal. „Většina z těch, kteří se do ankety zapojili, se shodla, že novelizace by měla být uvážená a přijít až po důkladné analýze s jasným časovým odstupem,“ zní shrnutí výsledků ankety, která proběhla mezi členy Unie podnikových právníků.

Právě v tomto duchu odpověděla většina z těch, kteří se do ankety zapojili. Dotázaní se povětšinou shodují na tom, že by novelizace měla přicházet až s problémy, které přináší praxe, nikoli akademické diskuze. Například Nora Šejdová ze společnosti Siemens říká, že na unáhlenosti není nic příznivého. „Náš právní řád potřebuje stabilitu a novelizace šest měsíců účinného předpisu není dobrým signálem pro odbornou ani laickou veřejnost,“ říká v anketě Šejdová.

Hledá se výklad

Že výklad některých nových ustanovení, jež přišly v důsledku rekodifikace do našeho právního řádu, není mnohdy jasný, dokazuje Ondřej Šafránek v článku Hledá se výklad, zn. spěchá. Článek ukazuje jak se na důsledky nejasných paragrafů dívají některé zásadní instituce, mezi nimiž je i Nejvyšší soud nebo ministerstvo spravedlnosti.

„S interpretačními problémy pak úzce souvisí názory na jejich řešení. V zásadě se tím právnická veřejnost rozdělila na tři hlavní názorové proudy. První by zcela přenechal iniciativu soudům, aby mlhavé pasáže zákona vyjasnily výkladem, což ovšem zabere určitý čas. Druhá skupina zastává postoj, že by bylo vhodné nechat novou úpravu „usadit“ a po několika letech přistoupit k širší novele, která by napravila případné nedostatky, s nimiž by se praxe nevyrovnala sama. Poslední názorový proud si pak myslí, že je lepší nedostatky odstranit rychlou technickou novelou a později přijmout další velkou novelu,“ uzavírá Šafránek.

Dopad ZOK na povinnosti obchodních korporací

Jednou z povinností, které ZOK společnostem s ručením omezeným přinesl na začátku léta je změna společenské smlouvy. Společnosti měly přizpůsobit své společenské smlouvy nové úpravě do začátku července. Advokát Ondřej Tejnský z kanceláře bnt attorneys-at-law však vedení firem doporučuje zjednodušeně řečeno následující: pokud jste na pozměnění společenské smlouvy zapomněli, učiňte tak dodatečně. „V opačném případě se obchodní korporace vystavuje riziku svého zrušení soudem,“ varuje Tejnský.

Jednou ze zásadních změn je podle Tejnského fakt, že zřízení rezervního fondu nebude již povinné nebo že výše základního kapitálu už není určena. „Nepřímo ji ZOK určuje stanovením minimální výše vkladu do společnosti ve výši jedné koruny,“ upřesňuje. V článku Co změnit ve společenské smlouvě společnosti s ručením omezeným se Tejnský zaměřuje i na aspekty společenských smluv, které si změnami musí projít povinně.