Další problém ministra Prachaře: Jak pustit konkurenční rychlíky na železnici

O ministerstvu dopravy je v poslední době slyšet často, málokdy však jde o zprávy pozitivní. Po problémech kolem mýtného systému a personálního obsazení ŘSD se bude do konce srpna stále hlasitěji řešit strategie, jak na rychlíkové tratě dotované státem vpustit konkurenci.

I zde si ministr dopravy Antonín Prachař z hnutí ANO zadělává na problémy. Dokument má představit do konce měsíce, už nyní je však v připomínkovém řízení a HN ho mají k dispozici.

Prachařův plán je terčem kritiky jak ze strany soukromých dopravců, tak ze strany profesních organizací. "S konceptem ministerstva absolutně nesouhlasíme. Celý dokument je právně chybný v tom, že předpokládá, že stát nemusí některé tratě soutěžit, ale může je zadávat napřímo," říká majitel soukromého železničního dopravce RegioJet Radim Jančura.

Resort ve svém materiálu počítá s tím, že u Českých drah bude přímo objednávat provoz na tratích z Prahy do Německa, Rakouska, Polska a na Slovensko i po roce 2019, kdy skončí platnost současné smlouvy s ČD. Stejně tak chce přímo státní firmě zadat tratě do Chebu a Českých Budějovic.

"Evropská legislativa umožňuje zadávání napřímo, umožňuje nám to i zákon o veřejných službách v přepravě cestujících," hájí plánovaný postup mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák.

S tím ale Jančura nesouhlasí: "Není pro to důvod, když je tu pět dopravců, kteří by o tyto linky soutěžit chtěli. I kdyby se stát rozhodl zadat zakázku bez soutěže, my máme právo přednést levnější a kvalitnější nabídku a celé jim to rozbít, přímé zadání se tak stává pro stát značně rizikové."

Ministerstvo podle něj nemůže argumentovat ani tím, že soukromí dopravci nemají smlouvy se zahraničním partnerem: "Na Slovensku máme na rozdíl od ČD licenci, provozujeme tam vlaky sami na sebe, máme tam prodejní místa."

Jančura tvrdí, že pokud by ministerstvo soutěžilo na všech tratích, mohl by stát ušetřit jednu miliardu ročně. V případě, že by se čerpaly peníze z evropských fondů, dokonce 2,6 miliardy ročně z celkových čtyř miliard, které dnes ministerstvo platí Českým drahám jako úhradu ztráty z provozu objednávaných rychlíků. "Přístup ministra Prachaře a hnutí ANO je pro mě zklamáním," dodává Jančura.

Kritizovaný je resort i za postup na tratích, kde naopak se soutěží počítá. Hospodářské komoře vadí, že ačkoliv na nich byla soutěž avizovaná už v roce 2010, počítá ministerstvo s podáním nabídek až v roce 2016.

"Je patrné, že původní harmonogram, který byl již sám o sobě dost pomalý, se neplní. Materiál namísto urychlení procesu doporučuje spíše jeho zpomalení a omezení," stojí v připomínkách komory.

Podnikatelé si stěžují i na požadavek, který se týká nízkopodlažnosti vozů. Ministerstvo počítá s tím, že ve vozidlovém parku uchazečů bude alespoň pětina sedadel v nízkopodlažní části.

To je však podle některých představitelů Hospodářské komory u dálkové přepravy nadbytečné. "Vozidla pro dálkovou dopravu mívají menší četnost zastávek, a proto u nich většinou není prioritou rychlý nástup a výstup cestujících. Obvykle je preferováno cestovní pohodlí, které lze lépe zajistit ve vozech se standardní výškou podlahy," vysvětluje Jiří Pohl ze společnosti Siemens, který je členem Dopravní sekce Hospodářské komory.

Nástup a výstup pro vozíčkáře nebo pro kočárky se podle něj v dálkové dopravě řeší spíše pomocí výtahů - které řeší i problém různě vysokých peronů na českých nádražích.

"Zatím jde o obecný požadavek, přičemž se předpokládá přesnější specifikace u každé soutěžené trati. Mnoho výrobců také již dnes alespoň částečně nízkopodlažní jednotky vyrábí," vysvětlil za resort mluvčí Novák.