Osmý bod z nejdražších manažerských chyb: Neschopnost a/nebo neochota komunikovat

Podle mezinárodních průzkumů je nedostatečná komunikace se zaměstnanci zdrojem osmdesáti procent všech problémů, které na pracovištích vznikají. Zaměstnanci, kteří nemají dostatečné informace, se nemohou správně rozhodovat. Nevědí, co se od nich očekává, jak nejlépe přispět k růstu podnikového výkonu nebo jak nejlépe zvýšit efektivnost své práce. Nemohou ani dobře spolupracovat s ostatními. Jejich výkonnost v důsledku zcela nutně zaostává za jejich potenciálem. 

Nedostatek informací či nedostatečná vnitřní komunikace vedou téměř vždy i k poklesu spokojenosti zaměstnanců. Dokládají to konkrétní podnikové průzkumy, v nichž se nedostatek informací či komunikační problémy opakovaně řadí k nejčastěji udávaným příčinám nespokojenosti.  Zaměstnanci v těchto průzkumech zpravidla udávají nejen to, že trpí nedostatkem informací o tom, co se kolem nich děje, ale i to, že se jejich nadřízení či vedení jejich organizace dostatečně nezajímá o jejich podněty nebo připomínky. Mají-li však pocit, že s nimi jejich podnik nekomunikuje, přestávají mu po určité době důvěřovat. 

Otevřená komunikace je klíčem k úspěchu

S komunikací a otevřenou výměnou názorů souvisí i schopnost podniku řešit své problémy či vyhledávat nové příležitosti. Vládne-li v podniku nebo v pracovním týmu otevřená komunikace, je daleko snazší objevit problémy dříve, nežli narostou, a přijmout nápravná nebo preventivní opatření včas.

Mají-li lidé naopak pocit, že podněty nebo dobře míněné připomínky přicházející z jejich strany jejich vedoucí ignorují či bez vysvětlení odmítají nebo že je jejich management k čemukoli, co neodpovídá jeho názoru, lhostejný, ztrácejí o dialog s nadřízenými i o jakékoli vlastní úvahy o zlepšení své organizace zájem. Jakmile k tomu dojde, ztrácí podnik jeden z důležitých zdrojů zlepšení své výkonnosti. 

Součástí ceny, kterou podniky za nedostatek otevřené komunikace platí, jsou i nežádoucí odchody zaměstnanců. Téměř tři čtvrtiny zaměstnanců, kteří na vlastní žádost opouštějí své místo tak činí proto, že nedokážou dobře komunikovat se svým nadřízeným.   

Důsledky, ke kterým nedostatečná komunikace mezi vedením podniku a jeho zaměstnanci vede, přicházejí často velmi rychle. I u dobře řízených podniků se zdravou organizační kulturou lze jejich nástup (například po změně podnikového vedení, v situaci, kdy si management neví rady s komunikací nezbytných změn a informace odkládá, nebo v případě, kdy v zaujetí řešením jiných problémů začne informovanost zaměstnanců podceňovat) sledovat doslova před očima. 

Nejčastější příčiny nedostatečné komunikace 

Podobně jako u předchozích manažerských chyb jsou i příčiny nedostatečné komunikace různé. Patří k nim především neschopnost uvědomit si informační a komunikační potřeby zaměstnanců (včetně toho, co zaměstnance zajímá) a sklon se komunikaci se zaměstnanci z nejrůznějších důvodů (často i z pohodlnosti) vyhýbat nebo se o ni aktivně nesnažit. Svou roli občas sehrává i skutečnost, že s informacemi (představujícími moc) někteří manažeři v organizacích zacházejí tak, aby svou moc a nepostradatelnost zvýšili.